Zbořil: Jsou dny, na které bychom neměli zapomínat, natož je zlehčovat

Zdroj: PrvníZprávy Na snímku z října 1944 jsou vojáci 1. československého samostatného armádního sboru pod velením Ludvíka Svobody překračují hranice Československa v průsmyku Dukla. Začíná osvobozování. 

V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout výročí karpatsko-dukelské operace,  kdy datum 6.října bylo Dnem Československé armád. Nyní si jako výroční den České armády připomínáme jiné datum.

Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?

„Já  si myslím, že se jedná o 30. června 1918, kdy čeští a slovenští vojáci, kteří dezertovali z armády rakouské, skládali přísahu v Darney na hranicích Lotrinska a Alsaska. Přísahali věrnost po už své známé účasti v bojích na západní frontě, a přísahali věrnost Československé republice. To je první významný akt,  který vypovídá pozitivně o touze po samostatné Československé republice. Tehdy ještě s tou pomlčkou mezi českým a slovenským, ale má to svůj význam pro naše „historické okénko“. Velmi podobný jako ten bývalý Den Československé armády, jehož důvodem bylo překročení bývalých československých hranic při bojích na Dukle.
 
Dukelská operace byla samozřejmě krvavější než boje na západní frontě a byla také vlastně jenom předehrou k velké Ostravské operaci a velkému masivnímu vstupu Rudé armády společně s československými vojáky na území bývalého Československa, vojáky armády už dávno etablovanými jako součást Spojeneckých armád. Ale Karpatsko-Dukelská operace, která původně byla plánována na pomoc Slovenskému národnímu povstání a z mnoha různých důvodů nebyla tak úspěšná, tak přece jenom bylo důležitá. Hranice bývalého Československa byly překročeny. Nadšení vojáků Československého armádního sboru, tehdy pod vedením Ludvíka Svobody, bylo nelíčené a nehrané,  stejně tak jako později jejich uvítání na půdě Prahy a celého Československa,” uvedl Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Konkrétně 6. říjen Den Československé armády…

„Ten problém, proč se výročí měnilo, známe z podivných úvah některých historiků,  ale třeba i televizních redaktorů o tom,  jaký byl význam Karpatsko-Dukelské operace. A to má zase svůj původ v znevažování těchto bojů. Má také původ v těch nadnesených oslavách bojů na Dukle v dobách politické propagandy, která se snažila jednoznačně přisoudit osvobození Československa jenom jedné straně, jenom Sovětskému svazu a jeho Rudé armádě. V obou případech,  kdybychom o tom mluvili pozitivním nebo negativním způsobem, bychom se dopouštěli urážky obětí jak na západní frontě, tak zejména těch několika tisíc, kteří padli v neprostupných průsmycích karpatských. Ale tato operace byla úspěšně dokončena a ani Česká televize novou historii nevytvoří nebo nenapíše.  A to,  že ta Ostravská operace byla mnohem masivnější, krvavější a zničující pro Opavsko,  to je druhá věc.
 
Ale symbol překročení československých hranic na východě a z východního směru má svůj význam a nemuseli bychom na něj zapomínat, natož jej někdy dokonce i zlehčovat, jen proto, že se to několika současným politickým dobrodruhům zdá být pro ně prospěšné,” dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.