Zdroj: Vaše věc

Kromě toho, že Senát odmítl zmrazit platy ústavních činitelů a tím vyslal jasný signál lidem, že politici jsou privilegovaná vrstva společnosti, která si utahovat opasky nemusí, se navíc snaží ústavním pučem sesadit přímo voleného prezidenta, jenž má ze všech politiků největší mandát od občanů. Senátoři jsou zvoleni mnohdy při 10 % volební účasti a jejich legitimita se blíží nule. Přesto mají tu drzost hrubě zasahovat do zahraniční politiky a poškozovat česko-čínské vztahy.

Česká republika od svého vzniku v roce 1993 ctí politiku jedné Číny jako drtivá většina zemí světa s výjimkou několika banánových republik, tichomořských ostrovů a Vatikánu. Princip jedné Číny je základní uznávanou normou mezinárodních vztahů a všeobecným konsenzem mezinárodního společenství, stejně jako základ pro rozvoj vztahů Číny s Českou republikou a ostatními zeměmi světa. Přesto se Senát v čele s politickou nulou Vystrčilem snaží tento pilíř české zahraniční politiky neustále nabourávat. Tzv. ministr zahraničí Tchaj-wanu byl na své návštěvě Prahy přijat Vystrčilem, který mu předal stříbrnou medaili a také primátorem Hřibem. Ten, místo aby řešil četné složité problémy Prahy, raději dělá zahraniční politiku. Oficiální přijetí politika odštěpenecké provincie státu, se kterým máme regulérní diplomatické vztahy, jedním z ústavních činitelů, lze vnímat jako nepřátelský akt.

Peking reaguje velmi citlivě na jakékoliv snahy o narušení územní celistvosti ČLR a akty s tím spojené. Čínské velvyslanectví v Praze i ministerstvo zahraničních věcí ČLR proto důrazně protestují proti návštěvě Josepha Wu, který je „typickým separatistou obhajujícím nezávislost Tchaj-wanu“. V oficiálním stanovisku se mj. uvádí:

Senát Parlamentu České republiky a další instituce a někteří politici navzdory důraznému postoji čínské strany trvali na tom, že povolí návštěvu vedoucího odpovědného za zahraniční záležitosti autorit Tchaj-wanu v České republice a poskytnou mu platformu pro separatistické aktivity souvisejících s nezávislostí Tchaj-wanu v České republice. Podstata a vlivy takového jednání jsou neblahé. Čínská strana to silně odsuzuje a vyjadřuje rozhodný nesouhlas a učiní legitimní a nezbytné kroky…

 

Čína nemá námitky proti tomu, aby země, které mají diplomatické vztahy s Čínou, rozvíjely neoficiální ekonomické a obchodní výměny s Tchaj-wanem. Čemu však vždy pevně oponujeme, jsou jakékoliv formy oficiálních styků mezi zeměmi, které navázaly s Čínou diplomatické vztahy, a regionem Tchaj-wan. Čínská strana má pevné odhodlání a vůli chránit národní suverenitu a územní celistvost… Opovrženíhodná manipulace několika málo osob z České republiky a provokativní pokusy o „nezávislost“ autorit Tchaj-wanu jsou odsouzeny k neúspěchu. Naléhavě vyzýváme těchto pár osob z České republiky k tomu, aby co nejdříve změnily postoj a pozici, vrátily se k dodržování politického závazku pro jednu Čínu a odpovědným postojem a jednáním udržovaly a rozvíjely čínsko-české vztahy.

Od českého ministra zahraničí bych očekával, že se jasně vymezí vůči sólo akci Senátu, jehož předseda se na tchaj-wanské otázce pouze zviditelňuje. Je to vlastně Vystrčilovo jediné politické téma. Ve své funkci neudělal pro lidi nikdy nic užitečného. Ministr Kulhánek za ČSSD však Vystrčila nepřímo podpořil a ještě se ohradil proti čínskému stanovisku, které označil za „silácká vyjádření nemající v diplomacii místo“. Není divu, že s takovou figurou na postu ministra se ČSSD nedostala do Sněmovny. Blekotající zoufalec Kulhánek má jistě sympatie české pravice, ale levicoví voliči učinili z jeho strany mimoparlamentní subjekt. Svou protiruskou a protičínskou politikou na tom má nemalou zásluhu.