Parlamentní volby v Česku ovlivňují Rusové

Čtenář si asi řekne, kde beru tu jistotu.  Tyto volby navíc Rusové ovlivnili s časovým předstihem 76 let. Kdyby totiž sovětská armáda neosvobodila Československo a neporazila nacistické Německo, tak by se žádné volby nekonaly. Nejenže by neexistovalo ani Československo, ani Česko, ale je velkou otázkou, zda by se současná populace zrodila. Tchajwanec by nešéfoval českému senátu, redaktor Jakub Železný by neplival z obrazovky České televize na generála Ludvíka Svobodu, velitele české vojenské jednotky, která se podílela na osvobozování Československa, nenarodili by se konspirátoři Vrbětické kauzy a likvidátoři české ambasády v Moskvě a ruské ambasády v Praze.

Je pravda, že sovětskou armádu tvořili i další národnosti, takže nás osvobozovali v roce 1945 a okupovali v roce 1968 nejen Rusové, ale i Ukrajinci, Gruzíni a další.

Mediální téma ovlivňování voleb z cizího území, než v němž se konají volby, je umělé téma, které můžeme zařadit do nástrojů hybridní války. V současném globálním a digitalizovaném světě, nelze   spolehlivě izolovat žádné území podle jakéhokoliv znaku. Nejedná se pouze o životní prostředí či pandemie, ale týká se to i sociálna a jevů a procesů, které sociálno tvoří, tedy i volby, včetně těch parlamentních.

Vliv na probíhající událost nemají pouze jevy bezprostředně předcházející událost, ale vše, co je obsahem individuální a kolektivní paměti, kterou můžeme dále specifikovat jako např. generační paměť. Součástí generační paměti válečných generací byla zkušenost z války a z protektorátu, generační paměť reformní generace je Pražské jaro a sovětská okupace. Tyto zasuté zkušenosti se vlivem určitých podnětů aktualizují a vstupují do rozhodování a jednání. K těm aktuálním událostem, které mohou do budoucna ovlivňovat jednání států a jedinců, včetně voleb, patří odchod USA z Afganistánu a způsob tohoto odchodu.

K faktorům, které ohrožují mezinárodní a planetární bezpečnost je nedodržování mezinárodního práva a mezinárodních smluv. Miroslav Polreich tvrdil, že mezinárodní smlouvy jsou dodržovány jen do té doby, pokud obě strany mají moc jejich dodržování vynucovat. V posledních desetiletích jsme svědky toho, jak právo a smlouvy byly nahrazovány mocí, včetně té vojenské. A protože moc má nejen zbraně, ale i sdělovací prostředky, využívá mediální nástroje k implementaci vykonstruované skutečnosti oproti té pravdivé. Důsledkem je tzv dvojí metr. To, co děla mocenský subjekt (většinou USA) je interpretováno zcela jinak, než odpovídá pravdě. To, co se skutečně událo, se překryje novou interpretací (z reality se ubere), zatímco u protivníka se události interpretují tak, že se ke skutečnosti přidávají jevy, které se nestaly (k realitě se přidá).

Problematika voleb a ovlivnění patří do této kategorie. Téma ovlivňování voleb nabralo na důrazu po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Intervence do průběhu a výsledku voleb cizího státu má však dlouhou tradici a našly bychom ji již ve starověku a středověku.  Tyto intervence mají celou řadu forem.

1. Nejbrutálnější je vojenská intervence ať již v průběhu voleb či jako reakce na jejich výsledek.

V Iránu zvítězil ve volbách Muhammad Mosaddek, který však udělal tu chybu, že si myslel, že o Iránské ropě by měl rozhodovat Irán a iránský lid. V roce 1953 zinscenovaly USA a Velká Británie státní převrat, jímž byl Mosaddek zbaven moci a vládu převzala loutka šáh Muhammad Reza Pahlaví.

Na Kubu byl proveden z USA vojenský výsadek, který však skončil debaklem. Na Fidela Castra, kubánského vůdce, CIA organizovala nesčetně atentátů. Od roku 1962 jsou na Kubu uvaleny hospodářské sankce.

V roce 1974 zvítězil v Chile ve volbách kandidát Lidové jednoty Salvátor Allende.  Americká CIA připravila vojenský puč, který přinesl desetitisíce mrtvých a roky mučení obětí převratu. Letadla bombardovala prezidentský palác a Allende se zbraní v ruce se bránil generálům, které jmenoval do funkcí. V čele převratu řízeného CIA stál chilský generál Augusto Pinochet.

Patrice Lumumba byl první předseda vlády nové Konžské republiky. V roce 1960 byl za podpory Belgie a USA proveden převrat, při němž byl Lumumba sesazen a za přímé účasti belgických důstojníků zavražděn.

V jižní a střední Americe, které byly americkým prezidentem nazvány zadním dvorkem USA, byly vstupy USA do politického uspořádání zcela běžné. Pro ovládání těchto zemí byly využívány všechny prostředky.

2.Intervence do voleb má ekonomický charakter. Patří sem rozdílné ekonomické aktivity.

Hospodářské sankce mají za cíl jednak vydírání stávající moci státu, jednak zhoršení sociálně ekonomické situace společnosti, s cílem využít nespokojenosti populace k politické změně. K této změně lze dospět demokraticky – ve volbách, nebo nedemokraticky – barevná revoluce.

Korupce, jejímž cílem je ovlivnit média a jejich pracovníky, mocenskou a intelektuální elitu. V posledních letech se zvláště osvědčily tzv. neziskové politické organizace, pro které již existují manuály pro organizování masových protestů, formování mediálního prostředí dle zadání a dokáži již vygenerovat ze svého lůna vrcholné politické představitele (viz Čaputová). Neziskové politické organizace nejsou korumpovány jednorázově, ale jejich existence stojí trvale na korupci, což má řadu výhod. Je možné je trvale „kultivovat“, rozšiřovat jejich know how a flexibilně zadávat úkoly.

Před druhým volením obdobím prezidenta Borise Jelcina předvolební výzkumy opakovaně ukazovaly, že Boris Jelcin nemá šanci zvítězit. Za této situace se USA rozhodly vrhnout do volební kampaně miliardy dolarů. Výsledek známe, Boris Jelcin ve volbách zvítězil a Rusko prošlo bankrotem a stálo před zánikem své státní existence.

O výsledku voleb rozhoduje kapitál, média a zpravodajské služby. Syntézou všech prostředků je projekt tzv. barevné revoluce, která jen zdánlivě nesouvisí s volbami. Čas voleb je optimálním okamžikem pro spuštění barevné revoluce. Dosavadní moc již nemá mandát a mandát nové moci není ještě potvrzen. V tuto chvíli se zpochybní výsledek voleb, byly podvody, předvolební kampaň byla nekorektní, kandidát nemá rád homosexuály, je rusofil, nekleká na podporu černých atd.  Náměstí jsou zaplněna desetitisíci protestujících, kteří neuznávají výsledek voleb a chtějí, aby prezidentem, premiérem byl jejich favorit, který získal ve volbách 5, 7, 10, 15%. V této fázi mají klíčovou roli politické neziskové organizace, které dodávají protestům obsah, materiální vybavení (plakáty, transparenty) a v čele davu vyvolávají nadšení a emocemi strhávají dav. Nastupují média, která s protestujícími rezonují a zakrývají, že desetitisíce či statisíce jsou zlomkem proti voličům, kteří volili vítěze voleb. Zakrývají, že mechanizmus generování prezidenta či premiéra na ulici je nejen nedemokratický, ale zcela protidemokratický. Dav a volby jsou zcela jiné jevy. V Česku se to ukázalo při snaze převést Milion chvilek s dvěstětisícovou demonstrací na Letné na politickou sílu, ucházející se o moc ve volbách. Tento pokus zcela propadl.

Protestující dav má šanci na úspěch, pokud za oponou je politická moc, která disponuje kapitálem, médii a zpravodajskými službami. V postsovětském prostoru stačí ke změně politické moci několik desítek tisíc manifestujících. Naopak v demokratickém Španělsku, členu superdemokratické Evropské unie, výsledkem nejdemokratičtějšího institutu – referenda, v němž voliči rozhodli o samostatnosti Katalánska a opakovaně manifestacemi, se stovkami tisíc lidí, potvrzovaly svou politickou vůli, bylo pouze uvěznění legálně zvolených a legitimních politiků Katalánska.  Kryptokracie a oligarchie na změně neměla zájem, a proto politická vůle občanů skončila na smetišti demokracie.

Barevné revoluce proběhly úspěšně několikrát na Ukrajině, v Gruzii a v dalších postsovětských republikách. V poslední době jsou již méně úspěšné proti minulosti, kdy jejich scénář nebyl známý a protivník nevěděl, co bude v další fázi a nebyl připraven reagovat. Barevná revoluce má významný politologický axiom. Zatlačit protivníka do kouta, v němž má volbu reagovat na situaci a být označen za diktátora s nedemokratickým chováním nebo ustoupit a prohrát (Janukovič).  Média ve službách barevné revoluce neustále vedou propagandistickou válku proti stávající moci a vše označují za totalitu a nedemokratické.

Aktuálně se do ovlivňování voleb a jejich dopadů zapojuje i Česká republika. Ministři zahraničí (Petříček, Kulhánek) poslali do Běloruska desítky milionů korun, na ovlivňování politických procesů.

Tak jako do všech společenských procesů, tak i do získávání a udržování moci vstupují média a nově internet a sociální sítě.  V Česku je opakovaně kritizován Andrej Babiš za vlastnictví médií. Je to však buď neinformovanost, nebo pokrytectví těchto kritiků.  Média, až na výjimky, vlastní kapitál a ten také určuje zaměření médií podle svých zájmů. Farmaceutické firmy, pro které je Covidová pandemie zlatý důl, vlastní stejný kapitál jako média. Můžeme se skutečně spolehnout na objektivitu informací poskytovaných těmito médii. Avšak i média nevlastněná kapitálem mají netransparentní pozadí.  Pro přemýšlivého diváka není obtížné v televizních debatách rozpoznat, za jaké politické strany Česká televize kope.

V současnosti se v politické oblasti v souvislosti s médii a sociálními sítěmi objevují nové jevy. V poslední americké volební noci stávajícího prezidenta v polovině jeho vystoupení všechny televize vypnuly, a tak ho cenzurovaly. Stále ještě prezidenta USA, o němž se velká část Američanů domnívá, že v prezidentských volbách zvítězil a vítězství mu bylo ukradeno, ale i v případě pokud  výsledek voleb je relevantní, prohrál jen těsně, byl na sociálních sítích nejen cenzurován, ale on i jeho spolupracovníkům byl zablokován přístup na sociální sítě. Již neplatí, že demokracie je soutěž politických programů a stran?  Jak si toto chování vysvětlit u státu, který kárá jiné státy, že nejsou demokratické, není u nich dostatečná svoboda slova a existuje cenzura. Zvláště po tom, kdy na rozdíl od bývalého prezidenta, Talibán, s kterým USA dvacet let válčily a v této válce utratily biliony dolarů, má na sociální sítě volný přístup.  Jak máme tomuto signálu rozumět a to nejen v souvislosti s volbami a s jejich ovlivňováním?  Vypovídá to o době , která přichází?