Evropská komise dál tlačí na útlum zemědělství

Zdroj – původní rozhovor pro regionální deníky

Pane doktore, jak víme trialog Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské rady se dohodl na Společné zemědělské politice na dalších sedm let s dvouletým odkladem. Jsou výsledky tohoto jednání pro naše zemědělce přijatelné?

Zemědělci v Evropské unii včetně těch našich výsledky přijmout musejí, protože Česká republika je členem EU. Reakce zemědělských odborníků na výsledky jednání byly optimistické v tom smyslu, že s konečným ujednáním se dá ještě žít, že části hrozeb z „ambiciózních plánů“ jsme zůstali ušetřeni a dotace v jejich struktuře se podařilo zachovat. Já ovšem vůbec optimisticky naladěn nejsem, protože budoucnost zemědělství v EU, tak jak ji připravuje Evropská komise ve prospěch nadnárodních korporací s podporou iniciativních škůdců z řad klimaalarmistických levičáků, je velmi nepěkná. Jestli orgány EU něco dokonale umějí, pak je to pozitivně vyhlížející propaganda, která se vyhýbá pravdě a užívá sympaticky vyhlížejících výrazů. „Společná zemědělská politika“ je společná jen v tom smyslu, že je závazná pro všechny. Rozdíly zůstávají, čeští zemědělci mají nižší dotace na hektar a podstatně nižší „národní dotace“. K tomu ještě naprostá většina poslanců EP zvolených za ČR tlačila na to, aby členské státy neměly vůbec žádnou volnost v rozhodování a zastropování plateb bylo po celé EU stejné a závazné. Argumentovali nutností snížit dotace „pro Babiše“, ale poškodilo by to hlavně zemědělské podniky, které mají desítky akcionářů, drobných majitelů pozemků. To naštěstí Evropská rada odmítla, takže ČR bude moci mluvit do svých záležitostí.

Jak se do zemědělství promítne Zelená dohoda?

Opatření, která jsou v rámci Zelené dohody schválena, vypadají jako výsledek jednání kocourkovských radních. Počítá se s přechodem na elektromobilitu a zákazem spalovacích motorů do roku 2021, ale bez fosilních paliv (uhlí, ropa, plyn) prostě není možné zajistit dostatek energie. Fotovoltaika a větrné elektrárny je nenahradí. V Evropě zdaleka ne všude a stále fouká a svítí Slunce. Vodní elektrárny nestačí nahradit výpadky. Čína má hlad po dalších zdrojích a buduje desítky nových tepelných elektráren. Výsledkem je růst cen v Evropě zatím o desítky procent. Kompletní přechod na elektromobilitu by vyžadoval 1,5 stávající kapacity Temelína a zrušení využívání fosilních paliv celkově 4 Temelíny. Potřebné kapacity se ale nebudují. Evropský parlament ovšem pláče nad rostoucí energetickou chudobou obyvatel Unie… To vše se promítá do zemědělství. Traktory a kombajny na baterie jsou nesmysl.

Specificky pro zemědělství jsou připraveny další, jak oni říkají „strategie“, například „Z pole na vidličku“ a „Strategie pro biodiverzitu“, které směřují k dalším omezením, například ke snížení používání pesticidů o 50%, rozumějme v každé zemi o 50% bez ohledu na to, že dnes mají některé západní země několikanásobnou spotřebu. Samozřejmě bude více houbových, virových a bakteriálních chorob a více hmyzích škůdců, klesne produkce. Používání minerálních hnojiv se má snížit o 20% bez ohledu na dosavadní spotřebu v jednotlivých zemích. To nutně vede k poklesu produkce. Deset procent zemědělské půdy se má vyčlenit na nezemědělské využití a „bio“ se má rozšířit na 25% plochy. To vše vede ke snížení produkce.

Zdá se, že nepříznivé důsledky schválených opatření Evropská komise nebrala v úvahu. Nebo je to záměr?

Zelená dohoda, která není ve skutečnosti dohodou, ale diktátem, je postavena na ideologii a je proto voluntaristická a „ambiciózní“ bez ohledu na realitu. Komise byla vystavena kritice, že neexistují „dopadové studie“. Takže nejdříve se autoritativně rozhodne, pak se zkoumá, jak to dopadne. S takovým přístupem by soukromá firma zkrachovala a byla nahrazena jinou. Když zkrachuje Evropská unie, poškodí současně hospodářství členských států, které ovládá, a sociální podmínky obyvatel. Dopadové studie existují, vypracovávají je hlavně akademická pracoviště. I Evropská komise v polovině října prezentovala v Zemědělském výboru v Evropského parlamentu výsledky studie, kterou nechala vypracovat. Byla podrobena kritice, že výsledky měla k dispozici už půl roku a tajila je, zatímco byla projednávána „reforma zemědělství“. Studie předpokládá pokles zemědělské produkce v jednotlivých oborech v průměru kolem 15%. Jiné studie dospívají k ještě méně příznivým výsledkům. Znamená to nahrazení produkce dovozem z mimo unijních zemí, kde si s pesticidy, hnojivy, antibiotiky, hormony, blahem zvířat, sociálními standardy a technologiemi zpracování nelámou hlavu. Tato produkce většinou projde kontrolou, jejíž kapacita je omezená, a korupce funguje. Počítá se s poklesem příjmů zemědělců, který může být částečně kompenzován růstem cen pro spotřebitele. „Vědci“ optimisticky dodávají, že nezapočítali zcela vliv budoucího vědeckotechnického pokroku a dosažení změny chování spotřebitelů, kteří přejdou na jinou dietu podle nové nabídky. Připomíná mi to plánování v padesátých letech u nás, kdy se počítalo se stachanovskou iniciativou pracujících, zlepšovatelským hnutím a objevy sovětských vědců.

Hlavním motivem iniciativy „reformy zemědělství“ má být záchrana planety Země před oteplováním a ztrátou biodiverzity. Nakolik tato reforma napomůže těmto cílům?

Jsem si jist, a nejsem sám, kdo je přesvědčen, že skutečným cílem iniciátorů je nahrazení evropské produkce levným a méně kvalitním dovozem tak, aby to obohatilo obchodní giganty. Jsou připraveny obchodní dohody např. s Mercosurem (skupina jihoamerických států), v níž má být dovoz průmyslových výrobků z Evropy vyvážen dovozem zemědělské produkce. To má také pomoci obchodu na úkor evropského zemědělství. Současně se fakticky nebere v úvahu, že masová produkce v těchto zemích dramaticky zhoršuje jejich biodiverzitu a kácení a vypalování lesů značně přispívá k oteplování planety a deficitu srážek. O dopravě na velké vzdálenosti ani nemluvě. Současně si Zelení dělají starosti, že „musíme“ v roce 2050 uživit 10 miliard obyvatel Země. Chtějí to řešit přechodem lidstva na „rostlinější stravu“, takže se prý ušetří na zdravotní péči. Už nyní Zelení, Levice, Socialisté a další v jiných frakcích Evropského parlamentu tlačí na omezování živočišné výroby, „spravedlivé ceny masa“ (vyšší, tedy se započítáním škod, které planetě působí chov hospodářských zvířat), „blaho zvířat“ (zákaz klecí, dojnice na loukách, atd.) To všechno povede ke snížení produkce. Už nyní je soběstačnost ČR v zemědělství kolem 60%.

V nedávném usnesení EP se konstatovalo, že ačkoli poklesla produkce skleníkových plynů, biodiverzita se i nadále zhoršila. Uvidím, co se dozvím na Konferenci OSN o klimatu v Glasgow. V nadcházející konferenci o Budoucnosti Evropského zemědělství se budeme snažit také ukázat, co má hlavní reálný vliv na oteplování planety a nakolik a čím ho lze zmírnit.