Gazprom na říjen nezajistil dodatečné kapacity ukrajinského systému přepravy plynu pro tranzit.  Ukrajinská strana nabídla v aukci tranzitní kapacitu na další měsíc ve výši až 9,8 milionu metrů krychlových denně přes stanici Sudža a až 5,2 milionu metrů krychlových – prostřednictvím stanice Sochranovka. Ale nabídka zůstala bez odezvy.

Výsledkem je, že na říjen si ruský koncern vyhradil 31,3 milionu metrů krychlových plynu z navrhovaných 89,1 milionu na tranzit přes Polsko. Tedy necelou třetinu.

Na tomto pozadí ceny na plyn v Evropě vyskočily na 900 dolarů za tisíc metrů krychlových.

Teď po dokončení stavby plynovodu „Nord Stream 2“ se Evropská unie musí sama rozhodnout, zda bude pokračovat v politických hrách s takzvaným třetím energetickým balíčkem, nebo zajistí normální fungování evropské ekonomiky, bydlení a komunálních služeb pro příští zimu.

Igor Jušov, odborník Finanční univerzity pod vládou Ruska, řekl, že odpovědnost za vlastní vytápění je výhradně na samotných Evropanech.

„Gazprom mlčí – to je jeho informační strategie z hlediska implementace celého „SP -2“. O pracích na pokládce potrubí také hovořil post factum: oznámil to až po jeho dokončení. Stejné je to s certifikací.  Veškeré zprávy o tom budeme dostávat z Bruselu a Německa.  Míč je na straně Evropanů: vyžívají se v papírování a vše závisí na byrokracii. Gazprom udělal vše, co mohl: dokončil stavbu „SP-2“ a předložil všechny dokumenty k certifikaci,“ řekl Juškov.

Současně, jak zdůrazňuje analytik, „Gazprom“ nehodlá kvůli evropským politickým zájmům přicházet o zisk z prodeje plynu jeho přepravou přes ukrajinskou GTS.

„Od Gazpromu není třeba očekávat překvapení. Je zainteresován v pokládce potrubí, chce ukázat, že je potřebné. <…> Gazprom skutečně dodá další objemy prostřednictvím „Nord Stream 2“. Jasně ukazuje, že není připraven plyn pumpovat přes Ukrajinu, kde tranzit přes smlouvy probíhá se zvýšeným tarifem. Gazprom to uvádí jasně: bude nové potrubí – budou objemy“, – řekl Juškov.

Připomeňme, že společnost záměrně odmítá další objemy exportu, a to navzdory rekordně vysokým cenám v evropských uzlech, které se blíží 1 000 USD za 1 000 metrů krychlových plynu. Analytici se domnívají, že ruská společnost tímto dosahuje nezbytných provozních podmínek pro „Nord Stream 2“, zejména stažení projektu z omezujícího třetího energetického balíčku EU.

A na Ukrajině jsou znatelně nervózní.

Plynárenský průmysl, který čelí hrozbě možné ztráty ruského tranzitu do evropských zemí, se musí transformovat, řekla poradkyně ukrajinského ministra energetiky. Podle ní „je velmi pravděpodobné, že Vladimir Putin učiní nebo již učinil rozhodnutí o úplném zastavení tranzitu přes ukrajinské území“.

Nehledě na ukrajinskou rétoriku, je jisté, že tranzitní dohoda podepsaná na konci roku 2019 na pět let mezi Ruskem a Ukrajinou bude ze strany Moskvy na 100% dodržena.

Někteří evropští hráči se mezitím snaží zaplnit nedostatek plynu na kontinentu. Zejména norský Equinor (dříve známý jako Statoil) spolu s partnery obdržel povolení ke zvýšení vývozu plynu do Evropy z norských polí Troll a Oseberg. Norská vláda schválila zvýšení produkce plynu o 2 miliardy metrů krychlových za fiskální rok, který začíná 1. října.

To je však na evropském trhu sotva patrné. Což opět naznačuje, že trh s energií nemůže okamžitě pokrýt klesající objemy. Skandinávská země loni vyvezla 112 miliard kubických metrů plynu, většinou vše do zemí EU. Norský plyn přitom pokrývá až čtvrtinu potřeby plynu v EU. Největším dodavatelem „modrého paliva“ do Evropy je Gazprom s objemem zhruba 175 miliard metrů krychlových.

Skupina 40 poslanců z Polska a pobaltských států se obrátila na Evropskou komisi a požadovala zahájení antimonopolního vyšetřování proti Gazpromu. Není příliš jasné, co chtějí „vyšetřit“, protože koncern plně plní své závazky vůči evropským kupujícím.