Zdroj: YandexZen, autor Sergej Aleksov, překlad Janinna
Inosmi.ru publikoval článek Bruna Waterfielda pro The Times (Velká Británie). Autor v článku rozebírá krizi, která začala v Evropě kvůli vysokým cenám plynu.
„Současná krize představuje hrozbu pro iniciativy ke snížení emisí uhlíku. Dnešní cenová hladina a její volatilita jsou z politického hlediska nepřijatelné. To je problém nejen pro jednotlivé státy, ale pro celý regulační mechanismus v Evropě, … “, – píše autor článku.
V Evropě vsadili na levný ruský plyn, který měl podpořit evropskou iniciativu přechodu na obnovitelné zdroje energie. Připomínám, že plyn v Evropě stál méně než 100 dolarů za tisíc metrů krychlových.
A v Evropě mysleli, že to tak bude navždy.
Evropská unie navíc věřila, že to jsou oni, kdo bude diktovat náklady na plyn Gazpromu. Proto upustili od dlouhodobých kontraktů a vsadili na tržní ceny plynu. V reálném čase můžeme pozorovat k čemu to vedlo (veškerá vychvalovaná alternativní energie, na kterou Evropa spoléhala, se nám hroutí doslova před očima). Ukázalo se ale, že Rusko má vlastní plány dodávek plynu do Evropy a celý systém selhal. Evropa jako vždy nebrala v úvahu zájmy Ruska, a doplatila na to.
A teď je rozhovor o tom:
„… že by Evropa mohla čelit masové vzpouře proti politice v oblasti klimatu, pokud zvýší spotřebitelské výdaje. Existují obavy, že se zvyšování cen bude shodovat s opatřeními EU na omezení emisí CO2, což také zvýší náklady na bydlení pro majitele domů, protože fosilní paliva budou zdaněna,“ píše autor článku.
Celá evropská politika poslední doby praská ve švech. Evropa nemůže žádným způsobem přijmout, že bez Ruska jako rovnocenného partnera nemůže vyřešit své problémy. Navzdory všemu však Evropa nechce zlepšit vztahy s Ruskem. Všechno to souvisí s tím, že Evropa chce donutit Rusko, aby prodávalo velké objemy plynu a levně.
„Španělsko vyzývá EU, aby spojila kupní sílu svých 27 členských států při nákupu zásob plynu, což EU umožní v zásadě stanovit cenový strop a zároveň chránit země a spotřebitele.“
„Díky takovému plánu bude snazší stanovit strop cen plynu v celé EU. Rovněž to umožní zvýšení dodávek pro zaplnění zásobníků plynu v celé Evropě. To se stane ochranným nárazníkem pro evropské země před volatilitou trhu a před ruským tlakem,“ píše autor článku.
Je vidět, že Evropa neopustila myšlenku diktovat/kontrolovat ceny ruského plynu. Evropa chce hodně levného ruského plynu. A co je nejdůležitější, Evropa chce tento plyn podle svých podmínek.
Pro Evropu je levný ruský plyn politickou otázkou. A pro Evropu je otázkou prestiže přimět Rusko, aby jednalo podle jejích vlastních podmínek,
Abych to shrnul, v Evropě jdou cestou Ukrajiny. Ta si také nevážila dobrých vztahů s Ruskem, ale přitom chtěla levný ruský plyn…. A kde je teď Ukrajina.
No to bych do toho nenamáčel Evropu ale EU papaláše který si hrají na velmoc a nemají na to asi potřebují dostat za uši aby se vzpamatovali.
Jj, Evropa nepochopila, že se dala do sporu s někým, kdo je na šachovnici nejméně o 5 tahů napřed. Vovka jim to ještě ukáže a my obyčejní Evropané na to krutě doplatíme. Na druhou stranu, toto je potřeba, aby se hlupáci konzumenti konečně probudili a začali bojovat za svou svobodu.
A naposledy. Kdysi jsem četl o vztahu lidí k potenciálním hrozbám rozbor psychologa. Ten se tenkrát vyslovil ve smyslu, že lidé kalkulují pouze s těmi hrozbami, které si dokážou představit, resp. je už někdy v minulosti zažili. Čas a běh událostí mu, bohužel, začínají dávat za pravdu. My jsme generace lidí žijících v nadbytku. Nikdo nezažil,… Číst vice »
Zhnusený, když jsi u toho filosofování .. Život na planetě Zemi je uzavřený systém, to znamená že je zacyklený (teoreticky to nebudu zdůvodňovat), odvozeno z toho je, že má v sobě “znalost” svoji budoucnosti a přímo k ní směřuje .. Věřící také “vědí”, že Bůh zná budoucnost .. A tak z psychologického hlediska lidská debilita spočívá v lidském… Číst vice »
Ještě jsem si vzpomněl na jednu věc. Není to tak dlouho, kdy jsem na starých stránkách Nové republiky sváděl bitvu s jedním rusofobem. Vysmíval se tenkrát Rusům, že jsou na prodeji uhlovodíků bytostně závislí a pokud by je z nějakého důvodu nesměli, nebo nemohli prodat právě do Evropy. pochcípali by hlady. Docela by… Číst vice »
Odklon od uhlí sebou nese ještě jednu zajímavost. Ono se uhlí nepoužívá pouze k topení. Zajímalo by mne třeba, jak hodlají bez uhlí vyřešit tavení železa. Nebo plánují návrat do doby kamenné? Budeme opět štípat pazourky? Vývoj společnosti do současné podoby trval stovky let. Plánovaný odklon od fosilních paliv v řádu desetiletí,… Číst vice »
no ono by se to asi mohlo tavit z rudy v elektricke peci, ale nevim to urcite, a i kdyz, tak zase potrebujes elektriku a a a zejo, ze?
Nejsem technik. Ale na škole nás kdysi učili, že surové železo, myšleno z rudy, se taví ve vysokých pecích. Do nich se sype železná ruda a koks. Po určité době se pec odpíchne a roztavené železo se slije do forem – ingotů. Vniklé ingoty litiny se následně zušlechťují v elektrických pecích na ocel. Ingoty se… Číst vice »
Docela čisté železo lze získat elektrolyticky (zelená skalice, například), ale to obsahuje trochu vodíku, takže bez přetavení je k ničemu (křehké). Existují elektrolýzy v taveninách, ale ve fázi výzkumu (přes google se dostanete i k českým textům ,,Možnosti výroby železa a kyslíku přímou elektrochemickou”). Železo lze z běžných rud redukovat i vodíkem, ale nikdo vám neřekne, kde… Číst vice »
Nejsem odborník. O některých způsobech tavení kovů jsem také četl. Ale ani jeden nepřesáhl rámec pokusu. Důvod je nasnadě. Peníze. Všemi způsoby, o kterých jsem četl, se daly získat kilogramy kovu. Pokud by jsme přešli na množství, na které jsme zvyklí, mělo by železo cenu srovnatelnou se zlatem. Ale u většiny způsobů, o kterých… Číst vice »
Ještě malá poznámka k tomu dřevu. Málo lidí si uvědomuje, že dřevo při svém rozkladu také uvolňuje do atmosféry uhlík. Moderní kotle na dřevo produkují uhlík v množství, které se blíží množství přirozeného rozkladu dřeva v přírodě. Spousta ekologických fanatiků si tuto “drobnost” buď neuvědomuje, nebo o ní vůbec neví. Už to svědčí o “odbornosti” ekologů,… Číst vice »