… teprve teď se začínám skutečně bát!

Zdroj: Facebook autora

Spolupracuji na studii, identifikující existenční hrozby pro ČR. V souvislosti s touto prací se samozřejmě dostanu ke spoustě materiálů ministerstev zahraničí, obrany i vnitra a přiznám se, že ačkoliv znám dobře reálný stav bezpečnostního systému ČR, teprve teď se začínám skutečně bát. Jejich neaktuálnost, nekonkrétnost a někdy i ideologická hloupost a zaslepenost je do očí bijící a nedává nám, občanům tohoto státu, příliš růžové vyhlídky do budoucna v případě, že se některá z těch byť “méně existenčních“ hrozeb bude skutečně realizovat. Jak se říká, papír snese všechno.

Tak například terorismus. Riziko teroristických útoků v Evropě, a tudíž i v ČR radikálně roste a MV ČR na to samozřejmě adekvátně reaguje. Ovšem nikoliv adekvátně výši konkrétního rizika útoku v naší zemi (celkem oprávněně se domnívám, že ho ani nedokáže vyčíslit), ale pouze adekvátně schopnostem jeho vedení a úředníků.

V materiálu Bezpečnostní hrozby, v části „Terorismus“, jsem se tudíž dočetl například, že …

“Úroveň připravenosti České republiky na případný teroristický útok na jejím území nebo proti jejím zájmům v zahraničí je možné označit za odpovídající. Přitom je třeba zdůraznit, že současná situace v České republice je z hlediska teroristických projevů klidná. Vzhledem k zapojení státu do současné fáze protiteroristického úsilí a v souvislosti se členstvím země v Evropské unii a Severoatlantické alianci je ovšem třeba případná rizika nepodceňovat a odpovídajícím způsobem se na ně připravovat. Veškerá protiteroristická opatření, ke kterým je v České republice přistupováno, jsou koncipována s respektem k ochraně základních lidských práv a svobod.”

Naprosto mě šokoval už sám fakt, že stěžejní dokument, o který se ochrana ČR před teroristickými útoky opírá, nazvaný „Strategie České republiky pro boj proti terorismu“, pochází z roku 2013 a je tedy nejméně 8 let starý. Nereaguje proto logicky ani na migrační vlny, ani na radikalizaci muslimské populace západoevropských zemí, ani na neslavný konec afghánského dobrodružství USA a jeho ocásku NATO. Soudím proto, že ani MV, ani vláda ho vlastně k ničemu nepotřebují.

Samotný materiál nemá cenu rozebírat. Jako člověk, zabývající se dlouhá léta bezpečnostními riziky na úrovni státu, jsem nevěděl, jestli se mám nad tou sbírkou vzorově formátovaných floskulí, jalových školometských definic a špatně přeložených zahraničních materiálů, poskládaných bez ladu a skladu, smát, nebo spíš brečet.

Stačí se podívat na výše uvedený obsah textu, který se na něj odkazuje. Co si například myslet o úrovni „připravenosti ČR“, popsané slovy …

” je ovšem třeba případná rizika nepodceňovat a odpovídajícím způsobem se na ně připravovat.”

Konstatování, že …

“Veškerá protiteroristická opatření, … jsou koncipována s respektem k ochraně základních lidských práv a svobod”

jsou už jen takovou třešničkou na dortu. Jaká lidská práva může mít terorista, jehož výbušné zařízení zabije deset, dvacet nebo padesát lidí?! Stejná, jako ti mrtví? Tohle mě skutečně dostalo. Ať žije politická korektnost!

Nemohu pominout ani (objektivně doložitelnou) lživost slov o „odpovídající úrovni připravenosti ČR na teroristické útoky na našem území“. Ano, v principu souhlasím – naše připravenost je skutečně na odpovídající úrovni. Ovšem na úrovni, odpovídající znalostem a schopnostem vedení našeho státu, zpravodajských služeb a policie terorismu skutečně čelit a připravit na něj i občany.

Kdo z nás například ví, jak se chovat během teroristického útoku a bezprostředně po něm? Máme utíkat? Schovat se? Kam? Kdo umí poskytnout první pomoc raněným, kteří by bez ní zemřeli, nebo ji dokonce organizovat do příjezdu sanitek (kterých bude určitě nedostatek). Tohle neumí ani řadoví policisté, nebo „měšťáci“ (při skutečné úctě k jejich nelehké práci). Čili suma sumárum – připraveni nejsme! A to ani v nejmenším.

Co mě ale dostalo asi nejvíce, byl popis činnosti Odboru bezpečnostní politiky MV, který odpovídá za realizaci výše zmíněného materiálu. Ten se (vedle toho) údajně

„ … věnuje celému spektru dalších aktivit, které s problematikou boje proti terorismu souvisí (příprava podkladů a účast na pracovních skupinách Evropské unie zabývajících se problematikou boje proti terorismu, reakce na dotazníky mezinárodních organizací, účast na domácích a zahraničních konferencích, reakce na dotazy novinářů, publikační činnost atd.).

Zajímavé svědectví o tom, kam vlastně jdou miliardy z našich daní. Myslím, že je nejvyšší čas se nad tím zamyslet. Za půl roku už může být pozdě. Volby jsou za pár dní, a určitě stojí za to se podívat, kteří jejich aktéři mají bezpečnost jako svou prioritu.