Zaznamenal jsem i názor, že toto strašení mordorem z východu je důsledkem naprosté názorové vyprázdněnosti, kdy už tito lidé nemají voličům co jiného nabídnout. Souhlasil byste s tím?

Ano. Nemám program, musím si vytvořit nepřítele a lidem předvádět, jak s ním urputně bojuji.

Premiér Babiš se zjevně tři týdny před volbami do kampaně opřel také. Začal na své sociální sítě chrlit příspěvky, jak nikdy nedopustí narušení naší suverenity a ohrožení sociálních jistot slabých. Přitvrdil i ve slovníku vůči ODS, hovoří o kmotrech, tunelářích a zlodějích a připomíná problémy vlád Topolánka a Nečase. Má podle vás tato linka kampaně potenciál úspěchu u voličů?

Babiš tím lidem připomíná, kvůli čemu vstoupil před lety do politiky. Kvůli kmotrům, všelijakým lobbistům, pijavicím a parazitům, kteří se pokoušeli napojit i na Babišovy firmy a pouštět jim žilou.

Ale když sledujete jeho europoslance a jím navrženou eurokomisařku, co hlásají a jak v Bruselu a Štrasburku hlasují a pak to, co Babiš podepisuje v Bruselu, tak jeho prohlášením není co věřit. Bohužel v Čechách nemáme štěstí na politiky. Lidé si ty správné neumí vybrat a zvolit a média nám to vůbec neulehčují.

Naproti tomu opozice stále jede jako hlavní téma Babišův „střet zájmů“ a čerpání dotací. Dokáže podle vás i po tolika letech omílání tohoto tématu ještě tímto varováním zaujmout nějakého voliče a třeba odradit některé voliče ANO?

Voliči ANO již několikrát předvedli, že všechny útoky na jejich předsedu s nimi nehnou, spíš jejich řady posilují.

Někteří vyčítají Andreji Babišovi jeho agresivní rétoriku vůči Pirátům, které prezentuje jako mladé nezodpovědné feťáky a aktivisty. Co si myslíte o této kritice? A nemá toto varování, když vidíme chování Pirátů, i nějaký racionální základ?

Piráti sbírají elektorát hlavně mezi mladými z velkých měst. Mladí byli vždy snadný cílem různých extremistických ideologií. Například němečtí Hitlerjugend nebo naši svazáci v padesátých letech. Dnes je to opět generace nezkušená, navíc klipová, která nezvládá delší texty či delší soustředění na cokoli. Jsou produktem zmrzačeného školství a mediálního vyplachování mozků. Babiš svými protipirátskými útoky problém zjednodušuje, protože jimi oslovuje elektorát starší, zkušenější, tedy ten svůj. Piráti jsou naší společnosti stejně nebezpeční jako celý tzv. Demoblok či jak se jim dnes říká Bruselská pětka. Aktivně vystupují proti českým národním zájmům. Oni se necítí Čechy, ale „evropany“.

Souhlasí se Zeleným údělem, i když znamená devastaci naší ekonomiky. Jsou nadšení ze škodlivých projektů EU, jako je např. podpora migrace z islámských a afrických zemí. Otevřeně a aktivně podporují eurounijní zhůvěřilosti, jako je dotační podpora alternativních či přesněji občasných zdrojů energie, elektromobilita atd.

Rodina je pro ně i taťula s taťulou. Pohlaví je pro ně víc než pipinka a pindík. V praxi je pirátská politika, dá-li se to tak vůbec nazvat, směs nekompetentnosti, chaosu a zmatku zastíraná arogancí nedovzdělanců tak, jak to předvádí např. pirát Hřib na pražském magistrátu.

Podle posledních předvolebních odhadů není ještě rozhodnuto o své volbě čtyřicet procent voličů. Kdo má v současnosti navrch při jejich oslovování? Kdo z vašeho pohledu vede nejlepší kampaň?

Formálně nejlepší volební kampaň v současnosti vede Trikolora. S obsahem je to horší, protože si na vlastence pouze hrají. Oni nechtějí žádnou zásadní změnu. Status Česka jako kolonie jim nejspíš vyhovuje. Obsahově nejzajímavější kampaň vede Okamurovo hnutí SPD.

Bít se za větší soběstačnost naší společnosti v potravinách, jak to předvádějí na Jarmarcích, je sympatické a správné. Je to pozitivní program, a myslím, že mu postupně porozumí hodně lidí. Ostatně, že politika soběstačnosti v základních komoditách je nejen vlastenecká ale i spásná. To si hodně lidí uvědomí, až na ně začnou dopadat důsledky tvrdého zdražování energií, tepla, vody, dopravy… A to přijde hned po volbách.

Předvolební kampaně přinejmenším v minulém desetiletí bývaly příležitostí pro umělce a veřejně známé osobnosti, aby prezentovali svůj politický postoj. Letos to zatím vypadá, že se „kulturní fronta“ drží zpátky. Proč se to podle vás stalo?

Mám chalupu na venkově a rok od roku si všímám, že tam „umělecké osobnosti“ postupně ztrácejí kredit. Nejen ty, co se angažovaly v různých kampaních proti prezidentovi, vládě, v různých těch Milionech chvilek. Možná to potkalo i větší města a umělecké nadlidi začala jímat obava, že by si mohli poškodit imidž a tím i svou kariéru. Ale vysvětlení může být i marketingově prosté. Za ty peníze jejich přítomnost na volebních mítincích a v reklamních spotech se už politickým stranám nevyplácí.

Není to dneska už spíše tak, že podpora od nějakého umělce je „polibkem smrti“?

I to je možné.

Jan Hřebejk nedávno prezentoval svou svéráznou představu o svobodě slova, když televizní vystoupení docenta Ševčíka, bývalého děkana fakulty z VŠE, komentoval slovy „prostor těmto ichtylům z marginálních stran povede jedině k tomu, že guláš a smaženice v makovicích méně informovaných voličů, ještě více zhořkne a zkysne“, takže by tito lidé podle něj prostor dostávat vůbec neměli. Co na takovou představu o veřejné debatě říci?

Psal jsme o nich jako o „nadlidech“. To si o sobě zjevně myslí i pan Hřebejk. Pohrdání ostatními lidmi, povýšenectví, ničím nepodložená víra ve svou jedinečnost a výjimečnost je vede k elitářství, ke ztrátě důvěry v demokracii, k jejímu oklešťování. Můžeme to sledovat i na vyjádřeních dalších géniů jako jsou příkladně Holubová, Issová, Sommerová, Etzler, Hrušínský atd. atd. Kdyby Ústav pro studium totalitních režimů fungoval jak má, tloukl by na poplach a varoval: Tady začíná, Hřebejku, cesta k fašizmu a totalitě. Ale ÚSTR nefunguje jak má a tak se do toho musí vložit alternativní nezávislá média. Ostatně jako do všeho, o čem se mlčí.