Bylo i jiné tragické 11. září

Současná politická kázání neúnavně opakují, svět se po září v roce 2001 změnil a stal se jiným. Pravdou ale je, že americká zahraničí politika se po tomto datu stala s „pomocí Boží“ agresivnější, neodpouštějící a trestající. Objevila se rétorika pracující s novými definicemi světového společenství, darebáckých států, kolektivní obrany, podobně jako už trochu unavené výzvy k obhajobě lidských práv, později evropských hodnot, kdekoliv v Africe, Asii a všude tam, kde se ti jediní spravedliví dohodli, že je toho třeba. Jedno 11.září si stále připomínáme a dokonce i čeští středoškoláci vědí,  že nejméně dvě letadla pilotovaná teroristy nalétla do budov Světového obchodního  centra, a asi jen jedno vlétlo do posvátného Pentagonu. Vraždící poloamatérští piloti o sobě dali vědět, když jeden z nich zapomněl v automobilu na parkovišti letiště v Bostonu  arabskou verzi svaté knihy všech muslimů – korán.

Na 11.září roku 1973 se spíše ve světe nevzpomíná, ačkoli se v Santiago de Chile bojovalo, byl nehumanitárně bombardován prezidentský palác a v něm zahynul, spáchal sebevraždu nebo byl zavražděn chilský prezident Salvador Guillermo Allende Gossens (1908-1973). Také při tomto teroristickém útoku na řádně zvoleného prvního socialistického prezidenta bylo zabito nebo zmizelo přes tři tisíce osob jako v New Yorku. Mezinárodní společenství na ně dodnes nevzpomíná, ačkoli v Chile  už dávno došlo  na odsouzení a potrestání viníků jejich smrti.

Dnes  se také už ví, že tato akce byla koordinována nebo dokonce řízena americkou CIA, ale její oběti se tak moc nepočítají. Konečně byli to jiní Američané, než ti ve Spojných státech, a Allende byl socialista, což se na severu zdá být stejné jako komunista. A komunismus, jak se učíme dodnes, je nepromlčitelný zločin nad zločiny. Allende byl ale také řádně zvoleným 28. prezidentem Chile. Působil v politice skoro čtyřicet let, účastnil se prezidentských voleb hned třikrát (1952, 1958 a 1964) a byl zvolen až v roce 1970 jako kandidát koalice Lidová jednota. Dlouhá léta byl také členem Socialistické strany Chile a působil v různých zastupitelských sborech země..

Podobně jako Labour Party ve Velké Británii a strany Národní fronty v Československu hned  po druhé světové válce v roce 1945,  jeho režim začal znárodňovat “klíčový průmysl a bankovnictví“, reformovat veřejné služby, zejména zdravotnictví a školství. Znepřátelil si tím relativně silnou opozici, autodopravce a hlavně americkou nadnárodní v té době chřadnoucí United Fruits Co., její „tlumočníky“. Tehdy se jim také říkalo kompradoři, protože zprostředkovávali vývoz národního bohatství do zahraničí. Rozlobily se na něho „chilské ženy“, které vyšly do ulic a žádaly jeho rezignaci.   Allende tak neučinil, ani když povstala část armády pod velením Augustina Pinochet, a dokonce přednesl v bombardovaném prezidentském paláci Moneda svůj poslední projev, který nebyl zapomenut, ale příliš často se o něm nemluví. Zůstala jen fotografie prezidenta s vojenskou helmou na hlavě a samopalem v ruce, která je dodnes důkazem, že proti zvůli a násilí bojoval.