Zdroj: PrvníZprávy
Připomeňme si k tomu, že na rozdíl od médií, po světě panovala a panuje vůči tragédiím praktická lhostejnost.
Důležitý není obraz v místě tragédie, ale jaký to má praktický vliv na chování aktérů, kteří ovlivňují pohyb lidí a zboží světem, připomíná publicista František Roček.
Připomeňme si, co 6. října 2001 vydala ČTK: „Prezident německé Bundesbanky Ernst Welteke neočekává celosvětovou recesi v důsledku teroristického útoku na Spojené státy. Welteke, který je rovněž členem rady Evropské centrální banky, to dnes prohlásil na tiskové konferenci ve Washingtonu, kam přicestoval na setkání ministrů financí a prezidentů centrálních bank skupiny nejvyspělejších průmyslových zemí G7…“
Po 11. září 2001 se burza zachovala v následujících dnech přiměřeně situaci, podobný stav nastal po 11. březnu 2004, kdy exploze ve 4 vlacích v Madridu zabily 193 lidí a zranily asi 2000 lidí. Po atentátech v Madridu sice evropské burzy krátce propadly, ale burzovní trh by krátkodobě citlivý i po 11. září. Ale nebyl významně postižen.
Geopolitická rizika jsou vyšší než dříve a proto si burzovní trh na podobné šoky již zvykl. Pokud nebudou teroristé schopni atentáty typu 11. září či madridského typu opakovat v širším regionu (např. v různých částech Evropy) v rozmezí několika málo týdnů, vliv teroristů na akciové trhy je v podstatě mizivý.
Jo prachy se ždímat musí to je podstata kapitalismu mrtvý lidé je pro ně obyčejná záležitost kasička musí dělat cinky cinky..