ROZHOVOR S PREZIDENTEM Odchod z Afghánistánu je zbabělost, která přinese další teroristické útoky. Prezident Miloš Zeman to řekl ParlamentnímListům.cz. Kritizoval též NATO, které podle něho vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence. Česko by podle Zemana mělo přehodnotit své obranné výdaje a soustředit se na národní obranu místo „povinných“ dvou procent HDP. Hlava státu též uvedla, že ji naštval premiér Andrej Babiš ponecháním Michala Koudelky v čele BIS. Zeman řekl, že BIS odposlouchávala vysoké ústavní činitele.
Pane prezidente, jak jinak začít než vývojem v Afghánistánu poté, co odešla spojenecká vojska. Mimořádně rychlé obsazení celé země Tálibánem, chaos, útěk lidí do jiných zemí apod. Vy jste odchod kritizoval od počátku. Berete to tak, že se naplnily vaše prognózy?
Určitě ano. A ještě se naplní, protože scénář bude mít pokračování, které znamená, že Tálibán na území Afghánistánu vytvoří teroristické centrum. Tím se obnoví teroristické útoky v podstatě po celé zeměkouli.
Chtěl bych jinak připomenout, že stažení vojsk jsem kritizoval už před rokem na summitu NATO v Londýně. Nyní znovu na summitu NATO v Bruselu. Díval jsem se přitom do očí nejprve jak Trumpovi, tak Bidenovi, kteří tam byli, a říkal jsem jim, že je to zbabělost. Oni to samozřejmě neslyšeli rádi, ale zbabělost to reálně je. Především je to zbabělost, která nepřinese žádný pozitivní efekt. Naopak dává Tálibánu šanci, kterou dříve neměl.
Dodal bych ještě, že Tálibán může žít z výnosů z opia, protože Afghánistán je největším producentem opia na světě, takže nebude mít žádné problémy s financováním.
Hodně kritiky padlo na rychlost odchodu Američanů, padly názory, že ze země utekli ze dne na den v noci jako zloději. Mohla i tato rychlost přispět k tomu, co se v zemi děje teď?
Samozřejmě že ano. Podle mého názoru odchodem z Afghánistánu Američané ztratili prestiž světového lídra a samo NATO teď vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence. Je potřeba si uvědomit, že když zvyšujeme výdaje na obranu, očekáváme za to nějakou protihodnotu a tou je právě ochrana před mezinárodním terorismem. Jestliže zde NATO selhalo, mělo by to vést i k přehodnocení našich obranných výdajů a k většímu důrazu na obranu národní.
Jak by takové přehodnocení mělo konkrétně vypadat?
Vzhledem k tomu, že až dosud naše obranné výdaje byly motivovány spíše požadavky Severoatlantické aliance a tyto požadavky jsou zase motivovány přáním zahraničních zbrojařských firem, tak si myslím, že naše zbrojní výdaje by se nyní, když investovat do NATO je tak trochu vyhazováním peněz, měly soustředit na národní obrany, na národní akvizice. Jako příklad jsem uváděl nákup dronů z Izraele, ale i podporu domácího zbrojního průmyslu a nekupovat všechno ze zahraničí. Jinými slovy, důraz na národní armádu a národní stát by byl přirozeným důsledkem selhání NATO v Afghánistánu. Byla to jediná příležitost, kdy NATO mohlo bojovat. Takové to poštěkávání na Rusko a Čínu není zajímavé. Při této jediné příležitosti, znovu opakuji, NATO dramaticky selhalo.
Může to v důsledku vést k podkopání důvěry v NATO ze strany jeho menších či slabších členů? Jinými slovy, obava, že by v případě nouze Aliance nesplnila svůj základní závazek a princip, na kterém byla založena?
Nedůvěra vůči NATO z řady členských zemí po této zkušenosti bude sílit, protože si budou říkat: když jste selhali v Afghánistánu, pak v případě jakékoli jiné kritické situace, kde je záruka, že neselžete i tam.
Poté, co v těchto dnech sledujeme dění v Kábulu a jiných částech Afghánistánu, výrazně zesílily kritické hlasy vůči této zahraniční misi, které to kritizovaly od počátku. Jde o názory, které jakoukoli účast na zahraničních misích od počátku odsuzovaly a tvrdily, že tam naši vojáci umírají zbytečně. Nedá se v tuto chvíli říct, že aktuální vývoj názory tohoto typu podporuje?
Naši vojáci neumírali zbytečně. Zastávám názor, že hlavní cíl NATO je bojovat proti mezinárodnímu, chcete-li islámskému, terorismu. Sdílím názor prezidenta Macrona, který na londýnském summitu NATO řekl, že Rusko není nepřítel, že nepřítel je mezinárodní terorismus.
Právě proto jsem podporoval naši misi v Afghánistánu, stejně tak naši misi v Sahelu, kde rovněž působí islámští teroristé, a mně nikdo nemůže vyčítat, že bych byl proti účasti našich vojáků v zahraničních misích, právě naopak. Dokud tyto mise existovaly, podporoval jsem i zvyšování našeho obranného rozpočtu na ta mystická dvě procenta HDP, a jestliže se situace změnila, logicky se změnil i můj postoj.
V sobotu odpoledne bylo rozhodnuto o stažení českých diplomatů a dalších pracovníků, kteří s jednotkou vojenské policie trávili několik dní na kábulském letišti. Nepřišel rozkaz o jejich stažení pozdě?
Mohl bych se samozřejmě zabývat poněkud lacinou kritikou a přikývnout na to, že to mohlo být o čtrnáct dnů dřív. Na druhé straně je ale potřeba si uvědomit, že nikdo, ani já, nečekal, že Tálibán projde Afghánistánem jako nůž máslem. My jsme očekávali dobytí Kábulu v horizontu měsíců a ono k němu došlo v horizontu dnů.
Nedávno jste apeloval, aby vláda pomohla tamním tlumočníkům, kteří Čechům v místě pomáhali. Do té doby příliš stát tuto věc nekomentoval a vláda nakonec rozhodla, že těmto lidem pomůže. Přesto už se objevily zprávy, že někteří mohli být již uneseni. Jak toto celé vidíte?
Své stanovisko jsem vyjádřil veřejně, kromě toho jsem se sešel jak s ministrem obrany, tak s ministrem zahraničí a naléhal jsem na to, aby se těmto lidem pomohlo. Nebyli to pouze tlumočníci, takže hovořme o spolupracovnících a já jsem prosazoval poskytnutí maximální pomoci. Sdílím odpor vůči ilegální migraci, ale toto nejsou ilegální migranti. Toto jsou lidé, ke kterým máme závazek. Úplně stejný závazek, jaký máme k příslušníkům české armády.
Myslím, že Ministerstvo obrany vydalo prohlášení o tom, že pomůže všem osobám, které měly zájem a prošly bezpečnostními prověrkami. Měl se bezpečnostní screening řešit takto předem, anebo pomoci všem, evakuovat je a prověřovat, až budou všichni v bezpečí zde?
Souhlasím, protože případné prověření je možné provést na našem území, kde těmto lidem nehrozí smrt.
Další téma. BIS a budoucnost Michala Koudelky. Vláda nakonec učinila rozhodnutí „na půl cesty“, nejmenovala nového šéfa či současného na další období a ponechala ho ve funkci do rozhodnutí nové vlády. Jak jste s takovým řešením spokojen?
Mám vůči panu Koudelkovi zásadní výhrady a některé z nich jsem dosud veřejně neuváděl, ale po tomto rozhodnutí vlády je v nejbližších dnech budu publikovat. Nechť i na základě nových argumentů příští vláda, kterou někdy budu jmenovat, o osudu pana Koudelky rozhodne. Protože mám ParlamentníListy.cz rád, naznačím, že Bezpečnostní informační služba by se neměla zabývat některými odposlechy, protože to jí nepřísluší.
Naznačujete, že odposlouchávala na některých státních vysokých postech?
V podstatě ano, ale to je všechno, co k tomu zatím řeknu. Za pár dní mám rozhovor pro Blesk a chci mu také dát nějakou výživnou porci.
Měl jste ještě před současným rozhodnutím vlády svou představu, kdo by měl BIS řídit?
To si musí rozhodnout vláda, já se jí do toho nechci montovat. Dovedu si samozřejmě představit některá jména, ale myslím si, že to není moje primární funkce. Pokud se mě na to někdo zeptá, tak jim ta jména řeknu, ale ať si vláda vybere kohokoli kromě pana Koudelky.
Zeptám-li se na ta jména já, prozradíte některá?
Nebylo by zdvořilé vůči nositelům těchto jmen je veřejně uvádět.
Berete současné řešení jako vlastní neúspěch? Jistě jste na toto téma mluvil s premiérem Babišem a měl zájem ho vyměnit. Byl jste na premiéra naštvaný?
Ano, byl, protože i když to lze chápat jako jakýsi kompromis, tak původní verze byla, že pan Koudelka opravdu odejde, a toto se stalo takříkajíc na poslední chvíli po návštěvě pana Koudelky na předsednictvu vlády.
Říkáte, že jste měli s premiérem dohodu, ze které následně sešlo bez vašeho vědomí?
Spíše bych řekl, že premiér si nejprve sám uvědomil, že pan Koudelka není… (celý rozhovor najdete zde)
