Alexandr Štorm, Jelena Timoškinová
10. 8. 2021 pravda
Manévry Defender Europe 2021 skončily v červnu letošního roku. Od té doby proběhlo několik “konfliktů” s vojenskými loděmi NATO ve vodách Černého moře. Jak se nedávno zjistilo, ještě v dubnu letošního roku zástupce Ukrajiny v TKS (třístranné kontaktní skupině, pozn. překl.) ohledně Donbasu Alexej Arestovič prohlásil, že evropské manévry probíhaly právě proti Rusku.
Podle jeho slov “se Defender Europe 2021 překládá “ochránce Evropy”. Smysl těchto cvičení spočívá v tom, že ve vodách od Baltského po Černé moře se propracovává – nu, řekněme to přímo – válka s Ruskem, problém ozbrojeného konfliktu s Ruskem”.
Pro jakéhokoliv normálního diplomata, a dokonce i vojáka, je to mimořádně divné a, řekneme přímo, nerozumné prohlášení. Jelikož manévry se vždy provádějí proti určitému abstraktnímu “potenciálnímu nepříteli”. Dokonce i když všichni vědí, co je to za protivníka. Ale pan Arestovič v duchu nejtypičtějších politických tradicí Ukrajiny “se podřekl” a vydal všechny.
Pro Ukrajinu vůbec, a přesněji, její politiky, je příznačný sen “pobojovat cizíma rukama”. Vlastně právě proto tak chce do NATO. A dokonce se pokouší vydírat Západ.
Stojí za to připomenout, že v těchto dnech poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny, předseda frakce strany Sluha národa David Arachamija prohlásil: “Kdybychom byli atomovou velmocí, všichni by s námi mluvili jinak. Kdyby si Ukrajina ponechala jaderný potenciál, mohli bychom vydírat celý svět. A dávali by nám peníze na jeho údržbu, jak se to děje v mnoha jiných státech”.
A v dubnu tohoto roku podobnou myšlenku zveřejnil ukrajinský velvyslanec v Německu Andrej Melnik. Konkrétně prohlásil: jediným východiskem ze situace s rozmístěním na ukrajinských hranicích “90-tisícové ruské vojenské skupiny”, údajně připravené k útoku, je vstup Ukrajiny do NATO, a mělo se to udělat již v roce 2014.
Velvyslanec přitom poznamenal, že v případě, že Ukrajinu nepřijmou do aliance pro ochranu před “ruským agresorem”, Kyjev bude vyvíjet vlastní úsilí pro vybavení armády, včetně toho, že si bude vracet jaderný status.
Ale je zde háček. Vojenští experti zemí NATO, USA, Izraele a EU už konstatovali: ať se zkusí “nestabilní, zkorumpovaná, se zničenou ekonomikou” Ukrajina vážně zabývat vytvořením (obnovením) jaderných zbraní, a Rusko zničí všechny objekty s nimi spojené. Přičemž s mlčenlivou podporou a souhlasem celého světa.
“Protože Ukrajinci s atomovými zbraněmi – to je hrůznější, než Írán, to je asi jako vodíkové bojové hlavice na MBR (mezikontinentální balistické raketě, pozn. překl.) u Somálska”, psali novináři.
V polovině července roku 2021 generál Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasilij Vovk rovněž učinil zvučné prohlášení ohledně toho, jak jeho země vidí pomoc aliance:
“NATO provádí každý rok cvičení Sea Breeze, ovšem tyto manévry vůbec nenapomáhají osvobození Krymu. Západní blok prokáže pomoc Kyjevu při získání poloostrova, když odešle vojska do Sevastopolu a Jalty”.
Tady, pravda, jsou určité nuance v tom, jak NATO vidí tuto situaci. Ano, řeči o vstupu Ukrajiny do aliance probíhají stále. Zejména vítají tyto iniciativy Polsko a pobaltské země. Ale ty nejsou v bloku, mírně řečeno, těmi, kteří určují strategii aliance. Proto dále, než jsou prohlášení a “kulaté stoly k posouzení”, věc nejde.
Na druhé straně, vedení USA už několikrát prohlásilo, že bude plně pomáhat Ukrajině. A posílá na přezbrojení armády této země nějaké peníze. I když v měřítku vojenských rozpočtů USA zanedbatelné, ale pro Ukrajinu je i to hodně.
K vojenským dodávkám Kyjevu se připojilo nedávno i Turecko. Ale i manévry na hranici s Ruskem ukazují, kdo je tady “potenciální protivník” aliance bez jakýchkoliv dodatečných prohlášení.
Konec konců si lze připomenout slova velitele námořních sil USA v Evropě admirála Roberta Berka, který prohlásil, že loďstvo bude “sestřelovat a potápět” ruská letadla a lodi poblíž Krymu v případě “provokací”.
Rovněž oficiální zástupce ministerstva zahraničí USA George Kent prohlásil, že americké lodi mohou vstoupit do výsostných vod u Krymu, prý, jak se to už dělalo v 80tých, kdy USA “tyranizovaly” loďstvo SSSR. Skončilo to, pravda, fyzickým vyhnáním u Sevastopolu.
Zatím, ostatně, když si připomeneme incident s britskou vojenskou lodí Defender, to vychází přesně naopak – právě armáda RF byla připravena potopit torpédoborec. To NATO provokuje ruskou stranu a podrobuje se varovnému ostřelování.
I tady má smysl poznamenat jeden podstatný detail: pokud se Ukrajina domnívá, že NATO bude za ni bojovat, tak aliance, naopak, zdá se, chce vidět OSU jako předsunutý úderný oddíl.
Takže, doslova, chce pustit ukrajinské vojáky v prvních řadách jako maso pro děla, a sami se ideálně vůbec nebudou vměšovat a budou se dívat, co se ve výsledku stane. Existuje názor, že nic dobrého. Pro Ukrajinu.
Ale, zdá se, mnozí v Kyjevě to prostě nechápou.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
