21.8.2021 Outsidermedia
Inkluzivní školství triumfovalo v Oregonu * * * Co znamená vítězství „Tálibánu“ v Afghánistánu * * * 50 let od zrušení zlatého standardu * * * Ruský „černý“ srpen
Oregonská guvernérka podepsala zákon odstraňující požadavky na čtení, psaní a matematiku pro středoškoláky, aby pomohla „barevným žákům“
10. 8. 2021
Oregonská guvernérka Kate Brownová ve snaze pomoci „barevným žákům“ minulý měsíc potichu podepsala zákon, který pro absolventy středních škol v tomto státě odstraňuje požadavek na to, aby ovládali čtení, psaní a matematiku. Brownová podepsala zákon pod označením „Senate Bill 744“ 14. července, ale při té příležitosti se nekonala tisková konference ani slavnostní podpis, guvernérka se naopak snažila, aby kolem přijetí zákona byl co nejmenší rozruch. Zákon také ještě dva měsíce po podpisu nebyl vložen do sbírky zákonů, což není normální, bývá zvykem, že schválený zákon je tam vložen v den podpisu.
Brownová sice o zákonu pomlčela, ale její náměstek pro komunikaci, Charles Boyle, řekl webu Oregonian, že zrušení požadavků na kompetence ve čtení, psaní a matematice by mělo prospět „barevným studentům“, přičemž stát přichází s novou sadou „spravedlivých“ vzdělávacích standardů.
Do té doby toto zrušení jednoznačně pomůže těm, kteří jsou „černí, latino, latina, latinx, domorodí, asijští, pacificko-ostrovní či kmenoví“.
Boyle řekl, že „lídři těchto komunit opakovaně obhajovali spravedlivé vzdělávací standardy společně s rozšířenými možnostmi učení a podporami“. Zákonodárci však letos údajně neposkytli žádnou konkrétní podporu, která by pomohla těmto skupinám.
Žádné nové požadavky na absolvování střední školy, jež budou schváleny, údajně nevstoupí v platnost do roku 2027, což znamená, že dalších pět ročníků bude maturovat bez potřeby prokázat kompetence ve třech základních oblastech.
Oregonští republikáni se pokusili vyvolat tlak proti tomuto zákonu, přičemž Christine Drazanová, šéfka parlamentní menšiny v dolní komoře oregonského Kongresu, argumentovala tím, že by to mohlo „snížit požadavky na naše děti v době, kdy jsme tu měli rok sociální izolace a ztracené výuky“ kvůli covidu-19. Byli v tom neúspěšní, protože zákonodárství ovládané Demokraty podpořilo tento krok drtivou většinou.
Floridský republikánský kandidát do Kongresu Vic DeGrammont označil tento zákon za „blbý“, zatímco oregonští republikánští senátoři napsali, že „toto byl možná nejhorší zákon, který byl na tomto zasedání přijat a Demokraté pro něj nemohou přijít s žádným dobrým odůvodněním“.
Politik a komentátor Barrington Martin II, který byl kandidátem Demokratické strany v několika volbách v Georgii, řekl, že přestože tento zákon měl za cíl „dát ránu z milosti rasové válce“, je plně odsouzen k nezdaru. „Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly“, napsal.
Převzato z RT
* * *
Co znamená vítězství „Tálibánu“ v Afghánistánu
Michail Moškin
15. 8. 2021
Dlouholetý boj USA a jejich spojenců s terorismem v Afghánistánu skončil vítězstvím „Tálibánu„. V neděli jeho bojovníci vstoupili do města prakticky bez odporu a oznámili, že plně ovládají celou zemi. Proč se vládní moc opuštěná Američany tak bleskově zhroutila a co se dá čekat od nové vlády „Tálibánu“?
Ozbrojenci z hnutí „Tálibán“ zakázaného v Rusku v neděli ze všech směrů obklíčili a vstoupili do hlavního města Afghánistánu Kábulu, čímž definitivně převzali moc v zemi. Nazvat to útokem či dobytím města by bylo těžké. Pokud pomineme několik přestřelek s vojáky věrnými vládě v severních a jižních čtvrtích Kábulu, byl pád zákonného režimu prezidenta Ašrafa Ghaního Ahmadzaje (kterého do nedávna podpíraly bajonety amerického kontingentu) bezbolestný…
Americké diplomaty a další spolupracovníky velvyslanectví USA v Kábulu evakuovali na poslední chvíli při prvních zprávách o příchodu Tálibů do města. Dnes si v Afghánistánu i za jeho hranicemi se sarkasmem připomínají červencové prohlášení amerického presidenta Joe Bidena: „V žádném případě se nestanete svědky scén, kdy bude lidi nutno evakuovat ze střechy velvyslanectví Spojených států v Afghánistánu.“ A o necelých pár týdnů později Američany zachraňovali ze střechy velvyslanectví vrtulníky stejně jako tomu bylo v roce 1975 v Saigonu.
Poslední baštou západní přítomnosti v zemi je kábulské letiště, na němž na evakuaci vojáků i civilistů dohlíží třítisícový americký kontingent. Jak oznámil TASS, stihla sem uprchnout skupina vysoce postavených představitelů Ghaního režimu, včetně jeho poradců. Tálibánská armáda, která už předtím bez boje obsadila letiště Bagram (nejdříve základnu sovětského a poté amerického vojenského letectva), obklíčila civilní letiště, ale ani po Američanech, ani po skrývajících se „bývalých“ nestřílí.
Situaci v Kábulu však v žádném případě nelze označit za normální. Při prvních zprávách o tom, že se Tálibové přiblížili k městu, vypukla ve městě panika. Obyvatelé města obklíčili bankovní pobočky ve snaze vybrat peníze. Paniku zvýšily přestřelky na předměstích a poté zprávy o tom, že Tálibové zaútočili na hlavní městskou věznici Púli Čarkí a osvobodili tisíce svých příznivců. Na výpadovkách se vytvořily ohromné fronty těch, kteří chtěli z hlavního města uniknout.
Do neděle se celé hranice země dostaly pod kontrolu „Tálibánu“ a jediným „oknem“ tak zůstává už zmiňované kábulské letiště. „Situaci zhoršuje to, že Kábul zaplavili uprchlíci z provincií obsazených Táliby. Hotely, soukromé domy a dokonce i školy jsou přeplněny uprchlíky. To vše dohromady přimělo vládu jednat s Táliby,“ řekl novinám Vzgljad Omar Nessar, ředitel ruského Centra pro studium současného Afghánistánu.
Mezitím přišla z prezidentského paláce zpráva, že šéfem přechodné vlády byl jmenován bývalý ministr zahraničních věcí Ahmad Džalali. V Kábulu se však očekává, že vládnout de iure bude jen krátce. TASS totiž informoval o pověstech, že z Kataru do vlasti přijel šéf politického křídla „Tálibánu“, mulla Abdel Ghaní Baradar, kterému přičítají titul vládce obnoveného „Islámského emirátu Afghánistán“. Tak se země označovala v letech 1996-2001, za tálibánské vlády.
„Tálibán“ nicméně odmítá zprávy a návratu mully Baradara, slibuje zřízení „inkluzivní vlády“, a obecně, jak říkají pozorovatelé, zatím si vítězové vedou mnohem zdrženlivěji, než v dobách prvního vítězství v polovině 90. let. Symbolem prvního tálibánského obsazení Kábulu se stala krutá pomsta, která zasáhla bývalého šéfa prosovětského režimu Muhammada Nadžíbulláha. Ozbrojenci vtrhli do mise OSN, v níž se ukrýval, a veřejně ho popravili.
Teď „Islámský emirát Afghánistán“ zaručuje všem, kteří chtějí uprchnout ze země, bezpečný koridor na letiště. Ostatní představitelé bývalého režimu budou muset přísahat věrnost emirátu. Tálibán slibuje, že zabezpečí bezpečnost zahraničních diplomatů, zejména ruského velvyslanectví v Kábulu. Naše diplomatická mise potvrdila, že její zaměstnanci nejsou v nebezpečí, evakuace není nutná, přestože situace ve městě zůstává napjatá.
Tálibové věří, že nemocnice a školy budou i nadále fungovat normálně. Navíc, na rozdíl od časů prvního tálibánského režimu, ženám umožní získat vzdělání, za podmínek, že budou zakrývat tváře. Současně existují jasné známky mocenské změny, jak na svém účtu v sociální síti Telegram informoval vojenský korespondent Jurij Kotěnok, v Kábulu začali přebarvovat „haram“ – hříšné zobrazení ženy s odkrytou tváří…
Anatolij Mavijčuk, plukovník ve výslužbě a účastník bojů v Afghánistánu, naznačuje, že teď se Tálibové, poučeni hořkými zkušenosti z minulé vlády, pokusí posílit svoji moc, armádu a navázat diplomatické vztahy s okolními zeměmi. „Přinejmenším nepředpokládám otevřené útoky na území středoasijských republik, ale vliv „Tálibánu“ v oblasti velmi silně vzroste,“ řekl vojenský expert.
Jedním z prvních úkolů „Tálibánu“ po obsazení Kábulu bude vybudování vztahů tohoto (většinou paštunského) hnutí s těmi národy, které svého času tvořily základ „Severní aliance“: Tádžiky, Uzbeky, Hazáry a dalšími etniky ze severu země, domnívá se Matvijčuk. „Zatím není jasné, jestli se to povede. Je možné vypracovat prognózy jak o znovunastolení centralizovaného státu, tak o nové občanské válce. V každém případě existuje možnost střetů v místech, kde žijí Tádžikové a Uzbeci,“ dodal náš zdroj…
Rusko by podle názoru senátora Kosačeva v nové situaci mělo zvýšit své diplomatické úsilí. „Týká se to nejenom spojenců v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) a Eurasijské ekonomické unii (EAEU), ale i všech regionálních struktur a hráčů – Číny, Indie, Pákistánu a dalších. Potřebujeme zachovat jednotnou linii v každém z možných scénářů vývoje událostí v Afghánistánu“, uvedl zákonodárce.
Dalším směrem činnosti je upevnění spolupráce v rámci bloku CSTO, zdůraznil Kosačev. „To se týká spolupráce v oblasti boje proti terorismu, obchodování s drogami a také opatření proti ideologickému působení radikálů na obyvatelstvo přilehlých oblastí,“ dodal Kosačev. Za třetí je nutné posílit spolupráci v boji proti terorismu s USA. President Biden včera americkým ozbrojeným silám i zpravodajským službám přikázal, aby pečlivě sledovaly situaci a zabránily růstu terorismu na území Afghánistánu, připomněl senátor Kosačev. „Domnívám se, že v tomto se naše zájmy prolínají, a to nejen s Amerikou,“ konstatoval poslanec.
Ale to hlavní je, podle Kosačeva, „vrátit do hry OSN“. „Formálně byly celou tu dobu jednotky mezinárodní koalice (rozuměj Američané) v Afghánistánu pod mandátem OSN,“ připomněl senátor. „Ale Američané si tam dělali, co chtěli, a to v souladu se svým, nikoliv kolektivním pojetím mise. A podle toho dostali zaslouženou odměnu. A teď, hned za nimi, po té prohrané misi, dostává co proto Afghánistán i celý svět. Tohle už musí skončit.“
Převzato ze Vzgljad.ru, kráceno
* * *
Uběhlo 50 let od zrušení zlatého standardu
16. 8. 2021
Podle Bretton-woodských dohod z roku 1944 se Spojené státy zavázaly, že budou měnit svoje peníze za zlato v poměru 35 USD za unci, měny jejich spojenců a partnerů byly přitom pevně svázány s dolarem. To mělo poválečnému svět zabezpečit pevnou peněžně-úvěrovou základnu pro ekonomickou obnovu pod dohledem Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
15. srpna 1971 Richard Nixon oznámil začátek „nové ekonomické politiky“ v USA. Od té chvíle přestaly Spojené státy měnit dolar za zlato. Tím v podstatě změnily povahu peněz. Po dobu pěti tisíc let byly směnným ekvivalentem předměty, které měly nějakou vnitřní, všemi uznávanou hodnotu, jako například cenné kovy. Před padesáti lety se však peníze v podstatě změnily na dluhové papíry.
Samozřejmě, že odstoupení dolaru od zlatého standardu vyvolalo rozsáhlou krizi. Reputace Federálního rezervního systému jako centrální banky USA byla zcela podkopána. Vše však kompenzovaly nové příležitosti pro USA.
Chceme-li pochopit rozsah změn, musíme porovnat ekonomiku USA v letech 1950 a 1985, a poté v letech 1985 a 2020. HDP se v prvním případě zvýšil na 3,5násobek, v druhém 2,6násobně, přičemž burzovní indexy na devíti a třiadvacetinásobek. Nový systém umožňuje Spojeným státům neustále zvyšovat svůj státní dluh a nebát se následků.
Experti říkají, že Spojené státy v roce 2000 vynakládali na obsluhu svého dluhu (tehdy činil 55 % HDP) 12,3 % svých rozpočtových nákladů, za to v roce 2020 (kdy dluh narostl na 129 % HDP) pouhých 5,22 %. Do budoucna se toto číslo ještě zmenší, až se nakonec přiblíží k nule.
Prakticky celý státní dluh, který Spojené státy nahromadily za dobu pandemie Covid-19, byl vykoupen americkou centrální bankou – Fedem. Státní dluh USA se v roce 2020 zvýšil o 4,16 bil. USD, bilance Fedu o 3,19 bil.
Část expertů se domnívá, že pokud se bude situace v tomto směru zhoršovat, mohou Spojené státy zopakovat to, co udělaly v roce 1971, tentokrát však odmítnou splácet dluhy ministerstva financí USA. Nehledě na to, že mnohé centrální banky drží své valutové rezervy v dolarových dluhopisech.
To vše nutí země, které chtějí vést nezávislou politiku, aby z toho hledaly cestu ven. Nursultan Nazarbajev, prezident Kazachstánu, tedy už v roce 2008 veřejně vyzýval, aby byla zřízena „nová světová nedefektní měna“, která nahradí americký dolar.
Prezident Ruska Vladimir Putin vyjádřil znepokojení na tím, že Spojené státy hasí svůj rozpočtový deficit tiskem dolarů, čímž zrychlují inflaci, která má okamžitý vliv na celosvětovou ekonomiku.
Převzato z IA Krasnaja Vesna
K tématu: Světová ekonomika zažívá šok. Centrální bankéře straší inflace i mutace delta
***
„Černý“ srpen: Co všechno už postihlo Rusko
Věra Bukina
16. 8. 2021
Tento srpen už může být označen jako „černý“ kvůli rekordní smrtnosti na koronavirus, rekordní rozloze přírodních požárů, rekordních srážek a záplav obydlených oblastí na jihu země, a také rekordního tempa zdražování klíčových potravin a stavebních materiálů v druhém týdnu měsíce, napsala „Nězavisimaja gazeta“.
Ve stejném vydání se píše i o znatelném snížení kupní síly rublu.
Požáry zuří v mnoha regionech Ruska, nejenom na východě země. A jejich plocha už dávno převyšuje tu loňskou. Podle údajů Avialesochrany probíhá hašení 174 lesních požárů na celkové ploše zachvácené požárem 1,5 mil. ha. Zasažen nebyl jen les, ale i obydlí místních obyvatel.
V souvislosti s hrozbou povodní se evakuuje obyvatelstvo černomořského pobřeží Ruska. Jsme informováni o tom, že jsou zatopeny oblasti v Novorossijsku, Anapě, Jejském a Slavjanském okrese. 29 tisíc lidí je bez přístupu k elektrickému proudu.
Navíc ve druhém srpnovém týdnu začal koronavirový štáb informovat o denní úmrtnosti více než 800 lidí.
Zato růst cen se podle oficiálních statistik v průměru zastavil. Rosstat (Ruský statistický úřad) minulou středu oznámil, že ceny na všechno zboží a služby v zemi se od počátku měsíce v podstatě nezměnily. Ministerstvo zemědělství zase informovalo o chystaném snížení cen zeleniny z takzvaného „borščového koše“.
Nikita Maslennikov, přední expert Institutu současného rozvoje (Институт современного развития) varoval před zdražením nepotravinářského zboží o 15 až 20 procent, především domácích spotřebičů, elektroniky, přístrojů, protože cena přepravy kontejnerů vzrostla o více než 20 %. Expert si je jistý, že Rusové v druhém pololetí čekají úplně jiné ceny velkých domácích a elektronických spotřebičů – televizorů, ledniček, praček. Neměly by se tedy odkládat nákupy těchto výrobků, říká Maslennikov.
Převzato z Rambler.ru
