Rozpad SSSR začal Litvou. Vzkaz pro Evropskou unii – připravte se!

Sergej Vasiljev

 

22.08.2021   Aftershock, překlad Outsidermedia
„Boj o to, kdo bude muset živit toto hladové nedorozumění, již končí,“ řekl včera jakýsi muž z Litvy a měl  pravdu. Litvu, Estonsko, Lotyšsko stále více navěšují na vydržování EU, svoje peníze tyto republiky už nemají a nikdy více je mít nebudou. Nebude tu žádný svůj průmysl, energetika, věda, kultura, vzdělání. Co zbylo z dob SSSR – vše bylo zničeno, prodáno a nebo to rozprodávají dodnes.

(Graf: Indikátor kontroly korupce v EU z roku 2015)

Ze zprávy o zahraničním obchodu Litvy: 8,73 % (2,86 miliardy USD) – jaderné reaktory, kotle, zařízení a mechanická zařízení; jejich části. Víte co to vlastně je? Divoši rozeberou artefakt dřívější rozvinuté civilizace (jaderná elektrárna Ignalina) na díly a prodají vše, co lze prodat. Odtud obchod s jadernými reaktory, zařízením a mechanickými zařízení. Žádný jaderný průmysl.

Můj známý pracuje ve velké společnosti na výkup kovového šrotu. Vyhráli výběrové řízení na půlroční nákup šrotu od Litevské železnice – kolejnic, výhybek, dvojkolí, vozů a plošinových vozů. Říká, že letos toho bylo zrušeno nějaké šílené množství. Nemají ani dostatek času na zpracování a doručení do přístavu. Není dostatek strojů a řezačů. Mají toho moc.

Náhražka ekonomiky od „našich západních partnerů“. Zdá se, že je vše přítomné jako vždy, ale vše je jen „iluzorní“. Iluzorní průmysl, energetika a dokonce i obyvatelstvo. Demografická křivka pobaltských národů se po „získání nezávislosti“ mění v ostrý pád. S nulovou hodnotou by se měla setkat v polovině 21. století. Nezůstalo jim mnoho času.

Nejpřekvapivější je, že se Litva pohádala i s Lotyšskem a Estonskem. Tři drsné pobaltské „sestry“ na sebe navzájem hledí jako pes na nohu, kterou se chystá kousnout, i když na veřejnosti se snaží zachovat vnější dojem slušnosti.

Předvádění se hašteřivé trhovkyně Litvy dostalo i sousedy. Ti zaplnili svou regionální distribuční síť plynu společně s Finskem a zcela odmítly členství Litvě. Litva je posedlá myšlenkou bojkotovat běloruskou jadernou elektrárnu, zatímco Lotyšsko a Estonsko se Litvě otevřeně vysmívají a nadále spotřebovávají/prodávají levnou běloruskou atomovou elektřinu. Takových příkladů je spousta. Nad posledním litevským byznysem s vlastním LNG se uchechtává celá Evropa, i když autorství těchto divokých projektů, s největší pravděpodobností, není místní.

Zpětné vlastní reakce pobaltských politikářů jsou přípustné pouze ve věcech, které washingtonský regionální výbor vůbec nezajímají. Při sebemenším zájmu o toto téma ze strany Pána se Baltové mrknutím oka seřadí na parapetu v 18 řadách. Jakékoli změny a kolísání jsou vyloučeny – U.S. Department of State nemá takové vtipy rád.

Bývalého lotyšského starostu přístavu Ventspils Aivarse Lembergse se téměř dvacet let mnohokráte pokoušeli uvěznit a stále nic. Mimochodem, je za co. Tloušťka oligarchovy peněženky však vždy překonala principiálnost rozhodování žalobců a soudců. Lembergs byl ale okamžitě „odejit“, jakmile (celý svůj život je to ideový rusofob a notorický darebák) naznačil, že se musí přestat štěkat na Rusko a pokusit se prosit o jeho odpuštění, jinak by se Lotyši už mohli jen „utopit v Baltském moři“. Washington však řekl: „Čuš!“, zavedl osobní sankce proti Lembergsovi a jeho společnostem, načež byl oligarcha okamžitě „usazen“. Sedí jako roztomilý klouček. A vy říkáte, svobodná vůle … demokracie.

Ale za to můžete krást. To „bílý Sáhib“ nezakazuje a dokonce to povzbuzuje. A tak krade celá litevská elita, jako smyslů zbavená.

Dostalo se to do bodu, kdy experti Evropské komise, kteří v roce 2012 zkontrolovali proces uzavření JE Ignalina a vynakládání prostředků z evropských strukturálních fondů, odmítli zveřejnit výsledky auditu a Evropská komise je zcela utajila (!). K uvěznění podle korupčních článků trestního práva prakticky nedochází. Všechno a všichni jsou v „normě“. Není koho dát za katr. No a nebo všechny, což je nemožné.

Litva, samozřejmě, není výjimkou. Tak žije celá Evropa. A jak dlouho! V únoru 2014 vydala Evropská komise svou vůbec první zprávu o boji proti korupci. Údaje v ní uvedené lze charakterizovat pouze necenzurně: Protože Korupce stojí země EU částku ve výši srovnatelné s ročním rozpočtem EU.

Současně se zprávou zveřejnil Eurobarometr údaje ze sociologického průzkumu na stejné téma. Podle jeho výsledků se 76 % obyvatel EU domnívá, že korupce je v jejich společnosti široce rozšířená, a 56 % souhlasí s tvrzením, že míra korupce v zemi (jakékoliv), kde žijí, se za poslední tři roky zvýšila.

Citát z projevu evropské komisařky Cecilie Malmströmové, která přednesla zprávu o boji proti korupci:

„Odhaduje se, že korupce stojí Evropskou unii 120 miliard eur ročně. Jedná se o částku srovnatelnou s ročním rozpočtem EU. Naše zpráva ukazuje, že míra korupce se v celé EU liší. Ale také demonstruje, že to zasáhlo celou Evropskou unii. Neexistují žádné zóny zcela prosté korupce na území Evropy.“

Myslíte si, že český premiér prostě jen tak vynesl (o šest let později!) bláznivý „šum“ o údajném odpálení skladů ve Vrběticích Rusy? Babiš je miliardář a většina jeho obchodních zájmů je na severoamerickém kontinentu (!). Zlé jazyky říkají, že mu byla předložena nabídka, která se nedá odmítnout: Buď začnete skandál s Rusy, když to teď nahonem potřebujeme, nebo my – tě – nejen „rozkulačíme“ úplně, až po obvinění z daňových úniků a praní peněz drogové mafie. Rozumí se i s patřičným „usednutím“.

Stručně řečeno, varlata východoevropských elit jsou pevně sevřena v železné ruce ministerstva zahraničí USA. K tomu však zároveň dovolují, že v „limitrofech“ [1] mohou krást beztrestně, takže každý může být pak prohlášen za „rakovinu společnosti“, kdykoliv v doslovném i přeneseném slova smyslu. Cynické, ale účinné. Lokajské posluhování, podlézavost, přísahy věčné věrnosti a podpora jakýchkoliv činností Pána ze „Světlého hradu na Kopci“ jsou nezbytnými podmínkami pro lidi, kteří chtějí být součástí takzvaných „pobaltských elit“ (a nejen jejich). Tak a ne jinak.

Ovšemže je to jen iluze oddanosti a Velký bratr to velmi dobře chápe. Ale u něho je vůbec všechno iluzí, takže o jednu více, nebo o jednu méně … Pro iluzi loajality vytváří „Impérium Dobra“ iluzi poptávky po „Tabákím“ [2]. Nejlepší ze všeho pro tuto iluzi je, když přijde někdo, kdo považuje „ne-do-státy“ za „kouzlo“ a chce toto „kouzlo“ dostat do svých rukou. A přestože tři pobaltské sestry vypadají jako podřadné coury po padesátce, tak Vrchní zámořský kuplíř křičí o jejich sexuální přitažlivosti a nebezpečí znásilnění nepřetržitě.

„Emerické“ chování je dokonalou ilustrací anekdoty:

– Že ty se nějak chystáš znásilnit moji ženu?
– A kde jste to vzal? Já se ani nedívám jejím směrem!
– Pohrdáte jí?!

I tento měsíc jistý americký novinář Peck z „National Interest“ zveřejnil poplašný článek: Rusko napadlo pobaltské státy – dokáže to NATO zastavit?

Ruské námitky typu: „Proč tam, k čertu, vůbec lézt?“, nejsou přijímány, a dokonce i naopak – rozfoukávají se: „Jak nemůžete nechtít, aby pobaltské sestry nebyly vaše? Pohrdáte jimi?“

„Tady je to, co potřebujete vědět,“ píše Američan. „V případě útoku na Pobaltí pravděpodobně ruské jednotky provedou dobře rozptýlenou a rychlou ofenzivu. To bude znamenat, že ani taktické jaderné zbraně NATO nebudou schopny zasáhnout koncentrované vojenské formace. NATO se tedy ani při použití taktických jaderných zbraní nepodaří zachránit pobaltské země před ruskou invazí.“

Příčina? Východoevropské satelity bývalé sovětské říše, takzvané Varšavské smlouvy, se již nedaří vydávat za rukojmí.

Takové jsou výsledky vojenské simulace 2019, kterou provedla společnost RAND Corporation. Její závěr je, že jaderné zbraně NATO přestaly být pro Rusko odstrašujícím prostředkem, protože Evropa výměnou taktických jaderných úderů ztratí mnohem více než Rusko.

„Hlavním vývodem je, že NATO nemá kontrolu nad eskalací, což zase prospívá Rusku,“ naříká studie. „S vypuknutím jaderných útoků v hypotetické válce v Pobaltí bude mít NATO mnohem silnější stimuly omezit své jaderné operace, ne-li vůbec v principu vojenské operace, než Rusko.“

Ruská vojska v Pobaltí s velkou pravděpodobností zahájí dobře rozptýlenou a rychlou ofenzivu. V důsledku toho se taktické jaderné zbraně NATO nebudou moci zaměřovat na koncentrované vojenské formace, ale na civilní obyvatelstvo, které je aliance povinna chránit. Vojenské jednotky tvořící se v Rusku se mohou stát dalším cílem, ale to je plné nebezpečné výměny strategických jaderných útoků. V simulované hře se hráči NATO nakonec rozhodli vyslat signál Rusku tím, že shodili pět taktických jaderných zbraní na baterii ruské mobilní protivzdušné obrany přímo na hranici s Lotyšskem.

Avšak běda, bylo vypočítáno, že nejpravděpodobnější ruskou odpovědí bude přímý úder na pět leteckých základen NATO (z toho 2 – 3 na území Německa, tedy za našimi „humny“). „Infrastruktura NATO je zranitelná a škody způsobené i omezeným počtem jaderných útoků by mohly výrazně snížit vojenský potenciál NATO. Rusko je na druhé straně schopné odolat jaderným úderům srovnatelné úrovně mnohem lépe.“

Nechápu, proč to popisují tak rozvláčně, mohli by prostě jen převyprávět další anekdotu, která se po internetu toulá už dlouho:

V Pentagonu se nemohou shodnout na tom, kdy je nejvhodnější doba k útoku na Rusko. A tak se rozhodli zeptat těch, kteří již s Ruskem bojovali.

Ptají se Francouzů: —-„Kdy je nejlepší čas k útoku?“— Francouzi odpověděli: „Nevíme, ale rozhodně ne v zimě.“

Poté se ptají Němců: „Kdy zaútočit?“ Němci říkají: „Nevíme, ale rozhodně ne v létě.“

Slepá ulička. Co dělat? Někdo navrhne: „Zeptejme se Číňanů, ti jsou nejchytřejší, vždy něco vymyslí.“

A tak se zeptají: „Vážení Číňané, kdy máme zaútočit na Rusko, abychom vyhráli?“ Číňané odpověděli: „Právě teď, okamžitě! Rusové toho staví tolik! Rozhodli se obnovit BAM, rozvíjejí továrny, přístavy, nemocnice, Arktidu osvojují … Obecně teď opravdu velmi nutně potřebují hodně válečných zajatců.“

Litevské ministerstvo zahraničí začalo být tak nervózní po truchlivých nářcích RAND, že je následně, po britských kolezích, ty „papíry“, vyhodilo do popelnic, nebo jinak zlikvidovalo i dokumenty s označením SECRET, TOP SECRET a COSMIC (secret) – razítko nejvyššího utajení pro tajné dokumenty NATO (jsou prý nabízeny zájemcům přes anglicky „hovořící“ segment internetu).

Dokumenty údajně obsahují tajná jednání mezi Joe Bidenem a hlavami dalších zemí, intriky proti Rusku, Německu a Nord Stream 2, pojednávají o „pomoci USA proti Německu, Francii a roli Litvy v této odporné hře.

Dokumenty také obsahují „přípravy na válku s Běloruskem“, „pokyny USA proti Číně“ a „spiknutí proti Trumpovi ve prospěch Bidena.“ Autor píše, že to všechno jsou „grandiózní sračky“ («грандиозное дерьмо»), které mohou vést k „válce v Evropě“. Celkem bylo „ukradeno“ 1 677 000 e-mailů, ve 102 spisech, k dispozici jsou pouze dva spisy s osobní, pracovní a jinou korespondencí zaměstnanců ministerstva zahraničí.

Nevím, jak vy, ale při pohledu na tyto složité „kroky“ litevských diplomatů se mi v hlavě objevil slavný rámec sovětské komedie „Briliantová ruka“:

„Jsem nevinná, přišel za mnou sám!“

A to vše na pozadí mimořádné situace s afghánsko-iráckými uprchlíky na hranicích, hlučnými, se slzným plynem a obušky protesty pod okny vlastního parlamentu a masivního hromadného odchodu občanů ze země. A nyní se opět valí další asociace. Rozpad SSSR začal právě problémy v Litvě. Závěr si udělejte sami.

Mimochodem, co jste vůbec slyšeli o protestech v Litvě proti jejich verzi „zelených očkovacích pasů“?
A víte, že část Rusů upřímně doporučuje na místo „šéfa“ EU přímo Michaila Gorbačova?

[1] limitrofní – státy sousední, okolní. Zde ve významu „hranic“ mezi Evropou a Ruskem

[2] Tabaki – Таба́ки (англ. Tabaqui) šakal z Knihy džunglí, „věrný podocásek“ tygra Šér Chána, podlézavec, zbabělec, lokajíček, prostě dnešní typický politik

Přeložil Bedřich Vinopalník