Petr Hájek20. 8. 2021 ProtiProud
PETR HÁJEK se ve vzrušené atmosféře kolem Zemanova souboje s agentem Koudelkou ohlíží po poučení z jen zdánlivě zběsilého „chaosu v Kábulu“, a přináší důležitou zkušenost našeho čtenáře
Prezident Zeman promluvil v Parlamentní listech kromě jiného také na téma fízlování ústavních činitelů britsko-americkým agentem Michalem Koudelkou. Fakticky jeho podřízenými, které platíme neznámou částkou mnoha miliard korun ročně, protože u tajné policie je všechno tajné, že. Takže nesmíme ani vědět kolik dostávají „operativci“, kteří místo své práce píší slohová cvičení na témata typu „změňte ve školách výuku dějepisu, pozor na to, aby se děti nedozvěděli, že jsme Slované“. A podobné skvělé pedagogické rady pak na šíří prostřednictvím „Výroční zprávy pro veřejnost“.
Nechme teď stranou, že nic takového podle zákona o BIS dělat nemají, a pouze tím ukazují, že pod Koudelkovým vedením se z tajné policie stala další politická strana řízená z Bruselu a z Washingtonu (který Koudelkovi také v Langley, sídle CIA, udělil nejvyšší vyznamenání pro zahraniční agenty). Je ovšem dost možné, že „výroční zprávy“ píše jako soudružskou výpomoc jedna z složek BIS krytá při zahraničních operacích značkou Člověk v tísni (ČvT) – a maskovaná jedním ze zakladatelů, Českou televizí (ČT), jež je rovněž řízena z výše zmíněného „spojeneckého“ zahraničí.
Humanitární bombardování muslmany
Anebo ty zásadní pedagogické rady svěřují k napsání redaktorům svého neoficiálního „věstníku“, Bakalovu časopisu Respekt, přes nějž jdou všechny „úniky“, které pak skrze Moravcovu ČT („o jakých otázkách se po dnešku začne hovořit?“) pumpují do veřejného prostoru, aby skandalizacemi a udavačstvím postaveným na manipulaci s nezákonnými odposlechy zásadním způsobem ovlivňovali politické dění v zemi. Slovník by tomu docela napovídal. Ať tak či tak jde o mafii, „rodinu“, která dělá tajně a za naše daně všechno, co umí.
A to výhradně nikoli v českých národních zájmech, ale v zájmech cizí mocnosti, která právě spolu se svým křovím značky NATO prchá po prohrané dvacetileté válce z Afghánistánu. Napohled chaoticky, ale spíše zcela plánovaně a podle dohod. Jde totiž nejspíše o to, aby vražednou dvacetiletou okupaci překryla „uprchlická“ vlna, která do Evropy přesune nějaký ten další miliónek muslmanů – jiný typ havlovského „humanitárního bombardování“ nepřátelských cílů, tentokrát především ve vzpurné střední Evropě. Dovoz prvních stovek (tzv. překladatelů a jejich rozvětvených rodin) již začal, a není pochyb, že mezi nimi nebudou jen kolaboranti nepřátel Tálibánu, ale také jeho agenti.
Sliby chyby
Pokud jde o skutečné „spolupracovníky“ (český ekvivalent slova kolaborant) našeho námezdního vojenského expedičního sboru (který kdovíproč nese jméno Armáda ČR), dosti přesně se k tomu z našich parlamentních politiků vyjádřil jen Tomio Okamura: Vskutku, proč bychom se o ně měli starat? Oni přece svou (kolaborantskou) mzdu již dostali. A každý kolaborant musí počítat s tím, že když okupace jeho země skončí (nic lidského netrvá na věky), budou s ním domácí zacházet podle jeho skutků. Na tom všem „umělém chaosu“ se ostatně bezpochyby podílela BIS, odvelená jednotka CIA, vedená agentem Koudelkou (tak jako jím byl svého času jistý Bin Ládin, který – jako každý už nepotřebný „přítel USA – nedopadl dvakrát dobře, neb zemřel na selhání ledvin).
Takže je správné, že jej (i když z úplně jiných důvodů) prezident chce vyměnit. A premiér Babiš mu to slíbil. Ale pak se Koudelka prodral na vládu – a Babiš couvl. A ponechal ho ve funkci „do voleb“. Nepochybně ví proč. Jednak spolu s ním v Langley „poklekl a políbil prsten“, jednak jde aktuální zájmy. Pojistil si tím, že BIS (přes Bakalův Respekt a ČT) nenechá vybuchnout pod Babišovýma nohama nějakou předvolební nášlapnou minu a – kdo ví – naopak nějakou zajistí proti politické konkurenci. Že to nebude Šlachta, je samozřejmě jisté. Možná však, že to premiérovi nebude nic platné, protože podvedený a rozzlobený prezident již inzeroval, že zveřejní něco o tom, jak Koudelka odposlouchává ústavní činitele.
Fízl, kam se podíváš
A protože to pochopitelně nebude přes Respekt nebo ČT – tak aby se na to dala připravit nějaká skandalizační předvolební vlnka a spustilo to chaos – nikoli jako v Kábulu, protože tohle není dohodnuté. Spojená média n.p. (nadnárodní podnik) zahájila na Zemana palbu, aniž ještě tuší, co bude obsahem „kontrolovaného úniku“ tentokrát. Vše se line v jediném duchu: Že prý kdyby šlo o „prosté občany“, bylo by to jiné (ti nezákonně odposloucháváni být mohou). Ale odposlechy konané fízly z BIS na ústavních činitelích přece musí povolit předseda Nejvyššího soudu, takže je určitě vše v pořádku.
„Dovolte, ale tomuhle se už ani smát nemohu“ (jak praví v jedné předscéně dvojice Suchý – Šlitr). Ale není vlastně ani tak podstatné, co prezident zveřejní – a jak se to spolupracující média pokusí rozcupovat, zamést pod koberec, nebo obestřít tichem ignorace. Podstatné je, že to ukazuje na další rozměr všeobecné manipulace s veřejností, kterou – ve spolupráci s Bruselankou soudružkou Jourovou a BIS – mainstreamová média provádějí především na internetu.
Všude mezi námi
Nikoli mimochodem: Teď zrovna uprostřed „úprku z Afghánistánu“ dostal „za schvalování atentátu“ flastr jeden náš občan, který na síti před časem naivně sdělil, co je nyní už vlastně oficiální: že naši rekové-žoldáci hynuli jako okupanti rukama tamních bojovníků za svůj stát. Nikoli mimochodem: Dost možná, kdyby na ně ten „afghánský spolupracovník“ nezaútočil (za což ho pak hrdinně umlátili), asi by byl mezi těmi, které jsme právě slavně a statečně „dovezli“.
Ten „schvalovač“ to ale napsal na internet, takže Bretschneiderové to měli jednoduché. Je z něj terorista, respektive napomahač terorismu. To jsem zvědav, co se bude dít, až Tálibán, podle tajných dohod, začne předstírat „civilizované chování“ – a my s ním slavnostně navážeme diplomatické styky (třeba přes Rusko nebo přes Čínu). Aby nakonec ten nešťastník nedostal vyznamenání. Ne, to se hned tak nestane. Špehují nás, cenzurují, odposlouchávají, sledují přes kamery (nejen ty na ulicích, ale především v mobilech a počítačích) – a dle direktiv Bruselu zabraňují komunikaci vlastenecky cítících občanů všemi způsoby. A zdaleka to nedělá jen BIS, ale všichni Koudelkouvé „poskytující služby“. Jeden z mnoha takových případů nám popsal náš čtenář (pro jistotu připomenu, že Economia vydává i Respekt):
„Vážená redakce,
chci vás upozornit na zřetelný případ cenzury emailů, prováděný společností Centrum.cz | Atlas.cz 1999 – 2018 © Economia, a.s.
Podrobnosti:
Po přečtení vašeho článku ze středy 18. srpna jsem se pokusil poslat email následujícího znění svému synovi:
Subject: Jak jsem zezelenal
Tak jsem oficiálně zelenej! Nelekej se, nemám to vod kovida, ani jsem se nestal Vodníkem. Akorát jsem enviromentálně extra předvídavej. Ted jen přemejšlím, jestli bych nedosáh na nějakou zelenou EU dotaci…
Podrobnosti zde:
HT–TPS XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX.
(Skutečný email ovšem obsahoval na pozici .XXXXXXXXXXXXX. zakázané slovo PROTIPROUD, které jsem však zde musel zaměnit, jinak byste tento email nikdy nedostali).
Skutečný email (kompletní, i se zakázaným slovem) jsem, ve středu 15:28, odeslal současně na dvě adresy:
a) svému synovi
b) sám sobě (pro kontrolu doručení)
1. Počítač mi ohlásil, že zpráva byla úspěšně odeslána…
2. Zpráva do složky nedorazila… že by se někde zatoulala, mrška…? Poslal jsem ji (zprávu) tedy opět, tentokrát už jen na svoji adresu.
3. Zpráva byla úspěšně odeslána… zpráva do složky nedorazila…
4. Poslal jsem kontrolní zprávu: Subject: Test
5. Zpráva byla úspěšně odeslána ….. zpráva do složky dorazila!
6. Poslal jsem kontrolní zprávu: Subject: Jak jsem zezelenal – test (kopie původní zprávy, ale bez zakázaného slova v https)
7. Zpráva byla úspěšně odeslána ….. zpráva do složky nedorazila…
A tak pořád dál…
Emaily, obsahující kdekoli (v textu, ale třeba i v subjektu) nějaké zakázané slovo nejsou doručovány, jiné doručovány jsou…
P.S.: Kopii původního, nedoručitelného emailu najdete v přiloženém textovém souboru. Dejte mi, prosím, vědět, zda k vám tenhle email vůbec dorazil…“
Poučení z „krizového vývoje“
Potvrdil jsem, výjimečně dorazil, ale pro naše čtenáře dodávám: Sledujte, co vám padá do „nevyžádané pošty“. Je to jedna z metod, jak vám zabránit dostat „zakázané maily“. Kontrolujte si, zda se vám (bez vašeho přičinění) nezapíná kamera na vašem počítači (jako se stalo autorovi tohoto textu, a ani IT „fíci“ nedokázali přijít na to, odkud se to děje). Totéž se týká „chytrých“ televizorů. A tak dále.
Žijeme prostě uprostřed války kolaborantů s cizí mocností proti vlastním občanům. Nemáme dosah prezidentského projevu, takže nám se „zakroutí krkem“ velmi snadno. Máme však právě aktuálně k dispozici jedno důležité „Poučení z krizového vývoje“. Tentokrát nikoli z pera soudruha Bilaka, ale jeho současných následovníků a dědiců. To Bilakovo Poučení bylo sice nakonec kolaborantům na houby, ale trvalo to skoro dvacet let. Téměř stejně dlouho, jako okupace Afghánistánu. A když už jsem citoval dvojici S+Š, přidám ještě jeden výrok z jejich kdysi populární písně:
„Poučení z toho plyne – a co víc si můžeme přát!“
