Rostislav Iščenko
18. 7. 2021 ukraina
Hned na začátku řeknu, že tento materiál nemá nic společného se šířenými fámami okolí Zelenského o tom, že oddaní žáci se na příkaz svého moudrého chlebodárce dohodli s Čínou, že jí prodají zbytky ukrajinského vlastnictví za 5-10-15 miliard dolarů nebo eur. Pracovníci kanceláře Zelenského se odborně mýlí v informacích, že je třeba přidat věrohodnost čínské verzi: lžou vždycky stejně, a fáma, majícího za sebou pevný základ, má vždy hodně verzí, protože všichni pouze jedním uchem něco slyšeli, ale přesně nevědí, co konkrétně.
Ne že by tato fáma neměla nic společného s tématem daného materiálu. Nemá nic společného s Čínou. Pekingu stačila aféra s Motorem Sič. Číňané se díky vlastní zkušenosti přesvědčili, že Ukrajina snadno slibuje všechno možné, když je třeba někde opět získat peníze, ale ihned zapomíná na své sliby, jakmile se peníze dostali do rukou kyjevského vedení.
Většina dobrodinců už nevidí ani své peníze, ani Ukrajinou slíbené bonusy. Ostatně, existuje pozitivní příklad. MMF dávno vydělal na Ukrajině mnohem víc, než do ní vložil, a dokázal přinutit Kyjev splnit prakticky všechny své požadavky. Pravda je, že Fond na to potřeboval třicet roků, dva majdany a všechnu moc USA, které dvacet let z těch třiceti byly jediným globálním hegemonem, ba ještě i spolupráci s EU.
Nicméně k letošnímu roku se dostaly ukrajinská ekonomika, ukrajinská státnost a ukrajinské finance do takového stavu, že MMF už také nechce dávat peníze, a chápe, že nové tranše se nepodaří získat zpět. Maximum, co lze udělat, je nezbavovat Ukrajinu definitivně naděje na získání nových úvěrů, odčerpávat z ní poplatky za staré dokud má Kyjev ještě čím platit.
Takže, kriticky důležitý úkol, jenž stojí před ukrajinským prezidentem, je najít peníze pro pokračování financování ukrajinské agonie. Jinak prostě nebude mít co vést. Použít mechanismy OVGZ (obligace vnitřní státní půjčky, pozn. překl.) a vydávání eurobondů, díků čemuž Ukrajina žíla od roku 2016, už není možné – struktura státního dluhu se kriticky zhoršila. Další výpůjčky podle tohoto schématu se stávají (nebo už se staly) nesmyslnými, jelikož už neřeší problém jednoduchého refinancování starých dluhů (nepokrývají současné výplaty procent a základu dluhu).
Zlepšit situaci a odložit krach ukrajinských financí lze pouze poskytnutím úvěrů MMF (vystavovaných s relativně nízkým procentem) a přímou (nenávratnou) finanční pomocí Západu. USA jsou jedinou zemí, schopnou přesvědčit MMF a EU, aby vyčlenily Ukrajině úvěry a nenávratnou pomoc. Proto se Zelenský stále žene za setkáním s Bidenem.
Zdálo by se, že ukrajinský prezident se na jaře zmítal v hysterii, v předvečer červnového setkání prezidentů Ruska a USA v Ženevě, neboť se obával (bez jakýchkoli důvodů), že Washington tam může vydat Ukrajinu Moskvě. Zelenský nevěřil, že, za prvé, vyjednávání skončí zdárnou dohodou – je to pouze rozjížděcí kolo. Za druhé, že Ukrajina již dávno není zajímavým aktivem. Když použijeme jazyk burzy, je odpadkové aktivum, vytvářející majiteli samé problémy, takže pro USA nebude tak snadné jí někomu dokonce nejen prodat, ale darovat. Ale vždyť čas plyne, a bylo možné se už přesvědčit, že obavy Kyjeva nebyly odůvodněné.
Nicméně se Zelenský na setkání s Bidenem žene. Ale americký prezident ho odkládá. Sliboval, že přijme svého ukrajinského vazala už v polovině července, potom to odložil na konec téhož měsíce, ale ještě nenastala ani polovina července, když USA sdělily, že do konce srpna Biden nebude moci Zelenského přijmout, protože je zaneprázdněný stahováním vojsk z Afghánistánu. Aha, o nocích nespí, řeší strategické úkoly zajištění bezpečného stažení.
Merkelovou však Biden přijme v červenci. Toto setkání odsun vojsk z Afghánistánu nepřekazí. Jasná věc, Merkelová je přece známý vojevůdce, je možné, že možná něco stařičkému americkému stratégovi napoví. I když ne, jak se ukazuje, budou hovořit o Severním proudu 2. Merkelová předem sdělila, že si přeje, aby byl s Amerikou vypracován jednotný postoj k potrubí, ale není přesvědčena, že se jí to podaří – existuje příliš mnoho rozporů. Proto jejím hlavním úkolem, podle všeho, bude informování Bidena o setkání se Zelenským a o jeho požadavcích.
Skutečně, německá kancléřka se s prezidentem Ukrajiny setkala místo prezidenta USA a čtyři hodiny poslouchala požadavky Zelenského, který tak udělal první krok na dlouhé a trnité cestě, vedoucí do Oválného kabinetu. Svým jménem Merkelová dost suše odmítla prakticky všechny požadavky Zelenského, ale slíbila, že ještě jednou to všechno projedná s Bidenem.
Copak budou ale projednávat?
To, že Zelenský se hystericky dere do NATO a EU? Už mu několikrát říkali, že Ukrajinu v dohledné budoucnosti nikdo nehodlá přijímat do těchto struktur. Přičemž nejenom a ne pouze kvůli Rusku, které prohlásilo, že rozhodnutí o přijetí bude překročením červené linie, nakolik kvůli samotné Ukrajině. Vždyť člena NATO a EU bude třeba zachraňovat před finanční katastrofou (jako, například, zachraňovali Řecko), a Západ Ukrajinu neobíral do nitě kvůli tomu, aby ji nyní začal znovu živit.
Je pravda, že Zelenský říká, že když už jeho udatně zachraňující Evropu před Ruskem zemi nechtějí nikam přijímat, tak ať prozatím pomohou zbraněmi a jinými materiálními hodnotami. Ale ve Washingtonu a Berlíně dobře chápou, že Kyjev potřebuje peníze a proto jakékoliv zdarma získané materiální hodnoty se vynasnaží zpeněžit. Proto se o žádných zbraních (kromě dávno zastaralých typů) nemluví. Celkově dávají, ale dávají málo, dávají to, co by bylo velmi těžké komukoliv prodat, a jestliže se podaří něco trhnout třeba i druhé jakosti, tak vybavují předání takovým podmínkami, že jako by něco dali, ale jako by nic Ukrajina neměla. Například, neblaze proslulé Javeliny, o které Ukrajina usilovala skoro čtyři roky, zakázali vytahovat ze skladů a dodávat na přední linii na Donbasu (aby je OSU neprodaly lidové milici DLR/LLR).
Poslední a hlavní argument Zelenského spočívá v tom, že, jelikož Německo získává velkou výhodu z Nord Stream 2, ale Ukrajina má z tohoto projektu ztráty, bylo by třeba vyčlenit Kyjevu kompenzaci. Ukrajina skromně navrhuje tři až osm miliard dolarů jednorázové platby a prodloužení tranzitního kontraktu s Ruskem ještě na deset let (za současných nebo dokonce pro Ukrajinu lepších podmínek). To má přinést za deset roků dalších 20-40 miliard dolarů.
Zelenský vymyslel dokonce i schéma jednání. Je třeba, říká, projednat Nord Stream 2 v rámci “normandského formátu”, ale za účasti USA, ve spojitosti s Minskými dohodami. Ať, říká, Rusko jako kompenzaci za Nord Stream 2 vrátí Ukrajině Krym a Donbas. Zelenský soudí, že Západ nebude moci nepodpořit tezi o návratu Krymu a Donbasu, a Rusko s tím nebude moci souhlasit. A tu vychází tak sličný a skromný prezident Ukrajiny a říká: “dobře tedy, vezmu za Krym a Donbas peníze”.
Celkově Zelenský dost otevřeně navrhuje Západu buď přinutit Rusko živit Ukrajinu v nejbližším desetiletí (a vzhledem k možné “hodnotě” Krymu a Donbasu – tak vůbec padesát roků), nebo platit účty Kyjeva samostatně.
Merkelová kategoricky odmítla projednávat téma Nord Stream 2 ve spojitosti s Donbasem a Minskými dohodami. Na Západě chápou, že je nereálné přinutit Rusko platit za Ukrajinu. Naopak, situace na trhu s plynem se vyvíjí tak, že, zdá se, samotná Evropa bude muset Gazpromu kompenzovat vynucené ztráty předešlých let. Kancléřka bude projednávat s prezidentem USA hlavní otázku: zda ignorovat drzé ukrajinské požadavky úplně nebo přece jen dát peníze? A pokud dát, tak kolik?
Vlastně proto kancelář Zelenského potřebovala fámu o připravenosti Číňanů skoupit veškeré zbytky ukrajinského průmyslu. Kyjev ví o žárlivém vztahu USA k Číně, vidí úzkost Washingtonu, že mazaní Číňané dokonce na zcela zpustošených a zničených ukrajinských podnicích budou moci najít nějaké pro sebe užitečné vysoké technologie. Proto i částka zveřejněných očekávání z “čínské smlouvy” (5-10-15 miliard dolarů) prakticky úplně pokrývá ukrajinský požadavek na jednorázovou nenávratnou kompenzaci Západu za SP 2 (3-8 miliard dolarů). Tým Zelenského si osvojil (tvůrčím způsobem přepracoval) běloruský trik a naznačuje Západu: “Nedáte peníze, přejdeme k Číně”.
O prodloužení tranzitního kontraktu s Ruskem má Zelenský také v úmyslu zabojovat . Peníze jsou velmi potřebné.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Článek byl opublikován 13. července 2021
