Karel Rudolf 30.7.2021 Outsidermedia
Jednou z možností, jak úpravám volebních výsledků zabránit, je změnit volební lístek na „cenný papír“, který má nějakou finanční hodnotu a sčítat finanční částky v systému automatizovaných bankovních převodů.
„Demokracie (řecky : δημοκρατία dēmokratía, tedy „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.“
V demokratickém státě by tedy měly být veškeré volby většinové, jak z hlediska zvolených zástupců všech „ tří mocí“ : zákonodárná-parlament, výkonná-vláda a soudní-soudci a státní zástupci, tak i účasti oprávněných občanů-voličů.
Zásadních rozhodnutí pro fungování celé společnosti a státu , které jsou nad pravomoc zástupců, by měla být schválena všemi oprávněnými občany-voliči příslušného státu v referendu.
Ve volbách vybírají občané ze svého středu do volených funkcí své zástupce. Volby jsou všeobecné a kandidovat do volených funkcí může každý zletilý občan příslušného státu.
Toť trocha teorie, jenže praxe je demokracii poněkud nebo dokonce velmi vzdálená.
Nyní k demokratickým volbám demokratických zástupců. Zaměříme se pouze na hlasování, sčítání hlasů a výsledky voleb:
- Volby, kterých se účastní menšina oprávněných občanů nejsou demokratické, přesto jsou uznávány za platné?
- Navíc konečné výsledky voleb jsou zpochybňovány, přesto jsou opět uznávány za platné?
Falšování výsledků voleb se v současnosti z podezření stává realitou. V USA poražený kandidát na prezidenta má údajně důkazy o falšování voleb a přesto výsledky byly uznány za platné (nebyly přezkoumány) a na druhou stranu samotné USA obviňují např. Bělorusko z falšování prezidentských voleb, když nevyhraje jimi podporovaný kandidát, aniž mají důkazy? Ani většina dalších voleb po celém světě se neobejde bez obviňování z falšování výsledků.
Jedním z možných způsobů zabránění dodatečné úpravy výsledků voleb by mohla být úprava systému sčítání hlasů. Systém sčítání hlasů voličů sice začíná mechanickým sčítáním volebních lístků, ale následné postupné sumarizování a přesunutí dat do virtuálního prostoru počítačových databází umožňuje nastavit naprosto libovolné výsledky voleb. Hlasy voličů-volební lístky se mohou také přesouvat, ztrácet a také objevovat u kandidátů, kteří vyhovují politickým požadavkům stávající politické reprezentace.
Jednou z možností, jak úpravám volebních výsledků zabránit, je změnit volební lístek na „cenný papír“, který má nějakou finanční hodnotu a sčítat finanční částky v systému automatizovaných bankovních převodů. Změna oproti současnosti tedy spočívá v hlasování pomocí zaslání symbolické volební částky –
20, 50 nebo 100,-Kč (zvolí se dopředu jen jedna) odesláním z osobního účtu voliče na účet politické strany nebo jednotlivých kandidátů u voleb a u referenda na účet vyhlašovatele referenda. Všechny „volební účty“ na které se budou zasílat „volební hlasovací částky“, budou u České národní banky.
Účet v případě referenda, opět u ČNB může být i transparentní, aby si hlasující mohli zkontrolovat ihned svůj hlas.
Podstatné pro takové hlasování je sčítání hlasů dle zaslaných částek z bankovních účtů voličů do ČNB, kde budou k dispozici jednak dodané výpisy z účtů u odesílacích bank, výpisy z účtů u banky příjemce – ČNB a voliči budou mít vlastní výpisy o provedeném hlasování, tedy trojí kontrola.
Identifikace hlasujících je snadná a průkazná, protože odesílací banky mají všechna potřebná data k dispozici – bankovní identita. Při hlasování zasíláním peněžních částek je možno v ČNB sledovat zasílání hlasů on-line pověřenou státní volební komisí průběžné výsledky, v čase sledovat průběh hlasování a současně průběžně tisknout výpisy z účtů pro kontrolu hlasování.
Navíc hlasování nemusí probíhat 1-2 dny, zde by mohlo dojít např. k „zahlcení“ serverů bank nebo jinému „podezřelému“ výpadku, ale volby mohou být vícedenní a to bez vlivu na průběh hlasování.
Samotné hlasování může být i smíšené, tj. hlasování z účtu a hlasování poštovní složenkou s předtištěnými údaji, které dodatečně vyplňuje volič: Příjmení, jméno a adresu jako u všech běžných složenek u těch, kteří by nemohli nebo nechtěli volit přes svůj účet. Kontrola osobních údajů voličů u složenky stejná jako u výplaty peněz tj. identifikace OP plus volební průkaz. Zde odesílací údaje a volební částky shromažďuje Česká pošta. Pro případné přepočítávání a kontrolu takových hlasů byl by u hlasovací složenky pro občana, Českou poštou nalepen při podání speciální hlasovací kolek do hlasovacích průkazů a potom počet hlasů by se musel rovnat počtu vydaných kolků a všech zaslaných peněz na hlasovací účet.
Veškeré sčítání by se provádělo přes účetnictví ČNB a komerčních bank a České pošty, které by dodaly konečné výsledky hlasování včetně zaslaných hlasovacích částek a příslušných výpisů z účtů.
Minimální účast voličů při jakýchkoliv „demokratických volbách“ by měla být nad 51%. Aby této nezbytné podmínky bylo dosaženo, bylo by vhodné nerozhodnuté voliče, vlastně voliče bez účasti na hlasování, motivovat k účasti. Když to nedovedou sami kandidáti, státní orgány ani média, která podstatným způsobem voliče ovlivňují, mohla by se použít v poslední době populární státní loterie.
V naší vlasti, v České republice trvale žije 8,3 milionu oprávněných voličů. Při min. 51% účasti se sejde na volebním účtu u ČNB 423 milionů Kč. Každé 1% navíc je vždy o 8,3 mil. Kč více. A státní loterie, kdy na výhry půjde taková částka by byla pro voliče už skutečně zajímavá. Losovala by se čísla volebních průkazů, které by si před volbami vyzvedli všichni oprávnění voliči, kteří by šli volit.
