Jaroslav Bašta
18. 7. 2021 prvnizpravy
Již více než týden litevská armáda staví plot s ostnatým drátem na hranici s Běloruskem. Důvodem je příliv nelegálních migrantů ze Středního východu, který tentokrát neorganizují západoevropské neziskové organizace, ale běloruský režim.
Prezident Alexandr Lukašenko se již před časem nechal slyšet, že jako odpověď na sankce ze strany Evropské unie a litevskou podporu běloruské opozice nebude bránit ani nelegální migraci ani pašování narkotik přes hranice své země. Místo toho jemu podřízené tajné služby a pohraničníci organizují leteckou přepravu migrantů z Bagdádu do Minsku, a poté jim pomáhají překonat hranice mezi Běloruskem a Litvou tím, že jim poskztnou důkladnou instruktáž o pohybu litevských pohraničníků, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.
Odhaduje se, že od počátku letošního roku využilo tuto pomstychtivou pomoc asi 1 800 osob. Srovnáme-li tento počet s „provozem“, který zajišťují na jižní hranici EU pašerácké neziskovky, jde o zanedbatelné množství, nicméně to stačilo na vyvolání politické destabilizace v Litvě. Většina tamních politiků chápe, že nelegální migrace je nebezpečná zbraň. Proto litevský Sejm přijal zákon, který umožňuje zadržení každého, kdo nelegálně překročí státní hranici. Následně bude internován v utečeneckém táboře až půl roku, pak poslán zpět do země svého původu.
V tomto týdnu litevský parlament přijal rezoluci, která označila přesměrování toku migrantů na bělorusko – litevskou hranici za pokus o destabilizaci vnitropolitické situace v Litvě. Na základě toho je každý, kdo nelegálně překročí hranice, považován za aktivního účastníka hybridního útoku na litevský stát. Jako hybridní agresor bude zadržen, internován a deportován zpět. Organizátory nelegální migrace zapíší do sankčního seznamu Litvy a Evropské unie.
Již na začátku července litevská vláda kvůli migraci vyhlásila vyjímečný stav a o týden později začala stavět hraniční plot s detektory pohybu a ostnatým drátem. Litva jako hraniční stát EU názorně předvedla, jakým způsobem se musí bojovat s nelegální migrací a ve své parlamentní rezoluci ji velmi přesně pojmenovala – jde o agresi s cílem destabilizovat zasažený stát. Protože tento instrument použil běloruský prezident, Evropská komise nemůže Litevce kárat jako v roce 2015 Maďarsko. Nicméně již dala jasně najevo svůj nesouhlas se stavbou plotu (odmítla ho financovat).
Dá se očekávat, že postupně část litevských politiků bude kritizovat příliš tvrdé zacházení s migranty. Již s tím začal litevský prezident Gitanas Nauseda, když zpochybnil nový zákon proti migraci. Domnívá se, že jeho tři zásady – zadržení, internace, deportace – představují systematické ohrožení práv běženců. Podpořil jej jeden z poslaců, který se obává, že plot na hranici poškodí imidž Litvy, až se migranti zraní o ostnatý drát a bude to v médiích.
Inu, Brusel má své zastánce všude. Stejně si však myslím, že označení nelegální migrace za hybridní agresi je naprosto přesné. Jen bychom se měli více zaměřit na její organizátory. Běloruský prezident je z nich ten nejmenší.
