Jan Schneider
22. 7. 2021 prvni zpravy.cz
Bezpečnostní a zahraniční výbor Senátu vypracoval v červnu návrh, aby Senát v plenárním zasedání začal jednat o tom, že prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat svůj úřad.Tento návrh byl následně projednán senátní komisí pro ústavu a senátním ústavně právním výborem. Přestože z dlouhodobého hlediska začínal již Senát zavánět jednomyslností, nastal překvapivý, zajímavý a velmi kvalitně zdůvodněný obrat!
Senátní komise pro ústavu totiž dospěla k závěru, že „podklady, které od [bezpečnostního a zahraničního] výboru k tomuto návrhu obdržela, nejsou dostatečné pro to, aby doporučila Senátu se touto možností zabývat.“
Na tiskové konferenci to oznámil její předseda Zdeněk Hraba (Starostové a nezávislí), s tím, že pokud by se někdo chtěl tímto návrhem na plénu zabývat, měl by dodat patřičné podklady a důkazy.
To uvedl na konto bezpečnostního a zahraničního výboru, jejímž předsedou je aktivistický, nicméně nezařazený (a ruku na srdce, těžko zařaditelný) senátor Pavel Fischer, který tuto iniciativu mnohokráte výrazně mediálně obhajoval.
V tomto bodě je nutno zmínit velmi signifikantní rozdíl, kolik mediální pozornosti opakovaně věnovala Česká televize Pavlu Fischerovi a jeho návrhu, a jak stručně a jednorázově odbyla skutečnost, že byl shledán nedostatečným a nepřípadným. Toto nevyvážené referování, týkající se nejvyšších ústavních úrovní, by nemělo ujít pozornosti ani Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, ani Radě České televize!
Senátní ústavně právní výbor, který se zabýval stejným návrhem bezpečnostního a zahraničního výboru, podle předsedy Tomáše Goláně (ODS a TOP 09) též dospěl k závěru, že předložené dokumenty nemají dostatečnou intenzitu a rozsah k tomu, aby byl aktivován článek 66 ústavy, protože by musely existovat natolik závažné objektivní důvody, které by prezidentovi znemožňovaly vykonávat funkci.
Předseda senátního ústavně právního výboru Tomáš Goláň k tomu dodal velevýznamou věc, která by měla být, jak se říká, tesána do kamene: „To, že se nám pan prezident nelíbí a že si myslíme, že nekoná tak, jak nám se líbí, to přece není důvod k tomu, abychom ho zbavovali pravomocí. Na tom jsme se shodli všichni, jak na výboru, tak na komisi, tak i ústavní právníci.”
To jsou slova opravdového demokrata, to je lekce Pavlu Fischerovi a jeho nohsledům, kteří by měli pro příště sledovat nikoliv jeho vratké kroky, ale jako senátoři by měli důstojně hledat, nalézat a střežit ducha demokracie.
Nejsem asi sám, kdo je příjemně překvapen a povzbuzen a inspirován tímto vývojem ve věci onoho paskřivého návrhu, ztělesněného evidentně nekompetentním Pavlem Fischerem. A nebudu asi sám, kdo popřeje Senátu více takovýchto jasných dnů!
