Ivan David
29. 7. 2021 FB
Web RT píše: „Arménský premiér Nikol Pašinjan vyzval Moskvu, aby rozmístila na hranici své země s Ázerbájdžánem více mírových sil, protože se oba národy navzájem obviňují z porušení dohodnutého příměří po dni krvavých bojů.
Na čtvrtečním zasedání vlády premiér řekl: „Vzhledem k současné situaci si myslím, že má smysl uvažovat o rozmístění základen ruských pohraničníků přes celou arménsko-ázerbájdžánskou hranici“. Podle Pašinjana by to „umožnilo vytyčení hranice bez rizika přestřelky“. Po krvavé potyčce podél hranice ve středu večer totiž zemřeli tři arménští vojáci a pět bylo zraněno. Oběti byly hlášeny také na ázerbájdžánské straně hranice. Ruské mírové jednotky jsou již rozmístěny na základnách poblíž klíčových měst a vesnic v rámci loni podepsané dohody s Moskvou, která pozastavila boje v krátké, ale násilné válce mezi oběma národy.“
Jako obvykle se z rozdmýchávání konfliktu obviňují obě strany – je však celkem jasné, kdo rozpoutal podzimní agresi proti Náhornímu Krabachu/ Arcachu i kdo obsadil nezákonně část hranice v květnu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany tedy tento čtvrtek tvrdilo, že jeho vojáci se dostali zpoza hranic do dělostřelecké palby. “Arménské ozbrojené síly … střílely na pozice ázerbájdžánské armády umístěné ve vesnici Zeylik v oblasti Kelbajarsko z kulometů a granátometů,” uvedli ázerbajdžánští velitelé. Jerevan odpověděl, že ázerbajdžánská vojska střet vyprovokovala a zahájila palbu na jejich pozice. “Od 7 hodin ráno je situace klidná. Žádná palba, “uvedly úřady později. V květnu Pašinjan tvrdil, že ázerbájdžánské speciální jednotky použily při přechodu na arménské území falešné průkazy totožnosti ve snaze posunout hranici. “Snaží se obklíčit Sev Lich,” řekl s odkazem na vodní nádrž, který se rozprostírá po obou stranách hornaté hranice mezi oběma národy.
RT doplňuje, že „v listopadu loňského roku Nikol Pašinjan a jeho ázerbájdžánský protějšek Ilham Alijev podepsali dohodu o příměří zprostředkovanou Ruskem s cílem formálně ukončit konflikt o Náhorní Karabach, který je považován za de iure součást Ázerbájdžánu, ale je domovem mnoha etnických Arménů a provozuje vlastní samosprávu, s úzkými vazbami na Jerevan. Dohoda, díky které se Arménie vzdala kontroly nad pásem území, fakticky pozastavila boje. Od té doby však obě strany pravidelně hlásí porušení dohody a obnovení nepřátelských akcí.“
A tak tomu bude i nadále – Turecko chce obsadit severní Kypr, poblíž kterého je ropa, Ázerbajdžán podporovaný Tureckem chce obsadit z Arménie tolik, aby nic nebránilo průtoku ázerbajdžánské ropy a plynu do Evropy. Tedy aby se Azeři nemuseli dělit s Armény o tranzitní poplatky. Azeři chtějí také jen tak mimochodem obsadit i zdroje vody. Bylo by tedy dobré mít vůči ropě alternativu i z těchto geopolitických důvodů – ale mít za alternativu elektrobaterie s kobaltem, těženým v Kongu dětmi, to zcela určitě není trvale udržitelné a fair řešení.
