LU LINA
Válka Ruska proti Evropské unii má mnoho podob. Dodávky plynu a ropy, stavění jaderných elektráren, nechuť mít NATO na dohled od Moskvy a tak podobně. Nejnověji Rusko zaútočilo vakcínou.
Můj úvodní názor je ten, že všechny věrozvěsty „schválených vakcín“ úplně nejvíc popouzí už jenom ten fakt, že „carské“ Rusko, kde se podle nich dosud žije v zemljankách a platí kožešinami, vyvinulo a vyrobilo něco, o čem si hi-tech západní Evropa může nechat leda zdát.
Pojďme si krátce shrnout jejich hlavní argumentaci.
Zadruhé, protože v carském Rusku negramotní nevolníci stále orají s volky a dřevěným pluhem a kola továren roztáčí pára, není zaručena řádná technologická úroveň výroby.
Zatřetí, Sputnik je součástí ruské hybridní války a Rusko ho používá k posílení svého vlivu.
Můžete namítnout, že problém ale spočívá v tom, že Rusko „není demokratické“ a bla bla bla ty obvyklé bláboly o caru Putinovi.
A za čtvrté, ze všech stran slyším, že rychlé naočkování co největšího počtu lidí je otázkou života a smrti. Ovšem díky Bruselu a díky naší vládě odborníků není dostatek „schválených“ vakcín a „neschválenými,“ kterých dost je, se očkovat nesmí. Protože politika.
Moje reakce: Všichni ti televizní zaklínači se zaklínají mým zdravím, ale než by mi dopřáli ruskou vakcínu, radši mě nechají chcípnout při čekání na indickou. Jsem asi divnej, ale postrádám v tom logiku.
Kromě toho „neschválený“ Sputnik už objednala půlka Německa a budou ho i vyrábět, jen my zas furt nasupeně sedíme v koutě, trucujem a vřískáme něco o razítku, aby z nás měli v Bruseli a Wašingtónu, co tady „vakcínovou diplomacii“ rozhodně neprovozují, radost.
A mimochodem, jsem si celkem jist, že Sputnikem by se nechali napíchnout i spousty „popíračů“ a „ruských trolů,“ co by se jinak třeba tím britsko-švédsko-indickým sajrajtem, co sice má evropské razítko, ale tak trochu ucpává žíly, očkovat nikdy nenechali. Takže by se významně zvýšila – odhad je 15 až 20 % – celková proočkovanost. A o to jistě každému jde především, nebo ne ?
S nevšedním zájmem budu sledovat, jak se k tomuto zajímavému paradoxu postaví nový ministr zdravotnictví. Jsou tady indicie naznačující, že snad v tomto směru nebude tak ideologicky pevný jako jeho nezapomenutelný předchůdce a před politikou upřednostní zdraví a životy.