Ivan David
1. 4. 2021
Rakouský kancléř Sebastian Kurz si vytyčil cíl ukončit do začátku letní turistické sezóny v zemi pandemii COVID-19. Aby v létě mohly fungovat hotely, restaurace a kavárny, které tvoří velký díl rakouského HDP, snaží se spolková vláda našeho jižního souseda do léta proočkovat určující většinu populace. A za tímto cílem si jde všemi dostupnými prostředky.
Minulý týden se Kurz snažil v Evropské radě prosadit dočasný zákaz vývozu vakcín z EU. Před jednáním na tiskové konferenci vysvětlil, že v Rakousku probíhá výroba vakcíny Pfizer. Většina vyrobených dávek však nejde na rakouský ani společný unijní trh, ale na export do USA. A to přesto, že firma se za dotaci na vývoj vakcíny z rozpočtu EU písemně zavázala ve smlouvě s Evropskou komisí dodávat vakcíny na unijní trh. Zákaz vývozu kvůli společné celní a obchodní politice EU, která je zakotvena ve Smlouvě o EU a o fungování EU, nemůže vyhlásit vláda žádného členského státu EU. Zavést by jej musela celá EU rozhodnutím Evropské rady. Na Kurzovu žádost bylo za tímto účelem svoláno její mimořádné zasedání. Pokud by šéfové vlád členských zemí EU zákaz vývozu schválili, mohla by podle Kurze být EU do léta proočkována a mohly by být zrušeny všechny lockdowny. Zákaz vývozu vakcín však na jednání Evropské rady minulý čtvrtek vetovala německá kancléřka Angela Merkelová společně s holandským premiérem Markem Ruttem.
Na Radě došlo k bouřlivé hádce při níž Merkelová a Rutte Kurzovi vyčetli, že zveřejnil informace o jednání výboru Steering board, který má statut poradního orgánu EU. V tomto tělese, kterému se od zveřejnění detailů o způsobech dražení vakcín přezdívá „zlodějský výbor“ (anglicky „Stealing board“), jednají pod záštitou diplomatické imunity zástupci výrobců vakcín s vyslanci národních ministerstev zdravotnictví členských států o termínech dodávek a cenách vakcín. Podle rozhodnutí Evropské rady, která je nejvyšším orgánem EU, však měly být vakcíny dodávány všem členským zemím rovnoměrně podle počtu obyvatel. Dodávky měly být kompletně uhrazeny z rozpočtu EU, do něhož všechny členské země přispívají. Na jednání Steering boardu však dochází k nelegálním dohodám o příplatcích z národních rozpočtů, na jejichž základě jsou některé země časově upřednostňovány. Touto cestou se k největšímu počtu vakcín dostaly právě Německo a Holandsko.
Rakouský ministr financí Gernot Blümel vyčlenil ze spolkového rozpočtu 200 milionů eur, které měly zajistit, aby země nebyla ve Steering boardu diskriminována. Doposud však náš jižní soused obdržel vakcíny pouze za 80 milionů eur. Dodávky od firem, které kromě peněz z národních rozpočtů dostaly za vakcíny zaplaceny předem i z rozpočtu EU, totiž váznou. Počátkem roku ministr Blümel částku na nákup vakcín zvýšil a veřejně deklaroval, že podle schváleného rozpočtového zákona a spolkového rozpočtu na rok 2021 má od parlamentu zmocnění k neomezenému zvýšení peněz na nákup vakcín. Spolkový ministr zdravotnictví na základě toho na účet federálního rozpočtu objednal další miliony dávek s termínem dodání v 1. pololetí 2021.
Po krachu jednání Evropské rady vystoupil na mimořádní tiskové konferenci holandský premiér Mark Rutte a oznámil, že Rakousko již nedostane žádné vakcíny navíc, ani kdyby za ně z národního rozpočtu zaplatilo sebevíce. Ukázalo se, že nemluví do větru. Farmaceutické koncerny, které se na pandemii neuvěřitelně obohacují, odmítly Rakousku dodat zvýšený objem vakcín i přesto, že již za ně inkasovaly zálohy. Rakousko mělo být touto cestou „potrestáno“ za to, že se jeho kancléř postavil za dodržování práva EU a za zajištění spravedlivých dodávek všem zemím. Včetně ČR, která je pandemií koronaviru postižena nejhůře v celé EU a figuruje i na jednom z posledních míst v počtu dodaných vakcín a proočkovanosti populace. Kurz řekl nahlas to, co všichni vědí, ale říkat se to nesmí – v EU jsou státy extraligy, první ligy a pak „pralesní ligy“. A za to, že o nerovnosti členských států EU mluvil nahlas, podle šéfů vlád zemí, které tento spolek kdysi založily, „Rakousko musí pykat.”
Rakouský kancléř se však na cestě za splněním svého cíle do léta proočkovat všechny občany alpské země nenechal zastavit ani komplotem nadnárodních farmaceutických korporací a německé kancléřky a holandského premiéra. Je totiž o několik tahů napřed. Již 26. 2. 2021 se v telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimírem Putinem dohodl na dodávkách ruské vakcíny Sputnik V. Je velmi příznačné, že rakouská vláda zejména v poslední době čelí soustavným pokusům opozičních sociálních demokratů o odvolání ministrů financí, vnitra, a nejnověji i celé vlády. Po neúspěšném pokusu prosadit zákaz vývozu vakcín na Evropské radě opoziční SPÖ předložila návrh na vyslovení nedůvěry vládě, kterým se bude dolní komora rakouského parlamentu zabývat příští týden. Kurzovi se však opoziční prodloužené ruce farmaceutických koncernů v Národní radě podařilo opět předběhnout. Na včerejší tiskové konferenci po jednání s ruským velvyslancem ve Vídni Dmitrijem Ljubinskim oznámil finalizaci jednání o dodávkách 1 milionu vakcín Sputnik V. „Příští týden můžeme do Ruska poslat objednávku. Na jejím základě můžeme v dubnu získat 300 000 ampulí vakcíny, v květnu dalších 500 000 balení a v počátkem června ještě 200 000 dóz Sputniku V.“, řekl Sebastian Kurz.
Zavedení očkování Sputnikem podporuje i předseda rakouské Lékařské komory Thomas Szekeres: “Rakouští zdravotníci považují ruskou vakcínu Sputnik V za bezpečnou a efektivní, a proto doporučují rakouské vládě, aby tento přípravek zakoupila od Ruska k očkování rakouských obyvatel.”
Rakouská vláda podle něj současně jedná i o licenční výrobě ruské vakcíny. Tato jednání na expertní úrovni probíhají již od telefonátu Kurze s Putinem. Rakousko má kapacity, které by mohlo využít k výrobě. Při sledování včerejší tiskové konference rakouského kancléře jsem si vzpomněl na tvrzení bývalého českého premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD), který před vstupem do EU tvrdil, že Rakousko doženeme nejpozději do 10 let od vstupu do Unie. Po 17 letech našeho členství jsme Rakousku vzdáleni více než v okamžiku našeho vstupu do EU. V té tobě totiž ČR vlastnila špičkovou továrnu na výrobu vakcinačních přípravků. Vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) ji však společně s budovou přilehlého výzkumného ústavu, v němž byly vakcíny vyvíjeny, prodala developerské firmě Sekyra Group. Pozemkový spekulant Sekyra zrušil moderní farmaceutickou výrobu a na místě továrny na vakcíny postavil luxusní kanceláře. Náš stát tedy již nemá vlastní kapacity na případnou licenční výrobu Sputniku.
Zásadní rozdíl v přístupu k boji s pandemií je vidět i při srovnání postupu rakouského kancléře a předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO). Sebastian Kurz sice také čelí soustavným atakům opozice. Jako předseda vlády země, která není členem NATO, ale má v ústavě zakotven neutrální statut, bojuje o získání co největšího počtu vakcín „na všech frontách“. Bere účinné vakcíny ze Západu i z Východu. Na rozdíl od předsedy české vlády nečeká, až co na to řekne protektor ve Washingtonu nebo v Berlíně.
Kurz má proti Babišovi z pohledu občanů voličů ještě jednu zásadní výhodu. Nevlastní žádný holding, jemuž by německá kancléřka mohla vyškrtnout jeho výrobky z vyhlášky, v niž jsou stanoveny látky, které smějí používat němečtí zemědělci, kteří pobírají kromě unijních i německé dotace. Merkelová jej tedy reálně nemá čím vydírat. Rakousko si tedy klidně může „dovolit“ rozjet licenční výrobu Sputniku dříve než továrny v Německu. I Merkelová totiž jedná s Putinem o prodeji licence na výrobu ruské vakcíny. A chce, aby německý výrobce na jejím pozdějším vývozu do jiných členských zemí EU vydělal co nejvíce.
Srovnání s rakouským kancléřem je pro českého premiéra ještě více zdrcující, když si uvědomíme, že český prezident Miloš Zeman již před měsícem v Kremlu vyjednal dodání více než 200 000 dávek Sputniku. Vláda premiéra Andreje Babiše však stále otálí s provedením právník kroků nutných k jejich očkování. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (ANO) se stále vymlouvá, že bez souhlasu Evropské lékové agentury (EMA) nemůže povolit očkování Sputnikem v ČR. I když to není pravda. Ministr zdravotnictví je podle zákona o léčivech oprávněn vlastním podpisem povolit nasazení vakcíny tzv. „na výjimku“. V případě mnoha jiných léčivých přípravků tuto zábranu kupodivu nemá.
Mimochodem v podstatě všechny vakcíny, které jsou nyní v EU očkovány, jsou používány v režimu „na výjimku“. Tu výjimku jim udělila EMA. V některých případech jako u problémové vakcíny AstraZeneca již za rekordních 10 dnů od podání žádosti. V případě ruské vakcíny Sputnik však EMA podle vyjádření jejího tiskového oddělení holá „zkoumat dokumenty“ až do června.
Podle stanoviska Evropské komise zveřejněného po podání ruské žádosti o povolení EMA nemůže EU členskému státu zakázat použití Sputniku. Jeho nasazením by však stát na sebe převzal odpovědnost za případné zdravotní komplikace, které by se po očkování mohly vyskytnout. Ministr Blatný se vymlouvá, že nemůže na stát tuto odpovědnost přenést. Na rozdíl od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který jako bývalý frontový důstojník na sebe tu odpovědnost vzal. Podepsal dokumenty o státní záruce za případné škody. A nakoupil pro izraelské občany vakcíny na všech trzích, kde byly k dostání. Díky tomu má dnes Izrael proočkovánu více než polovinu populace a může otevírat obchody i restaurace.
Ruská vakcína je používána již v 57 zemích. Úspěšně očkovány jí byly miliony lidí. Zatím nebyly hlášeny žádné vážné komplikace u lidí, jimž byla nasazena. Pokud by Blatný její použití podepsal i v ČR, riskoval by jedinou věc. Že by státní rozpočet musel případně zaplatit z kapitoly Ministerstva spravedlnosti odškodné občanům, u nichž by se případné komplikace vyskytly. Podle dosavadních poznatků je však toto riziko velmi nízké. Ve srovnání s narůstajícím počtem lidí, kteří zemřeli na COVID kvůli pomalému očkování, a s narůstajícími ekonomickými škodami, které působí lockdowny, jde o přijatelné riziko.
Při zdůvodnění tohoto postoje si dovolím ještě jednou citovat rakouského kancléře: „S pomocí očkování vakcínou Sputnik V. zachráníme tisíce lidských životů a odvrátíme škody za miliardy eur, které v ekonomice způsobuje COVID-19,” řekl Kurz.
