Ladislav Petráš
21. 4. 2021
V souvislosti s koronavirovou pandemií se naší společností šíří neuvěřitelné množství konspiračních teorií. Část společnosti těmto konspiračním teoriím věří. Důvodem je zejména nedůvěryhodné a chaotické řízení protipandemických opatření na straně jedné (vládní koalice) a zjevně zneužívané postavení opozičních politických stran k “okopávání kotníků” vládě na straně druhé. Značná část občanské společnosti vypověděla poslušnost politickým reprezentacím napříč politickým spektrem. A ejhle tu se objevila sedm let stará aféra zvaná Vrbětice.
To, co sděloval premiér Babiš a vicepremiér Hamáček národu znělo podobně, jako v roce 1914. To na plakátech vylepených na všech plochách stálo “Mým národům”. Následovala válka. Prostě švejkovské: “Zabili jste mi strejčka, tady máte přes držku”.
Kdyby to byl román od Jaroslava Haška, bylo by to k smíchu. Jenže to pronesl premiér ČR a odvolával se na informace od naší BIS. To, co následovalo a následovat ještě bude ovšem k smíchu není. Snažme se na události před sedmi lety podívat bez emocí. Ve svém článku Poslední válka (novarepublika) jsem uvedl jen některé důvody, proč nevěřím vládní verzi tohoto případu. Zde jsou další.
Především se operuje tím, že BIS a další bezpečnostní složky v roce 2014 informovaly tehdejší vládu (a A. Babiš v té vládě byl) že jsou určitá bezpečnostní rizika spojená se skladováním a prodejem vojenského materiálu. Co bylo reálným obsahem těchto informací se asi nedozvíme. Dozvídáme se však množství “zaručených informací” o tom, že se v inkriminované době, kdy došlo k výbuchům v muničních skladech ve Vrběticích, producírovalo na území ČR množství elitních členů ruských zpravodajských služeb. Konkrétně jich mělo být okolo 6 příslušníků elitní jednotky, včetně těch “čučkařů” (kteří nedokázali otrávit svého bývalého kolegu – agenta Skripala ani tou nejúčinnější otravnou látkou novičokem). Dokonce tady na ně měl dohlížet a jejich činnost řídit sám zástupce velitele elitní jednotky GRU 29155.
Pokud je to pravda (zatím to nikdo nevyvrátil a naše média a politici to berou jako hotovou věc), tak je nutné položit důležitou otázku. Co dělala naše BIS v té době? Nevěděla, že tady má “na výletě” 6 agentů cizí rozvědky? Avšak vzhledem k tomu, že se před několika dny objevila v tisku žádost Policie ČR o pomoc občanů při hledání občanů RF v souvislosti s podezřením o jejich účasti na výbuchu ve Vrběticích v roce 2014 je zřejmé, že to vědět musela. Navíc je, alespoň podle našich věrohodných médií, zmapována cesta těchto agentů GRU po našem území včetně toho, kde byli ubytováni (hotel Corrado v Moravské Ostravě).
Jiná varianta je ta, že se naše BIS tuto informaci dozvěděla v nedávné době od některé spřátelené zpravodajské služby. V každém případě je zřejmé fatální selhání naší BIS. Jinou otázkou je, proč cizí zpravodajská služba tuto informaci předala až s několikaletým zpožděním a nepomohla nám zabránit teroristickému činu v roce 2014. Navíc by naše BIS selhala v tomto případu i podruhé, protože vůbec nemá ponětí o tom, že na našem území působí i zpravodajské služby spřátelených států, a to podstatně efektivněji, než naše zpravodajské služby. Tolik jen ve stručnosti o některých pochybnostech o informacích, které naše vláda sděluje nám občanům a případně nedementuje falešné informace, které zvyšují již tak vysoký stupeň nedůvěry občanů v politickou reprezentaci ČR. Je to o to závažnější, že naše vláda přikročila jen na základě “důvodného podezření” (jak sdělil premiér A. Babiš) k opatřením, která zpravidla předchází válečným konfliktům. K hromadnému vyhoštění členů diplomatického sboru.
Nyní ještě několik poznámek k praktické činnosti teroristů, kteří podle naší BIS způsobili exploze ve Vrběticích. Především si kladu otázku, jak a proč si tito agenti vytipovali právě tento sklad ve Vrběticích. Vždyť takových muničních skladů bylo v té době na našem území velké množství. Také firem, které legálně i nelegálně obchodovaly s vojenským materiálem byla celá řada. A mimo jiné, v té době proudily zbraně a výbušniny na Ukrajinu, do Sýrie a do míst dalších konfliktů z celé řady zemí a v mnohem větším množství, než od nás. A mnohdy i s tichým souhlasem vlády.
Zkušenost jasně říká, že pokud se chci dostat do střeženého objektu, musím zjistit systém ochrany, slabá místa ve střeženém objektu a teprve potom mohu přistoupit k vlastní akci. Nebo musím mít komplice, který mě tyto informace předá. V tomto případu by tento spolupracovník ruské zpravodajské služby GRU musel být přímo ve firmě Imex Group, jíž daný sklad patřil. Jestliže ruští agenti přijeli do ČR teprve 13. 10. 2014 a již 16. 10. došlo k výbuchu ve skladu č. 16, je to poněkud nereálné. Ale budiž, agent 007 by to asi také dokázal, a zřejmě lépe.
Jinou záhadou je, jak se tito agenti mohli dozvědět, který materiál a kdy má být převezen do Bulharska. To opět musí mít souvislost s teorií spolupracovníka ve firmě Imex Group. Jiná možnost prakticky neexistuje. Vždyť podle verze BIS mělo k výbuchu dojít až v Bulharsku. To znamená, že ruští agenti museli mít informace nejen o tom, kde je tento vojenský materiál uložen, ale také kdy bude nakládán, museli znát harmonogram přepravy a čas doručení do Bulharska (tak mě napadá, zda sami tuto činnost neorganizovali, ale potom nemuseli cpát roznětky s trhavinou ve Vrběticích, ale mohli to v klidu udělat až v Bulharsku).
Z výše uvedeného vyplývá, že našim vyšetřovacím orgánům chybí rozhodující svědek v celé této kauze – český spolupracovník zahraniční rozvědky. Jak je to možné? To naší BIS nenapadlo? Nebo je to utajený svědek? Cožpak vlastizrádce může být utajen? Opět se jedná o to, zda našim politikům jde o důvěru občanů, nebo si tady hrají jen svoji hru na politiky a jde jim o úplně něco jiného.
Další okolností, která zpochybňuje moji důvěru v oficiální vládní i opoziční informace je praktické provedení destrukce. Když připustím, že ruští agenti věděli kde je vojenský materiál uskladněn, kdy bude nakládán, znaly harmonogram přepravy a další porobnosti manipulace s tímto materiálem, kladu si otázku, proč předpokládali, že kupec nebude přejímat a fyzicky kontrolovat počet a stav zbraní a výbušnin. Vždyť každý hospodský, když přebírá například pivo od dodavatele, počítá sudy s tímto lahodným mokem. A obchodník se zbraněmi – tam se to snad nepředpokládá? Vždyť ten kdo byl na vojně a chodil do služby dozorčího roty ví, že když se přebíral sklad zbraní tak se počítal každý samopal. A tam nešlo o žádný obchod.
Jsou zde dvě možnosti. Buď obchodník se zbraněmi, který u firmy Imex Group zbraně a další materiál nakupoval měl již zásilku převzatou, nebo ji teprve měl převzít. V prvním případě musely být bedny se zbraněmi zabezpečeny takzvanou cyklopáskou (ocelová páska, která na několika místech těsně obepíná bedny a je viditelné, pokud se poškodí). Pokud vojenský materiál ještě nebyl kupcem převzat, musel kupec otevřít každou bednu a prověřit, zda souhlasí počet a druh deklarovaného materiálu. S tím museli agenti počítat. Jak je tedy možné, že na to nepřišla ani prodávající firma, ani naše bezpečnostní služba? Proč ještě nebyla zveřejněna výpověď tajného spolupracovníka ruské zpravodajské služby?
Místo teroristického činu to spíše vypadá na nečistou zpravodajskou hru. Tak, jak je tato zpravodajská hra rozehrána naší BIS, vládními i opozičními politiky znamená, že opět budeme platit tučný cizí účet. Jen vzpomeňme na devadesátá léta. V té době jsme “humanisticky” masově rušili zbrojní výrobu a celé odvětví s touto výrobou související. Jaké potom bylo překvapení, že ti, kteří nám nejhlasitěji tleskali, převzali naše zahraniční trhy. Mnozí z nich jsou spolu s námi v NATO.
Dnes se jedná opět o obchod. Obchod s dostavbou JE Dukovany. Bohužel, s odlišnou technologií, než jsou stávající bloky, s odlišným palivem, odlišným systémem řízení a bezpečnostního systému. Jedná se také o dodávky plynu, ropy a dalších produktů. Jedná se o náš obchod s RF, o existenci našich firem. Kdopak na tom asi vydělá? Naše republika, náš občan určitě ne.
Navíc a to je to nejzávažnější, přiléváme olej do již plápolajícího ohně možného válečného konfliktu. Až tam jsme to dopracovali. Prostě, opět jsme za užitečné idioty.
Pokud nebudou vládou uspokojivě zodpovězeny otázky (nejen ty, které jsem zde nastínil) související s kauzou Vrbětice, můžeme očekávat nejen mezinárodní ostudu, ztrátu důvěryhodnosti u našich spojenců, ale především další prohlubování deziluze našich občanů a důvěry v parlamentní politické strany napříč politickým spektrem.
Pokud bych byl v roli šéfa ruské zpravodajské služby, zadal bych této službě úplně jiné úkoly, než je výbuch ve Vrběticích. Nařídil bych, aby agenti GRU infiltrovali naší BIS a dávali takové analytické výstupy, které by tuto naší zpravodajskou službu zesměšnily. Zpravodajská služba, která je lidem pro smích, ztrácí jakoukoliv hodnověrnost a je nutné ji urychleně rozpustit. To jen tak na odlehčenou tohoto chmurného komentáře. Nebo že by to bylo vážně k zamyšlení?
