Exvelvyslanec Bašta: Kauza Vrbětice souvisí s vyostřováním na východě Ukrajiny. ČR se zapojila do protiruského tažení

ČR a RF se „počastovaly“ vzájemným vypovězením diplomatů. V prvé řadě bych se chtěl zeptat, zda česká mise, která se scvrkla na pět osob, má v tomto počtu šanci zvládnout běžnou činnost na ambasádě? Jak to ovlivní vízovou agendu?

Jaroslav Bašta: Z dostupných zpráv jsem pochopil, že zůstal velvyslanec, vypovězen byl ale jeho zástupce, dále celý hospodářský úsek a politický úsek. Konzulární úsek dotčen nebyl, ten by měl fungovat dál. Bez podpory hospodářského úseku to bude více než problematické. To říkám s ohledem na své vzpomínky na to, jak to na ambasádě funguje. Toto konkrétní snížení stavu je velké, redukce pracovníků ambasády způsobí velké problémy.

Proč se aktualizovala stará kauza Vrbětic, tento „kostlivec“, který vypadl ze skříně? 

Je očividné, že se to časově shoduje s vypovídáním ruských diplomatů i z jiných zemí. Média píší, že covid postupně slábne. Je to vhodný čas pro to, aby se zacílila pozornost na další hrozbu v pořadí?Myslím, že vše souvisí s vyostřováním situace na východě Ukrajiny, také na západních hranicích Ruské federace. Je třeba zvážit probíhající cvičení Defender Europe, náš tisk tyto manévry „opomíjí“… Tváříme se, jako by se tam nic nedělo. Přesun ruských sil se u nás naopak vysvětluje jako příprava na ruskou agresi. V tomto případě se vláda ČR zapojila do protiruského tažení.

Joe Biden nazval Vladimira Putina zabijákem. Generálové Šedivý a Pavel v šest a půl roku starém incidentu ve Vrběticích spatřují „zjevný útok na suverénní stát, … akt otevřené agrese, … státní terorismus“. Takové výroky bych čekal v době války. Šéfka TOP 09 Pekarová Adamová tvrdí, že je třeba ještě ostřeji Rusko penalizovat, jelikož přinejmenším v době vrbětického incidentu „byly tisíce lidí v ohrožení“… V diplomacii jsou jistě určité meze, za něž neradno se vydávat.

V tomto případě jsou všechny limity překročeny. V pátek před tiskovkou vicepremiéra a premiéra jsem psal komentář pro První zprávy. Tam jsem upozornil, že diplomatická válka běží v plném proudu.

V minulosti se vypovídání diplomatů dělalo v systému, kdy fungovalo mezinárodní právo a většinou to byla předzvěst válečného konfliktu. Mám pocit, že Američany velmi rozhořčil způsob, jakým jim bylo sděleno vypovězení jejich deseti diplomatů z Moskvy, resp. spolu s dalšími sankcemi, které to doprovází. Velvyslance USA si nyní nezavolal ministr zahraničních věcí Ruska, jak bývá zvykem, ale rovnou pobočník Vladimira Putina Jurij Ušakov – doporučil americkému velvyslanci, aby neprodleně odjel na konzultace domů, to také svědčí o tom, že situace je vyhrocená, že vážně balancujeme na hraně velké války.

Zdá se Vám obvinění dvou Rusů, důstojníků GRU, v kauze Vrbětice věrohodné? Prý se brzy uvolní další informace. V případě Salisbury jsme se nakonec nic moc nedozvěděli a vše zůstalo v rovině „highly (overwhelmingly) likely”… Myslíte, že zde to bude jiné?

Spíše než srovnávat Vrbětice se Salisbury, načrtl bych paralelu se sestřeleným civilním letadlem nad východní Ukrajinou. Tyto dvě události jsou ze stejného roku 2014, liší se tím, že zatímco kauza letadla se od začátku vyšetřovala a na Západě se předpokládalo, že je do toho RF nějakým způsobem zapletena, v případě Vrbětic se obvinění Ruska vytáhlo s prodlevou šesti let; doslova bylo vytaženo jako králík z kouzelnického klobouku. Obávám se, že po dalších šesti sedmi letech od teď dojdou komise k podobným „závěrům“, že „něco“ mohlo být „pravděpodobné“… Akorát se obávám, zda ještě bude někdo, kdo to bude schopen vyšetřit.

Je možné činit jakékoli odhady, jak se dál mohou vůbec vyvíjet česko-ruské vztahy? Četl jsem i paralelu mezi Vrběticemi a invazí z roku 1968… Může mít daný konflikt nějakého vítěze?

Tady bude platit bonmot Alberta Einsteina, který tvrdí, že neví, jakými zbraněmi se povede třetí světová válka, ale je přesvědčen, že ví, jaké zbraně budou použity ve čtvrté – budou to prý kyje a kameny. Pokud by došlo ke konfliktu, kyne nám přesně takováto perspektiva globálního jaderného vyhlazení, a to je ta ještě optimistická, která předpokládá, že to někdo přežije.Jsme ve velmi podobné situaci jako v době karibské krize (1962) nebo jako za časů osudových okamžiků roku 1983, kdy (několikrát to připomínal Jan Schneider) Oleg Gordějevský upozornil Západ na kritický moment ve vztazích, takže Západ vzápětí uznal, že by to neměl s vojenským cvičením Able Archer 83 přehánět, protože Rusové si situaci tehdy vyhodnotili jako přípravu Západu na invazi na sovětské území. Západ se stáhl zpět a válka nevypukla. Teď tady nevidím na západní straně nikoho, kdo by šlapal na brzdu. Pokud znáte historii, vzpomeňte na situaci před první světovou válkou. Nepřipravené Rakousko-Uhersko bylo celé žhavé jít do války, ačkoli ti rozumnější tušili, jak to skončí.

Jak jste vnímal ruskou a ukrajinskou realitu, když jste v těchto zemích diplomaticky působil?

V Rusku jsem byl pět let. Neomezil jsem se na pobyt v Moskvě. Hodně jsem cestoval po Ruské federaci, navštívil jsem asi 60 regionů…

Když jsem přijel na Ukrajinu, do Kyjeva, vnímal jsem toto město jako větší provinční, ve kterém trochu ustrnul SSSR. Tak nějak by to asi vypadalo i v Rusku, kdyby v Ruské federaci vládl Boris Jelcin ještě jedno volební období navíc a kdyby nebyl skončil v prosinci roku 1999, resp. kdyby všechnu moc dál drželi oligarchové. Ukrajina je výstavní skříní systému, který je založen výhradně na moci vzpomenutých oligarchů…

Pane Bašto, díky za rozhovor.