Lubomír Vylíčil
1. 4. 2021 Rukojmí
Když ministr Karel Havlíček před pár dny oznámil, že dotazník k tendru na dostavbu Dukovan pošle i ruskému Rosatomu, strhla se nebývalá mela. Všichni věrní Bruselané vyrazili jako na povel a s divokým křikem na zteč. Že prý zrada! Zvací dopis…. Nebo aspoň „ohrožení národní bezpečnosti”.
Tak se na to podívejme zblízka. Jaderná elektrárna Dukovany byla postavena na základě smlouvy z roku 1970, mezi tehdejší ČSSR a SSSR. Z větší částí českými firmami, ale na sovětské technologii a podle sovětské dokumentace. Má 4 bloky. Základem každého z nich je tlakovodní reaktor tzv. Voroněžského typu. Dnes, po úpravách o výkonu 510 MW. Všechno to jede na ruské palivo. Stejně, jako v Temelíně. Ono totiž ideologicky motivované experimentování s palivem od Westinghausu, prováděné právě v Temelíně, jaksi „nedopadlo” a od r. 2009 se temelínští pokorně vrátili k původnímu dodavateli.
Takže 4 pětiny Dukovan (po dostavbě) na ruské technologii i palivu stejně pojedou dál, ale ta pátá, ta nově postavená, ta nesmí ani za nic… I kdyby čert na koze rajtoval! Není to, soudruzi Bruselští, poněkud na hlavu? Kde je to vaše „ohrožení naší bezpečnosti”? Pro ty, kteří by snad namítli, že v dodávkách paliva, je nutné vysvětlit tzv. Palivový cyklus elektrárny: každý rok se v dukovanských reaktorech vymění jen 1/5 článků. Takže kompletní výměna (cyklus) trvá 5 let. Proto se také zásoby jaderného paliva navážejí jednou až dvakrát za desetiletí. Naráz. A pak si pěkně leží ve skladu. Na rozdíl od ropy a plynu, kde lze kohoutek utáhnout prakticky okamžitě, je „jaderně-palivové vydírání” z technických důvodů jaksi odložené o polovinu desetiletí. A to už mnohé vášně vychladnou….
O co ve skutečnosti jde, naznačil dnes Předseda bezpečnostního výboru Senátu a neúspěšný presidentský kandidát Pavel Fischer v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Ohrožení národní bezpečnosti ČR Rosatomem podle něj spočívá v tom, že „….by nás to zavazovalo na ní spolupracovat se státní firmou, jejíž členové vedení jsou na sankčním seznamu EU, který podepsala i Česká republika. Firmou, která má přímé napojení na Kreml. Dlouholetý šéf Rosatomu Sergej Kirijenko je dnes členem vedení administrativy prezidenta Vladimír Putina…”
Takže politika. Rusko je fuj, Západ naopak naše skvělá budoucnost. I kdyby nás to mělo stát kalhoty…. Cenovou výhodnost Rosatomu totiž přiznává i zmíněný Pavel Fischer. Ale odbývá ji pseudomorálním argumentem: „Kdybyste někoho přizvali jen kvůli snížení ceny jako stafáž, přestože dobře víte, že mu zakázku nedáte, tak by to bylo neuctivé a neférové.” No jedno oko nezůstalo suché. Podobné diplomatické servítky si nebral lidovec Jan Bartošek, který ve Sněmovně na Havlíčka řval, že oslovení Rosatomu se rovná tzv. Zvacímu dopisu z r. 1968.
Podíváme-li se, kdo křičí nejvíce, bude ještě jasněji. Pirát Bartoš, TOPařka Pekarová, osvědčení „genossen” Jurečka s Bartoškem z KDU, progresivní socan Petříček… no a pak taky třeba Aňa Geislerová a s ní ti nejlepší z kultury. Všichni, kteří tu už léta dělají, co mohou, aby se náš národ a naše státnost rozpustila v úžasné, jednotné, multikulturní a liberální Evropě.
Spolupráce s Ruskem? To by tak hrálo! S Rusem přece mohou jednat jen někteří, vybraní příslušníci velkých států. Kdysi se také říkalo „herrenvolk”. Kteří to jednak umí, a druhak k tomu mají morální oprávnění. Jako třeba kancléřka Merkelová, která jezdí za Putinem častěji, než běžný Čech na chatu. Nejen že bychom je případným vlastním jednáním s Rusem podrazili, ale mohli bychom také mimoděk šlápnout do osvědčeného obchodního modelu – Čech za 10 vyrobí a Němec to za 20 Rusovi prodá…
Dalším důvodem rozhořčení je sama povaha zakázky. Jaderná elektrárna… Něco tak hnusně, machisticko-technicko-předpotopního. V době obnovitelných zdrojů. K čemu, když „elektřina je přece v zásuvce a na tu televizi se můžete dívat i při svíčkách”, jak svého času řekla jedna z ikon zelené politiky. Navíc, jak části inteligentnějších propagátorů Green dealu začíná docházet, by se tak Češi mohli na poslední chvíli vyvléknout z oprátky plánované chudoby, blackoutů a všeobecné bídy, kterou pro nás připravují.
Budiž tedy Karlu Havlíčkovi veliký dík. Svým činem, možná nevědomky, velice projasnil českou politickou scénu. Příslušníci obou soupeřících týmů, globalistů i národovců se jako na povel rozeběhli na svou stranu hřiště a shromáždili okolo svých praporů. Agenti cizích zájmů a slouhové nadnárodního řízení pod „protiruským” praporem Bruselským a vlastenci okolo své zástavy národních zájmů. Že je slyšet, bohužel, jen ty první, to je dáno “špecifickou” povahou našich médií.
A ještě jedna pikantnost o našich uvědomělých Bruselistech. Jak jste možná z náznaků v médiích pochopili, tak tou mírně protěžovanou firmou, z portfolia možných budovatelů dostavby Dukovan, je francouzská EDF group. Západ. Ovšem málo se ví, že před třemi lety navázala velmi úzkou spolupráci s Rosatomem. Takže by případná technologie do Dukovan mohla být zase ruská. Ale pasírovaná přes Francouze a tudíž Západní, úžasná… a dvakrát dražší. Ale to nikomu nevadí. Je to Západ. Mrzký peníz nějaká Geislerová neřeší. A ze Západu k nám přece přichází jen samé dobré věci. Gender, neziskovky, korektnost, multikulti, svatby homosexuálů, Mee too, Black lives matter… Zkrátka pokrok.
Ještě jednou dík, Karle Havlíčku, že zase vidíme, kdo je kdo.
