Sedm let po Majdanu: Biden s Kyjevem se snaží rozehřát konflikt na Donbasu. Ostřelování Doněcka a první mrtví. Tvoří se válečná aliance? Pozvání NATO nad Krym. Budeme mít brzy mnohem větší problémy než kabaret Covid?

Dalo se to očekávat. Bidenova administrativa je úzce propojená se silami, které za Obamy, pod přímou “gescí” Bidena coby viceprezidenta, před sedmi lety státní převrat proti řádně zvolené kyjevské vládě připravily. A bylo jasné, že nově dosazený prezident se po ovládnutí všech mocenských pák ve Spojených státech pokusí také o revanš na Ukrajině.

Prezident v zákopech

Globalisté a jejich ukrajinští komplici, kteří se při snaze obsadit Donbas dopustili mnoha válečných zločinů, dnes cítí, že pod rouškou globální epidemie by se jim mohlo podařit znovu otevřít doněckou frontu, a donutit tak Rusko k reakci, kterou by mohli použít v systematické kampani, již proti Moskvě dlouhodobě vedou.

Už před čtrnácti dny začalo testování, jak znovu otevřít donbaskou frontu. Od minulého týdne dopadají rakety a dělostřelecké granáty na vesnice na demarkační linii v Doněcké lidové republice. Ostřelování si v obcích Alexandrovka, Gorlovka a několika dalších vyžádalo již oběti na životech a mnoho raněných mezi civilisty i bezpečnostními složkami. Zastřelování naznačuje, že se „strana války“ v Kyjevě připravuje na rozsáhlejší jarní ofenzivu, která by mohla mít s Bidenovou administrativou a zbraněmi v zádech (a novými americkými “poradci”, kteří se přesouvají na Donbas) dalekosáhlé důsledky.

Cílem je násilně vypovědět Minské dohody o příměří. Znovu zahájit rozsáhlé pozemní operace a pokusit se prolomit Doněckou a Luhanskou obrannou linii. Popřípadě vyprovokovat vážnější střety, které by mohly být zneužity v protiruské propagandě.

Tomu by také odpovídalo prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Ruslana Chomtčaka z minulého týdne, když vyzval k přípravě ukrajinských jednotek na boj v městských oblastech Doněcka a Luhanska. To, že se po nástupu Bidenovy administrativy mění na Ukrajině přístup ke konfliktu, naznačuje i návštěva prezidenta Zelenského v zákopech na demarkační linii. Ten se před čtrnácti dny spolu se zástupci zemí G7 nechal fotit v polní uniformě a s přilbou na hlavě v zákopech spolu s ukrajinskými vojáky. Spolu se Zelenským navštívili první linii střetů i velvyslanci Francie, Německa, Velké Británie, Kanady, Švédska a USA.

Loutka

Změna kurzu naznačuje, že Zelenskému bylo jasně vysvětleno, že pokud chce zůstat ve funkci s podporou Západu, musí se postavit na stranu války. Tak jako jeho předchůdce Porošenko, který patřil k prodlouženým pažím Obamova viceprezidenta, který se nyní bude chtít (spolu se svým povedeným synkem spojeným s ukrajinským organizovaným zločinem) vrátit na místo činu.

Zvláště ve chvíli, kdy popularita Zelenského za poslední půlrok spadla na historické minimum. Kdy jsou stále populárnější protiválečné síly, které usilují o mírové řešení s Ruskem a odmítají pučistické protiruské metody. Jejich rostoucí popularita (dnes by s přehledem zvítězily v parlamentních volbách) se neorientuje jen na bývalé oblasti, kde před vyhnáním Banderovci žila většina ruskojazyčného obyvatelstva, ale získávají podporu i přímo v Kyjevě.

Biden (respektive ti, kteří tuto dementní loutku vodí) by se mohl – i ve světle stále padající popularity svých spojenců v Kyjevě – pokusit Rusko přímo zatáhnout do konfliktu. Americké provokace ve vzduchu i v Černém moři to dostatečně naznačují. Jenže případné pozemní operace by měly pro kyjevskou vládu nedozírné důsledky.

Jak uvedl minulý týden bývalý ukrajinský poslanec Alexej Jouravko, pokud by Ukrajina zahájila ofenzivu na Donbasu, mohlo by se stát, že by to současný režim smetlo. „Pokud se rozhodnou to udělat, prolije se spousta krve a ukrajinská armáda skončí v novém kotli, ale mnohem děsivějším způsobem a ve větším měřítku než dosud. Poté Ukrajina požádá EU o pomoc s organizací Minsk-3, ale to už bude příliš pozdě. Zelenskému a kyjevským úřadům proto naléhavě doporučuji neprovokovat Donbas,“ míní poslanec. A není sám.

Jenže i přes tato varování jedou přípravy na válku na plné obrátky. Minulý týden pronikly na veřejnost vládní materiály k přípravě obsazení Donbasu, které byly tajně schváleny již vloni. Armádní velitelé dostali podle těchto materiálů povolení zahájit palbu i bez souhlasu vyššího velení. Snadno se tak může zažehnout jiskra, která zapálí velký požár, o kterém globální stratégové sní, neboť se dosud nevzdali šílené myšlenky vést proti Rusku kromě hybridní i skutečný válečný konflikt.

Není Covid není problém?

Součástí příprav na východní tažení je i nová strategie Bidenovy administrativy, která počítá se zapojením černomořských států do protiruských dobrodružství. Kromě Ukrajiny v nich figuruje také Gruzie a Moldávie coby nástupiště pro jižní ofenzivu. Po váhavém přístupu Turecka, které po Putinově brilantní diplomacii zatím neprojevuje velkou ochotu stát se americkým beranidlem v Černomoří, pracují Bidenovi stratégové na vytvoření vojenského bloku mezi Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem.

Nejenže Ukrajina ihned po Bidenově nástupu do Bílého domu začala s kontrolou bojové připravenosti svých vojsk na Donbasu, ale hned na začátku února zastavila vysílání „proruských“ televizních stanic. Před čtrnácti dny vyzvala NATO k využití vzdušného prostoru na Krymem. Pozvání NATO do vzdušného prostoru FIR Simferopol zahrnuje kromě Krymu také Chersonskou oblast a střední část Černého moře.

Provokativní návrhy Ukrajiny jsou zřejmě součástí širšího plánu na zvyšování napětí, neboť nebe nad Krymem a přilehlé vody Černého a Azovského moře jsou účinně chráněny ruskými vzdušnými silami a ruským námořnictvem. Celá operace, ke které Ukrajina podle not Bidenovy administrativy před čtrnácti dny sáhla, je jasnou známkou snahy vyprovokovat přímý konflikt s Ruskem.

Ze zpravodajství českých mainstreamových médií zmizelo všechno, co není Covid. Při vší vážnosti je to až komické. Bohužel však brzy můžeme mít možná mnohem větší problémy, než je globalisty*) vyvolaná epidemie…