Karel Sýs
10. 2. 2021
V médiích vypukl hon na ministryni Janu Maláčovou. Rozčeřila již tak rozbouřenou hladinu českých, jindy stojatých vod výrokem, že „ani druhá světová válka nezpůsobila to co covid. Žádná jiná situace nám nezastavila fakt, že děti chodily do škol“.
Právem se rozhořčil ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Má pravdu, že židovské děti byly za okupace vylučovány nejprve z německých a poté i z českých škol. Neuvedl, že diskriminace postihla i děti „árijské“. Jak se Německo, potažmo Protektorát začaly hroutit, výuka byla omezena a nakonec i zastavena. Vinu ovšem nenesou jen Němci; korporativně a veřejně vystoupili například i čeští právníci, čeští lékaři a spol., kteří si brousili zuby na výnosné klientely svých židovských kolegů.
Ale teď k té válce. Válka nemusí být nutně hlučná. Ba ani studená. Válka přece probíhá i dnes a právě dnes. Jen nevíme a možná nikdo v Čechách neví, kdo s kým vlastně bojuje. Určitě to nebude jen nějaký virus.
Státní prezident Emil Hácha se svého času tázal osobního lékaře MUDr. Maixnera: „A pane doktore, kdo s kým vlastně válčí?“ Otázku připisovali senilitě a dělali si ze starce legraci.
Možná ale, že Hácha nebyl totálně mimo mísu a jeho otázka nebyla od věci.
Před každou válkou velmoci štvou jeden stát proti druhému. Stačí připomenout Trumana, když americkému lidu sliboval, že USA podpoří toho, kdo bude momentálně prohrávat. Protivníci si navzájem namlátí a Amerika bude profitovat. Pravda, tenkrát ještě nebyl prezidentem, ale nápad to byl přece skvělý! A nikterak originální, v dějinách vždycky někdo někoho poštíval proti někomu.
A tak se ptám: opravdu víme, kdo s kým vlastně válčí?
