Zajoch
Trump mohl získat čestné místo v historii své země * * * Každý člověk přináší užitek, jen je potřeba, aby byl zařazen na správné místo * * * Konec smlouvy o otevřeném nebi
Politolog Eduard Lozanskij – o skvostném začátku a skandálním konci prezidentského období Donalda Trumpa
11. ledna 2021
Při první prezidentské kampani v roce 2016 slíbil Trump, že v případě svého vítězství jednou provždy porazí Deep state. Jinak řečeno, že vysuší „washingtonský močál“, to znamená, že zařídí, aby lidské i materiální zdroje pracovaly pro blaho všech amerických občanů, a ne jen pro mocné finanční, oligarchické a byrokratické struktury a jim sloužící média a mozková centra. Američané, kteří zastávají myšlenku na světové vůdcovství USA a výlučnost USA, byli zděšeni úmyslem Trumpa zaměřit se na vnitřní problémy země více než na globální hegemonii. Proto vsadili na Clintonovou, ale stal se zázrak a Trump ve volbách zvítězil.
Jenomže poražení se rychle vzpamatovali a dne 5. ledna 2017 Obama, ještě ve funkci prezidenta, svolal do Bílého domu schůzku s účastí Bidena, poradkyně pro národní bezpečnost Riceové, ředitele CIA Brennana, ředitele národní zpravodajské služby Kleppera, ředitele FBI Comeye a zástupkyně generálního prokurátora Yatesové. Na schůzce byla připravena strategie ke svržení Trumpa na základě falešných obvinění z jeho spolčení s Ruskem.
Státní zástupce Muller určený k vyšetřování těchto obvinění nedokázal najít žádné důkazy a přesto byla schopnost Trumpovy administrativy řídit zemi značně oslabena, a to především v zahraniční politice. Poradce prezidenta pro národní bezpečnost generál Flynn, který měl koordinovat postup zlepšování vztahů s Ruskem, byl rychle kompromitován a postup skončil ještě dříve než začal.
Poslušná media zveřejňovala rozličné neověřené materiály, včetně tak zvaného svazku anglického špiona Christophera Steeleho o sexuálních dobrodružstvích Trumpa v moskevském hotelu Ritz-Carlton. Práce na tomto fasciklu byla placena z volební kampaně Clintonové a národním výborem Demokratické strany.
Neúspěšnost Mullera úsilí o odstranění prezidenta nezastavila. Byli do toho zapojeni i zaměstnanci administrativy Bílého domu. Když tento krok selhal, byl dalším krokem impeachment. Trumpova hospodářská politika znamenala větší pravděpodobnost jeho druhého zvolení, a to jeho protivníky znervózňovalo.
Na pomoc jim nečekaně přišel Covid-19, který byl využit ke změně pravidel hlasování, často za porušení existujících zákonů. Hlavním prostředkem bylo prodloužení dodávky hlasovacích lístků poštou, čímž se zvýšila možnost podvodu.
Trump prohrál, ale podle průzkumů veřejného mínění 87 % republikánů, 30 % nezávislých a 17 % demokratů věří, že ve skutečnosti zvítězil.
Dramatický moment nastal 6. ledna, kdy podle ústavy musel Kongres schválit výsledky sčítání kolegia volitelů a podle nich přiznat vítězství Bidenovi.
V této chvíli měl Trump dvě možnosti. Za prvé prohlásit svoji porážku za nespravedlivou, ale ve jménu klidu v zemi uznat výsledek voleb a oznámit svůj záměr kandidovat opět v roce 2024. To by mu přineslo vážnost a sympatie 75 milionů Američanů, kteří pro něho hlasovali, ale i dalších a čestné místo v historii země.
On se ale rozhodl pokračovat v nesmyslném zápase. Pronesl plamenný projev o neuznání Bidenova vítězství. Lidi to podnítilo a šli ke Kongeresu, i když je k tomu Trump nevyzýval. Vtrhli dovnitř, provedli pogrom, při kterém byli zabiti lidé, mezi nimi policista.
Nyní chtějí demokraté znovu zahájit impeachment prezidenta Trumpa s tím, že podněcoval k útoku na Kapitol. Prý je to pro americkou demokracii natolik nebezpečné, že to nemůže počkat do 20. ledna.
Jestliže Sněmovna reprezentantů toto rozhodnutí přijme, bude konečné rozhodnutí o impeachmentu na Senátu. Tam kritizovali jednání Trumpa všichni demokraté i někteří republikáni, ale pro rozhodnutí musí hlasovat dvě třetiny Senátu, to znamená 67 členů. Pravděpodobnost přijetí je malá, ale není vyloučená. Ještě jedna varianta existuje, a tou je přijetí 25. dodatku k ústavě, který Trumpa uznává za nezpůsobilého. K tomu je potřeba iniciativa viceprezidenta Penceho a podpora přes poloviny členů kabinetu.
Zdroj z okolí viceprezidenta tuto variantu nevylučuje, ale jen tehdy, pokud se prezident stane „méně stabilním“.
S ohledem na to, co se děje v období do 20. ledna, je možno očekávat ty nejneuvěřitelnější události. Lze konstatovat, že Trump proletěl Amerikou jako zářící meteor, ale vysušit washingtonskou bažinu se mu nepodařilo.
Převzato z Izvestija
Ruská vláda přestala být sektou liberálů
Inna Novikova, Jurij Kondratěv
12. ledna 2021
Novinář a politický konzultant Anatolij Vasserman pohovořil o liberálnosti ruské vlády. Její ekonomický blok se stal mnohem méně liberální. Závažným skokem vpřed a závažnou nadějí na radikální posun k lepší straně je nový postup u národních projektů.
Podle vás jsme, Anatoliji Alexandroviči, úspěšně překonali těžkosti roku 2020 proto, že byly opuštěny principy liberalismu. Ale v naší vládě liberální ministři přece zůstali, například ministr financí Sulivanov. Centrální banku rovněž nadále vede Nabiulina, hodně se klonící k liberalismu. V čele účetní komory je Alexej Kudrin. V podstatě zůstal ekonomický blok stejný jako před tím.
Složením zůstal stejný, ale změnily se pravomoci. Sulivanov byl v předešlé vládě vicepremiérem, právě on odpovídal za přidělování úkolů všem ministrům ekonomického bloku. Dnes je řadovým ministrem, úkoly nedává, ale dostává je. Stejně v případě Kudrina. Pouze kontroluje činnosti ministrů, ale nedává jim žádné příkazy.
Znamená to, že tito lidé jsou v postavení, kdy nemohou do života uvádět dogmata totalitního liberalismu. Jejich zkušenosti a vědomosti zůstávají, ale mají o mnoho méně možností dělat neplechu.
Proč držet ve vládě lidi, kteří mají v úmyslu něco zkazit?
Jenže oni se nesnaží dělat něco speciálně špatně. Naopak, jsou zcela upřímně přesvědčeni, že jejich jednání musí zemi přinést užitek. Vycházejí z teorie, podle které je jejich jednání užitečné. Je samozřejmě možné převést je na jinou teorii, ale vyžaduje to značné úsilí a dlouhou dobu. Tito lidé mají plno užitečných vědomostí, mnoho užitečných zkušeností a bylo by zbytečné je vyhazovat.
Je s nimi dobré jednat podle hesla Kozmy Prutkova: „Každý člověk rozhodně přináší užitek, jen když je zařazen na správné místo.“
My máme ještě problém v tom, že je přijímáno a zpřísňováno mnoho zákonů pro občany. Nyní snad bude skoro deset zákonů, které zavádějí nové pokuty a zvyšují sazby a platby. Přijímá se mnoho takticky důležitých věcí, ty ale v hospodářské situaci nedělají dobrou náladu. Přitom stále neexistují žádné reálné dokumenty o rozvoji hospodářství a investic do něj. Ač je v Rusku několik lidí na seznamu Forbes, vláda naplňuje rozpočet odíráním občanů a z daní malých podniků.
V růstu sazeb jsme podle světových měřítek dost skromní. Pochopitelně by bylo lepší, aby sazby celkově nerostly, ale v nynější situaci je to málo pravděpodobné. Důležité jsou i vlastní investice.
Ohledně investic bych řekl, že již bylo přijato klíčové rozhodnutí, byl přehodnocen celý systém národních projektů a byl zaveden zřetelný grafikon plnění a určena vážná odpovědnost za jeho porušení.
Já sám na to samozřejmě tak optimisticky nehledím, ale vcelku skutečně došlo k velmi závažným změnám v samotné organizaci hospodářských postupů země. Doufám, že se v blízké době skutečně tato záležitost pohne z mrtvého bodu.
Rozhodnutí je velmi důležité v tom, že odmítá dogma té sociální sekty liberálů, která věří, že užitečné mohou být jen zahraniční investice. Kvůli tomu, aby se jich domohli, mohou úplně paralyzovat vlastní investiční proces.
Všechna nová řešení se opírají zejména o myšlenku, že je nezbytně nutný vlastní investiční proces. Velká část novinářů na to samozřejmě pozornost neobrátila, to podle starého novinářského pravidla, že se špatné zprávy dobře prodávají a dobré prodávat nemá smysl. Navíc jsou mezi novináři rozšířena dogmata totalitní sekty liberálů o moc více než v jiných vrstvách společnosti. Právě i výuka žurnalistiky v naší zemi se ještě za Gorbačova začala přizpůsobovat americkým standardům. Následky jsou, bohužel, očividné. Ale rozhodnutí o revizi postupu u národních projektů je podle mne velmi závažným skokem a je to podstatná naděje na radikální posun k lepšímu.
Převzato z Pravda.ru
Rusko odchází ze smlouvy o otevřeném nebi
TASS
15. ledna 2021
Rusko začíná s vnitrostátními procedurami k odstoupení od smlouvy o otevřeném nebi (TOS). Oznámilo to ministerstvo zahraničí RF a sdělilo: „Vzhledem k tomu, že není žádný pokrok při odstraňování překážek v dalším fungování smlouvy v nových podmínkách, je ruské ministerstvo zahraničí zplnomocněno k zahájení vnitrostátních procedur k odstoupení RF z TOS. Po jejich dokončení bude deponentům odesláno oznámení.“
Odstoupení USA od smlouvy způsobilo smlouvě vážnou škodu tím, že porušilo rovnováhu zájmů zúčastněných států a znehodnotilo roli TOS také jako nástroje k upevnění bezpečnosti, uvádí se v prohlášení.
Ministerstvo zahraničí podtrhlo, že po odchodu USA ze smlouvy Moskva předložila „konkrétní a základnímu ustanovení odpovídající“ návrh TOS k zachování její životaschopnosti. „S lítostí konstatujeme, že návrhy nedostaly podporu ze strany spojenců USA“, sdělilo ministerstvo zahraničí RF.
Washington již několik let obviňuje Moskvu ze selektivního plnění TOS a z porušování řady ustanovení této mnohostranné dohody. Rusko rovněž předložilo Spojeným státům požadavky spojené s realizací smlouvy. Washington v roce 2017 oznámil zavedení určitých omezení ruských pozorovacích letů v rámci TOS nad americkým územím. Moskva na to odpověděla zrcadlově. USA od smlouvy odstoupily 22. listopadu za současného prezidenta Trumpa.
Převzato z News.mail.ru
