Ursula von der Leyen prakticky uprchla z postu ministryně obrany v Berlíně poté, co se „konzultantská aféra“ stala příliš nepříjemnou. Všechno to bylo hodně nahusto: Uschi (Ursula) udělala z bývalých zaměstnanců poradenských společností státní tajemníky, kteří poté – nelegálně a bez předepsaného výběrového řízení – zadávali svým bývalým zaměstnavatelům a dalším zakázky na poradenství v hodnotě několika milionů. Skutečnost, že syn von der Leyenové David jen tak mimochodem získal dobře placenou práci v jedné z těchto společností v San Francisku, měla její rozhodnutí „osladit“.
To vše je nezákonné, protože šlo o trestné činy při zadávání státních zakázek, šlo o trestní obvinění politiků za zneužívání výhod a další trestné činy, zkrátka šlo o spleť protekce a korupce, kterou si Uschi vytvořila na svém ministerstvu. Nikdo však nebyl potrestán, protože politici v Německu nemohou být legálně napadeni, i když páchají trestné činy. To platí ovšem za předpokladu, že jsou jinak loajální vůči oficiální linii, protože rozhodnutí o tom, zda politikovi hrozí trestní stíhání, není v Německu na státním zástupci, ale na vládě.
Pozn. red.: Je tedy mimořádně roztomilé, když poslanci EP Zdechovský TOP09 a Piráti posílají do Bruselu paní von der Leyen stížnosti na konflikt zájmů Andreje Babiše.
V případě Uschi jsem to zde ukázal pomocí příslušných odstavců. Ale jde to ještě dále, němečtí politici pro sebe obecně legalizovali korupci a vytvořili vlastní odstavec v německém trestním zákoníku (StGB). To vše není nemocná fantazie, tak rozhodl také Evropský soudní dvůr, jak v rozsudku z května 2019.
Ale politici – pochopitelně – za těchto podmínek v Německu nechtějí nic měnit.
Ale politici – pochopitelně – za těchto podmínek v Německu nechtějí nic měnit.
Uschi a Blackrock
V březnu podepsala Leyenové Evropská komise konzultační smlouvu se společností Blackrock. Veřejná ochránkyně práv EU, která to nyní velmi kritizovala, vysvětluje pozadí své tiskové zprávy následovně: „Komise vyvíjí nástroje a mechanismy pro integraci environmentálních a sociálních faktorů do obezřetnostního rámce pro bankovní sektor EU. V červenci 2019 zveřejnila studii, která nastiňuje současnou situaci a identifikuje relevantní výzvy. V březnu 2020 obdržela devět nabídek a zakázku zadala společnosti BlackRock Investment Management, jediné velké investiční společnosti mezi žadateli. “
Blackrock, jedna z největších investičních společností na světě, která také investuje velké množství do průmyslových odvětví škodlivých pro životní prostředí a drží většinu v mnoha bankách, by tedy měla pro Evropskou komisi vypracovat způsob, jak zajistit, aby se bankovní sektor EU v budoucnu více zaměřil na sociální a ekologické otázky.
To by bylo jako, kdyby organizátoři skandálu se zkaženým masem napsali pokyny pro hygienický dohled. To je naprosto dada!
Kromě toho, jak rovněž uvádí veřejná ochránkyně práv, Evropská komise obdržela osm nabídek od poradenských společností, které nebyly investičními společnostmi, to znamená, že by neurčovaly budoucí pravidla pro svůj vlastní průmysl.
Evropská komise ale shledala jako zásadní mimo jiné to, že nabídka Blackrock ve výši 280 000 eur byla nejlevnější; pro změnu měla Evropská komise zájem o úsporu peněz. Blackrock by to určitě rád udělal i zdarma, koneckonců, byla to jedinečná příležitost utvářet regulaci EU takovým způsobem, aby Blackrock mohl dosahovat obrovských zisků.
Brusel a lobbisté
Kritici obviňují EU, že lobbisté jsou v Bruselu dlouho u moci. A sotva můžete udělat cokoli, abyste tomu čelili, pokud je možné, že ti, kterých se tyto zákony dotýkají, mohou psát zákony sami a dokonce za to dostávat peníze. Každý normálně uvažující člověk by si zaměstnal neutrální poradce a neudělal by z kozlů zahradníky.
Dalším příkladem moci lobbistů, tj. korupce v Bruselu, je bývalý komisař EU Oettinger, který je po deseti letech jako komisař EU v Bruselu dobře zapojen do všemožných sítí a nyní to chce finančně zúročit. Ačkoli po opuštění úřadu existuje dvouleté období, během něhož musí být schváleny smlouvy s konzultanty s lobbisty, Oettinger schválil už nyní až 13 smluv s konzultanty s lobbisty. Evropská komise za vlády Uschi je velkorysá.
Každý, kdo si pamatuje práci Oettingera jako komisaře EU, si nemůže pomoci, ale má podezření, že motivem lobbistických společností zapojit Oettingera není jeho brilantní znalost nějakého oboru. Jediným důvodem jsou jeho kontakty a jeho síť. Hovorově se tomu říká „vata a nepotismus“.
Jde o více než bilion eur
Uschi se samozřejmě nestará o kritiku ombudsmanky, protože to nemá žádné právní důsledky. A Uschi to zná už z Berlína. Výsledky, které Blackrock „vypracovala“ jako konzultant, mají být nyní začleněny do předpisů EU.
A existují pro to dobré důvody: Jde o pravidla pro „Zelený úděl“, který Uschi s velkou pompou oznámila po svém nástupu do funkce pod dojmem božské Grety. Tato záležitost srdce Uschi má hodnotu bilionu eur a Uschi se samozřejmě chce ujistit, že peníze půjdou správným lidem. A kdo to lépe zaručí než Blackrock?
Uschi je také ve svém živlu, pokud jde o miliardy pro farmaceutické společnosti, protože má vyjednané smlouvy s výrobci vakcín, které zprošťují výrobce odpovědnosti za poškození vakcínou, zaručují jim plnou zálohu, která je rovněž nevratná, pokud by nakonec nemohli vakcínu vyvinout a smlouvy jsou utajovány, aby nikdo nemohl kritizovat podrobnosti těchto smluv. Koneckonců, Uschi můžeme slepě věřit, s penězi daňových poplatníků vždy zacházela velmi správně, takže nikdo nemůže přijít s nápadem chtít tyto smlouvy vidět, že?
Kromě syna Davida má Uschi mnoho dětí, které všechny potřebují dobrou práci, s bilionem Green Deal a dvouciferným miliardovým darem pro farmaceutické společnosti by se mělo najít několik bank, farmaceutických společností, investičních a poradenských firem, které zaměstnaní Uršuliny dětičky. Nabídka hezkých, ne příliš stresujících, ale dobře placených pracovních míst. A jako vedoucí Evropské komise má prakticky neodvolatelnou imunitu.
Co by se mohlo pokazit?