Předseda turecké nacionalistické strany v Řecku DEB A. Destinji (Α.Ντεστιντζί) pohrozil Řecku, že západní Thrákie (východní část Řecka) „skončí jako Náhorní Karabach, pokud bude v Thrákii jedinému Turkovi zkřiven byť jen jeden vlas!”
Takové výhružky je třeba brát vážně, protože Turecko se chová stále agresivněji a skutečnost, že nikde nenaráží na odpor, jeho sebevědomí jen stupňuje. Turecko se samozřejmě opírá o páté kolony v řadě evropských zemí a turkické a arabské spojence na blízkém východě.
Otázkou je, jaká bude reakce Atén. Za normálních okolností by měl být Destinji stíhán a zatčen, souzen a odsouzen. Pokud se tak nestane, autorita řeckého státu dál utrpí. Pokud se tak stane, bude to vítanou záminkou pro agresi Turecka proti Řecku, nebo přinejmenším součást propagandistické přípravy agrese pro domácí turecké publikum a možná by došlo i k reakci některých evropských států (například Německa), které by zatčení interpretovaly jako perzekuci turecké národnostní menšiny a Destinjiho jako politického vězně.
Samotný předseda vlády Mitsotakis má problém i ve své vlastní politické straně Nová demokracie, jejíž funkcionáři žádají, aby při jednání s představiteli evropských vlád prosadil sankce proti Turecku, a to také proto, že by jeho strana mohla dále ztrácet přízeň voličů.
Bude dovoleno extremistovi terorizovat řecké občany (všechny, dokonce i muslimy, kteří dodržují zákony)? Pokud by učinil srovnatelné prohlášení, např. prezident řeckého klubu v Istanbulu, jak dlouho by ještě byl na svobodě?
Nepřipomíná to Hitlera a akce německých menšin v Sudetech? Nejsou postoje evropských “demokratických států” podobné postojům signatářů Mnichovské dohody? Neschyluje se ve východním Středomoří k velkému válečnému konfliktu?