Obchodování s lidmi jakožto výdělečná činnost – aneb vzorná spolupráce Turecka a nevládních organizací při pašování lidí

 Ivan David

20. 12. 2020


Greek City Times píše: „Vyšetřování řeckých bezpečnostních a zpravodajských služeb ukázalo na existenci organizované sítě odpovědné za předávání nelegálních migrantů ze Somálska do Řecka přes Istanbul. Síť zahrnuje turecký konzulát v somálském Mogadišu, Erdoganovu výcvikovou a výzkumnou nemocnici a městskou univerzitu, která se také nachází v somálském hlavním městě.

Řecká národní zpravodajská služba (NIS) rovněž poznamenala, že řada islámských nevládních organizací se sídlem v Turecku je součástí sítě přepravující nelegální somálské přistěhovalce. Zjištění tajné zprávy NIS oznámil řecký ministr pro přistěhovalectví a azyl Notis Mitarakis, který poukázal na to, že z celkového počtu 214 nelegálních přistěhovalců, kteří letos v listopadu dorazili na ostrov Lesbos, bylo 142 somálských státních příslušníků.
Vyšetřování navíc pomohlo NIS lokalizovat a zadržet více než 2 500 nelegálních somálských přistěhovalců, kteří byli připraveni přejít na řecké území z Turecka. S povolením tureckých agentur si somálští přistěhovalci zakoupili svůj průchod na Lesbos a Chios za 500 až 800 eur a byli nelegálně převezeni na řecké ostrovy čluny z tureckých pobřeží. Nedávná zpráva NIS dále cituje výpovědi somálských přistěhovalců, podle nichž turečtí vojáci v Camp TURKSOM – vojenské základně a univerzitě obrany v Mogadišu – oslovovali anglicky mluvící Somálce a instruovali je, jak získat vízum a lístek pro jejich výlet do Istanbulu. Celý postup zajišťuje turecko-somálská agentura za částku od 1 300 do 1 500 eur, včetně letenky, která je údajně dotována tureckým státem, a stojí asi 100 eur.
Jednou z podmínek cesty do Istanbulu a poté do Řecka pro migranty ze Somálska bylo získání studentského nebo lékařského víza. To bylo získáno buď falešným diplomem z městské univerzity v Mogadišu, nebo falešnými lékařskými osvědčeními, která poskytla Erdoganova nemocnice působící v Somálsku. Vedení agentury Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž) nedávno objevilo tyto falešné dokumenty v držení somálských státních příslušníků a dostalo je k dalšímu vyšetřování NIS. Kromě toho bylo oznámeno, že schválení studentských nebo lékařských víz vyžadovalo pozvání od istanbulských univerzit, respektive potvrzení o hospitalizaci od tureckých nemocnic, která byla rovněž shledána falešnými.“ (Pozn. red. – Odtud zřejmě pochází dezinformace, že příchozí migrani jsou samí lékaři a inženýři.)
Greek city Times dále cituje inzerát cestovní kanceláře působící v Mogadišu, která organizuje síť nelegální přepravy imigrantů ze Somálska „Přijďte se připojit k našim studentům a získejte studentské vízum do Turecka za rozumné ceny a za krátkou dobu.“
Vkladové účty somálských přistěhovalců ukázaly, že procesu vyřizování žádostí a vydávání víz, jakož i cesty do Istanbulu a poté do Evropy často napomáhaly dvě islámské nevládní organizace, jedna se sídlem ve Spojeném království a druhá v Turecku. Zpráva NIS uvedla, že tyto dvě organizace byly v minulosti vyšetřovány, a bylo zjištěno, že jsou spojeny s „Muslimským bratrstvem“, organizací, který má úzké vztahy a vazby s Tureckem a prezidentem Recepem Erdoganem. Vyšetřování NIS také odhalilo, že po příjezdu do Istanbulu byli somálští přistěhovalci přivítáni svými krajany a byli rychle odvedeni dodávkou do bytů agentury po celém městě. Přistěhovalci by pak zůstali ve skupinách po 15–20 osob a zůstali v malých prostorách, dokud nebude zorganizována jejich bezpečná přeprava na západní pobřeží Turecka.
Z výpovědí přistěhovalců, které identifikovala NIS, vyplývá, že sdružení převážně tureckých a syrských „obchodníků s otroky“ nasměrovaly Somálce do Izmiru a Dikili na pobřeží Turecka, odkud je průchod na řecké ostrovy Mytilene a Chios kratší, jednodušší a dostupnější. Vyšetřování doprovázely také zprávy, které ukázaly, že tisíce afrických migrantů v současné době žijí v dělnických ubytovnách v izmirské čtvrti Basmane a plánují přejít se do Řecka. Somálští migranti, kteří svědčili před řeckými orgány, vysvětlili, že turecké orgány je nezatkly, na rozdíl od migrantů jiných národností, kvůli spolupráci mezi Tureckem a Somálskem.
Volba ostrovů Chios, Samos a zejména Lesbos jakožto destinací pro přistěhovalce není vůbec náhodná a není vybrána jen proto, že tyto ostrovy jsou nejblíže k tureckému pobřeží. NIS a policie na výše zmíněných ostrovech zjistily za poslední rok přesun toků přistěhovalců z jiných míst směrem ke třem ostrovům. Tento jev je přičítán přítomnosti a činnosti mezinárodních organizací a humanitárních nevládních organizací, které zaručují hladký a bezpečný příjezd přistěhovalců na ostrovy. Některé z těchto organizací byly v minulosti rovněž obviňovány z pomoci nelegálním přistěhovalcům při stěhování z asijských a středovýchodních zemí do Evropy. Zprávy NIS také popisovaly spojení členů organizací s jednotlivci a skupinami blízkými anarchisticko-antiautoritářskému prostoru a dokonce i jejich kontakty s obchodníky s lidmi působícími v Turecku. 
Ministr pro přistěhovalectví Notis Mitarakis se k problému nedávno vyjádřil slovy: „Tyto cesty jsou podporovány obchodníky s lidmi a někdy jsou podporovány nevládními organizacemi působícími v této oblasti.“ Před několika měsíci byly čtyři nevládní organizace působící na ostrově Lesbos také v epicentru tajného vyšetřovacího kódu s názvem „Alkmini“, který prováděla řecká policie, pobřežní stráž a Národní zpravodajská služba.
Zpráva a závěry vyšetřování NIS vyvolaly reakci několika nevládních organizací, které v písemném sdělení pro řecký deník Kathimerini uvedly: “Naše organizace zaznamenává příjezdy uprchlíků na ostrovy ve východním Egejském moři a zajišťuje, aby se nacházely u příslušných orgánů, aby měly přístup k systému azylu, jak je stanoveno v řeckém, evropském a mezinárodním právu.” NIS údajně pokračuje v „probíhajícím vyšetřování“ na ostrovech v Egejském moři, „protože příliv nelegálních migrantů je ve východní Evropě stále pozorně sledovaným problémem.“, uzavírá svůj článek Greek City Times.
Závěrem – tzv. migrační krize má několik hlavních příčin – jednak je to neutěšená situace v mnoha zemích, za druhé snaha Turecka a západních elit o destabilizaci situace v Evropě, jinak se to nazvat nedá, a za třetí – sleduj stopu peněz. Je to nejvýnosnější obchod současnosti, výnosnější než obchod se zbraněmi a drogami. Je o to nebezpečnější, že se mu neustále někdo snaží dát punc jakési mravní vznešenosti, přestože je to jen špinavý handl s lidmi. Když vidím architekta současné především německé uprchlické politiky a poradce Angely Merkelové Geralda Knause řečnit v nesčetných talk show a špinit země, které nepřijímají uprchlíky a tím hrozí zastavit penězovody, a kárá je přitom za nedostatek lidskosti, dělá se mi fyzicky nevolno. A to snesu mnoho. Naposledy se exponoval při soudním sporu soudu EU proti Maďarsku, kdy plamenně obviňoval Viktora Orbána a popisoval nelidské zacházení s migranty, kteří prý byli dokonce zadržováni v jakýchsi centrech, ó hrůza. Stejně tak kritizuje ale i Rakousko! Dokud mají lidé jako on peníze a vliv, neustálého tlaku na přijímání migrantů se nezbavíme. Turecko pak tento pán chválí za vzornou péči o uprchlíky. To, že je na jaře hnali „pod bajonety“ jako živou munici na řecké hranice, samozřejmě nezmiňuje. To, že si Turecko dle potřeby uprchlíky svými agresemi produkuje, také ne. Obchod se somálskými migranty samozřejmě také kritizovat nebude, to je přesně to, co Gerald Knaus potřebuje. Německá kancléřka mu naslouchá. A Němci, uvyklí poslouchat své vůdce, platí. A celá EU s nimi.
Za této situace si Evropská komise dokonce dovoluje znovu předložit přepracovaný návrh na povinné kvóty na přerozdělování migrantů. Podle něj by každý členský stát musel převzít část migrantů, kteří nemají právo na poskytnutí azylu a na své náklady vybojovat právní bitvu proti neziskovkám, které financují a zajišťují soudy a odvolání. Pokud by je z Evropy příslušný stát nedokázal „vyexpedovat“ do země původu, musel by si je ponechat a k nim by nádavkem dostal stejný počet migrantů, které nikde nechtějí. Nepochybuji, že je za tím opět rukopis think-tanku Evropský pakt stability, jejímž spoluzakladatelem je i pan Knaus, a která zastřešuje všechny „integrační“ snahy v Evropě.