Krade nám Česká televize?

  • Datum příspěvku 14. prosince 2020
Krade nám Česká televize?
Avatar
--- ---

redakce 

14. 12. 2020   e-Republika

Jak se zdá, hlavním nástrojem zničení ČT má být kontrola jejího hospodaření, poté bude následovat odvolání skvělého ředitele Dvořáka a prodej Kavčích hor Agrofertu a Biskupské konferenci.

Česká televize je veřejno-právním médiem, které je z podstaty věci formálně zajištěno tak, aby poskytovalo vyvážené zpravodajství, mělo nezávislý rozpočet a bylo uchráněno před politickými zásahy všeho druhu. Současné vedení ČT nejprve prodalo první a nejdůležitější princip, což je nestranné a vyvážené zpravodajství. K tomu jsme provedli analýzu hlavních večerních zpráv pod názvem Lže nám Česká televize? Závěr studie byl tristní. Mezitím se situace mnohem zhoršila a mediální manipulace ve prospěch uzavřené elitní vlivové skupiny se staly základní normou. Dejme slovo kritikům mimo naše řady, viz Pavel Černocký, článek ZDE.

Už dvacet let ovládá ČT parta lidí dosazená Čtyřkoalicí a jejími následovníky z TOP 09, kdysi silné, ale dnes už umírající strany. Vděčné vedení zpravodajství zve neustále do vysílání Kalouska a jeho nadšenou, poněkud trapnou, následovnici Pekarovou. Naopak třeba Tomio Okamura, předseda důležité parlamentní strany, už nebyl celých šest let pozván do ‚vlajkové lodi‘ zpravodajství, do pořadu Otázky Václava Moravce. Situaci u nás i ve světě komentují osvědčení matadoři liberalismu z Respektu, z Newyorské university v Praze, a zkrachovalí, neúspěšní politici, kteří ale zastávají ten „´správný´, schválený postoj,“ vypočítává Černocký. A s razancí dodává. „Všemu tomu velí ředitel Dvořák, nestoudný člověk, který se neštítil vstoupit do KSČ těsně před jejím koncem v roce 1989.

Kdo lže, ten krade, a tím začalo druhé kolo bitvy o ČT. Tato instituce nad sebou nemá de facto žádnou kontrolu, přestože spravuje rozpočet okolo 7 miliard ročně. Opět dejme slovo kritikovi mimo naše řady, viz poslanec Jiří Valenta (KSČM), článek ZDE.

”Svoji nespokojenost dávám najevo každoročně při schvalování výročních zpráv ČT, a to je asi tak všechno, co bylo možno doposud s tristním stavem v ČT dělat,“ prohlásil poslanec na otázku Parlamentních listů, zdali sleduje aktuální dění okolo České televize. Podle jeho názoru kontrolní orgány ČT v minulosti dlouhodobě nepracovaly tak, jak měly. Místo kontroly činnosti se prý změnily v organizace servilní k vedení televize: „Příslušný kontrolní orgán, Rada ČT, dlouhodobě nepracoval tak, jak mohl, a dle zákona i měl, a stal se vlastně v průběhu let jen jakýmsi servisním a servilním orgánem televizního managementu. A politická podpora vedení ČT a způsobu jejího řízení ve Sněmovně, zejména směrem od TOP 09, ODS, ale i ČSSD, a některých dalších subjektů, rozličně provázaných s ČT, následně vždy uhladila jakékoliv pokusy o možnou nápravu mnoha prosakujících kauz. Zásadní fakt pro (ne)kontrolu ČT je i to, že doposud nemohl do podstatných hospodářských procesů v ČT vstupovat ani Nejvyšší kontrolní úřad, což je třeba v zákoně urychleně změnit.

Obě citace ukazují podstatný problém ČT. Přestala plnit svou roli nezávislého zpravodajského média, jež má sloužit nám všem, kteří si ji platíme z extra určené daně. V ČT vládne skupina neoliberálních manipulátorů a navíc podle výše uvedeného hesla došlo vinou výpadku kontrolních mechanismů (Rada ČT, Sněmovna, NKÚ…) k rozsáhlému tunelování České televize. Scénář plundrování veřejné instituce je normální a funguje v tomto státě už 30 let. Lhát, krást, vytunelovat, nechat za sebou ruiny bývalého podniku a zmizet bez trestu. Tento scénář se začíná v ČT postupně naplňovat pod vedením jejího ředitele Petra Dvořáka. Pro pořádek připomeňme, že pan ředitel má slíbeno za rok 2019 bonus ve výši 66,6 procenta roční mzdy, tedy zhruba 1,6 milionu korun. Co za tuto odměnu navíc udělal pro ČT?

Mediální mlha a manipulace kolem současné situace

Podle korporátních presstitutů a reprezentantů zájmových skupin postavených v současné ČT mimo hru se zdá, že televize je ohrožena činností Rady ČT. V radě prý získali převahu lidé, kteří se rozhodli naši milou telku postupně zničit. Máme uvěřit tomu, že hlavním nástrojem zničení ČT má být kontrola jejího hospodaření, poté bude následovat odvolání skvělého ředitele Dvořáka a prodej Kavčích hor Agrofertu a Biskupské konferenci. K věci se postupně vyjádřily všechny reprezentativní skupiny české veřejnosti, tedy senátoři, angažovaní umělci, vrcholní představitelé politických stran, komentátoři hlavních českých zpravodajských kanálů, elfové, trollové a zahraniční zpravodajové západních i východních médií.

Pochopitelně, že v této kakafonii zanikl základní problém, tedy lhaní, tunelování, mizerné autorské pořady a ztráta zajímavého obsahu (původní inscenace, seriály, sportovní přenosy, zábavní pořady, pořady pro děti…). Takže shrňme, co nám ČTV tunelovaná partou kolem jejího ředitele Dvořáka nabízí:

ČT 24, v níž lze místo zpravodajství sledovat jednostrannou propagandu, PR kampaně, lobbistické orgie a zakrývání reality.
ČT 1, která místo prezentace původních pořadů nabízí nekonečnou recyklaci televizních archivů;
ČT Sport, která místo přenosů významných sportovních událostí vysílá ve stále větší míře sporty, které v ČR téměř nikdo neprovozuje, natož aby se na ně díval, zápasy okresního fotbalového přeboru, cyklotoulky televizních redaktorů, přenosy amatérských závodníků v lyžování a další podobné chuťovky;
situaci nezachrání ani to, že občas o půlnoci odvysílá zajímavý dokument či kulturní pořad na “menšinových” ČT2 či ČT Art.

Kovidová epidemie byla pro telku naprostá záchrana. Mohou o ní mlet od rána do večera a nestojí je to skoro nic na nákladech. Takže po nezbytném lhaní a manipulacích je možné dále tunelovat rozpočet, který platíme.

Tunelování ČT

Už minulá a zcela povolná rada upozorňovala na základní problém, což je nevyrovnaný rozpočet ČT. V letech 2008-11 vznikl rezervní fond, který měl pomoci při výpadky příjmů z reklamy a přechodu na nový režim poplatků. Česká televize podle evropských pravidel může držet na účtech rezervu maximálně ve výši 10 procent svého ročního rozpočtu, tedy zhruba 700 milionů korun. Na to ji upozornilo ministerstvo kultury už v roce 2016. Ve skutečnosti měl tento fond v roce 2010 hodnotu 7,3 miliardy. Současná ČT je fatálně ohrožována deficitním hospodařením jejího managementu, který má co tunelovat. Jeho hospodaření dokládá následující tabulka:

Shrňme údaje. Vedení může rozpouštět rezervní fond a nemá žádné zvláštní výdaje dané tvorbou originálního obsahu, tj. filmů, pohádek, placení drahých sportovních přenosů apod. Přitom paradoxně, ale zcela neoliberálně šetří tak, že celkem tvrdě vykořisťuje běžný pracovní personál Kavčích hor. Pak si může vedení ČT skrze nikým nekontrolované smlouvy a přes nastrčené organizace a servisní služby cpát do kapes prakticky celé miliardy. Hospodaření ČT by samozřejmě stálo za podrobnější rozbor, ale k tomu nemáme všechny potřebné informace. A dokonce tyto informace nemá ani současná Rada ČT. Ta se částečně probrala ze zimního spánku, odvolala svůj podřízený orgán, tedy dozorčí komisi pro ekonomické otázky a jmenovala novou (Michal Petrman, Petr Juchelka, Jan Lamser, Eva Hubková a Zuzana Prokopcová). Počkáme si na nějaké výsledky, pokud vůbec budou, a pokusme se shrnout v bodech současný stav:

  • ČT je z pohledu výsledků hospodaření nemocná instituce, která dlouhodobě a vědomě žije ze své podstaty.
  • Vedení ČT prezentuje výkony zavádějícím způsobem, takže maskuje ztrátu tím, že do výkonů započítává čerpání fondů, které vytvořila v minulosti. Tím vytváří iluzi vyrovnaného hospodaření.
  • Zavádějícím způsobem jsou prezentovány též náklady, takže je téměř nemožné provést jejich podrobnější rozbor.
  • ČT sice může tímto způsobem (ztráta, klesající tvorba, zúžená reprodukce, tenčící se finanční prostředky, fondy a další aktiva) fungovat ještě dalších 15 až 20 let, aniž by se zvyšovaly poplatky či měnila pravidla pro reklamu, ze kterých si ČT stejně moc nedělá, ale koncesionářům z toho žádný užitek nevznikne.

Redakce e-republiky prohlížela zakázky ČT, v době, kdy se uzákonil elektronický registr smluv. Vše bylo začerněno a upraveno tak, aby se ze smluv nedalo vyčíst nic ekonomicky podstatného. Připomeňme, že jde o hospodaření za naše přímé daně odvedené ve formě poplatků. TV je kazatelem morálky, kterou nedodržuje. Ve srovnání s každým prodaným rohlíkem v pekařství doloženém účtenkou jde o pozoruhodný výkon neoliberální ekonomické mlhy.

Jak se válčí za Dvořáka

Vraťme k podstatnému, což je rozpočet ČT. Příčina problému je známá, viz tento článek. Generální ředitel Petr Dvořák v listopadu přinesl na zasedání Rady ČT návrh rozpočtu, který se sice tvářil jako vyrovnaný, ale ve skutečnosti v něm byl ukrytý schodek zhruba 700 milionů korun. Ten byl „zaplácnutý“ z finanční rezervy, která v ČT zůstala po předešlém šéfovi Jiřím Janečkovi a kterou současné vedení postupně rozpouští. To se radním nelíbilo, Dvořákovi hodili rozpočet na hlavu a žádali přepracování a jeho nové předložení s výraznými úsporami. O měsíc později předložil šéf ČT nový návrh rozpočtu, kde byl sice skrytý schodek nižší, ale pořád tam byl. Opět nedošlo ke schválení. Podobné to bylo i na dalším zasedání Rady počátkem ledna tohoto roku.

Už stará rada ČT chtěla po současném řediteli rozvojový plán ČT na několik let dopředu a žádala jej o jasné vyjádření k ekonomické situaci. Každému jen trochu soudnému člověku bylo a je jasné, že po neoliberálním vyplundrování rezervního miliardového prasátka nastane na Kavčích horách zásadní krize. Dohady o stavu a změnách hospodaření televize začaly mnoha členům Rady ČT vadit natolik, že se mezi nimi začalo mluvit o možnosti Dvořákova odvolání a jeden z radních dokonce dostal úkol vytipovat možné kandidáty. Na podzimním semináři o ČT ve Sněmovně v roce 2020 vypluly na povrch problémy s hospodařením televize. Radní se probrali z dobře placeného spánku a začali si výrazněji uvědomovat, že jde především o jejich zodpovědnost. To nám potvrdil v rozhovoru i minulý radní Michael Hauser, viz článek z roku 2016 s názvem Michael Hauser: Pokud jde o zpravodajství ČT, tak tam mám výhrady celkem pravidelně. Klikněte si na jeho rozhovor pro PL v roce 2019, kde je celkem jasně vyjádřena nespokojenost v vedením ČT kolem Petra Dvořáka. Tím začala zásadní krize charakterizovaná demisí tehdejšího předsedy, který přestal kočírovat spřežení “správným” směrem. Dvořák dodnes nesplnil základní požadavek tehdejší rady, která po něm požadovala usnesením, aby předložil novou strategii vedení ČT. Podívejte se na návrh tehdejšího radního M. Hausera, který pochopitelně ve staré radě nebyl přijat, viz Usnesení č. 235/21/19.

Rada ukládá generálnímu řediteli, aby v termínu do 6. 1. 2020 do 12 hod. předložil návrh Dlouhodobých plánů programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje České televize na období let 2021-2024. Výsledek hlasování: 1:13:0, návrh nebyl přijat. M. Hauser byl pro.

Kdyby tehdejší rada dělala, co měla, dnešní “krize” by byla mnohem menší. A navíc by byla páka na tunelování ČT, které vesele pokračuje i za činnosti nové rady.

Tenkrát na ČT západě

Eventuální a zatím nedokázané vykradení ČT padne v hodně nepříjemnou chvíli, protože mediální autorita ČT jde pomalu do kytek. Podle výzkumu publikovaného zde platí, že ČT už působí v silně konkurenčním prostředí.

Sledované období za roky 2017, 2018, 2019, 2020 vždy 3Q
pozemní digitální vysílání DBVT2       56% – 55%     trend stálý
satelitní vysílání                                    26% – 21%    pokles
kabelová TV                                         19% – 17%     pokles
IPTV – internetové TV                           6% – 15%     stálý růst
Mediální trh v Česku je silně monopolizovaný a o ČT začal lítý boj. Vlivové skupiny potřebují manipulovat masy, aby zůstaly u moci a vytvořily zdání legitimity, K tomu viz naše série Mediální manipulace z pohledu neomarxismu. Pak je jasné, že pokud se vymění sestava v ČT, tak si může prakticky zadarmo nějaká již působící vlivová skupina přihrát do ruky rozhodující trumf. Koho zajímá mapa vlastníků českých médii v roce 2020, nechť si klikne na tuto studii v PDF. A všem je jasné, že časy Kalouska a spol. se pomalu chýlí ke konci. Pluralita mediálního trhu v Česku i v EU se zhoršuje, viz závěry této zajímavé studie, viz shrnutá citace z grafu na straně 11.

V České republice je podle zprávy úroveň tržní plurality na stupni 74 %, což už značí vysoké riziko. Vysoké (rizikové) hodnoty vykazuje především v oblastech komerčních vlivů a vlivů vlastníka na mediální obsah (90 %), koncentraci zpravodajských médií (87 %), transparentnosti vlastnictví (81 %) a koncentraci online platforem (75 %). Podle zprávy souvisí zvyšující se hodnoty jednotlivých parametrů s oligarchizací českých médií. Nejlépe hodnoceným faktorem v rámci zkoumání tržní plurality byla životaschopnost médií (36 %), která je podle zprávy na středním riziku.

 

Shrnuto, podtrženo

Behemota ČT, jak ji známe v této neoliberální podobě, již nebude možné v nové konkurenci udržet. Účelové lhaní pro vybranou skupinu a tunelování celé instituce – to je pro elitu ČT už moc velké sousto, aby to zvládla současná parta u miliardového mediálního korýtka bez úhony. Dvořák jako manažer to chápe velmi dobře, protože je kvalifikovaný profesionál. Jeho strategie je jasná. Hladil TV radu po srsti tak dlouho, dokud to šlo. A ono to jde čím dál hůř, a to z mnoha důvodů. Zásadní změnou jsou noví hráči na mediálním trhu, kteří začali ovládat regionální zpravodajství a jdou do politiky, nebo slouží jiným korporátním skupinám než předešlá parta kolem ČT. Nová rada se pohybuje v mnohem diferencovanějším prostředí, slouží jiným zájmům a na Dvořákův typ “spolupráce”, který se prakticky kryje se slovem “korupce”, nová rada většinově nepřistoupila. Manager Dvořák jistě odejde s zlatým padákem (viz jeho odměny nahoře), nebo i bez něj, ale vytunelované ČT už to bude celkem jedno. ČT je finančně vyždímaná a na novou konkurenci není připravena.

Související články:

Zpráva redakce e-Republiky svým čtenářům:
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 650 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!