16. 12. 2020 Agentura EXANPRO
Specifická analýza (13093)
Stát Texas podal 7. prosince 2020 krátce před půlnocí místního času žalobní návrh k Nejvyššímu soudu USA na organizaci amerických prezidentských voleb ve státech Wisconsin (WI), Pensylvánie (PA), Georgia (GA) a Michigan (MI). K této žalobě se připojilo dalších 19 amerických států – pochopitelně těch států, ve kterých volby vyhrál Donald Trump. K žalobě se taktéž připojilo 126 republikánských kongresmanů (federálních zákonodárců).
Cílem žaloby bylo zvrátit výsledek voleb ve zmíněných čtyřech státech, které v prezidentských volbách sehrály klíčovou roli, či z pohledu použití zpravodajsko-vojenské terminologie bychom přesněji mohli říct, že sehrály přímo rozhodující nebo životně důležitou roli (viz rozdíl v termínech klíčový terén* a životně důležitý* / rozhodující terén*). Rozhodující role těchto čtyř států v prezidentských volbách je objasněna v produktu 13092.
Tato žaloba byla poslední možností, jak soudně změnit celkový výsledek prezidentských voleb v USA. Předtím bylo podáno několik dílčích žalob k soudům nižších instancí, avšak žaloby nebyly úspěšné. Proto Trumpovi zastánci přistoupili k podání komplexní žaloby přímo k Nejvyššímu soudu USA. A protože žalobu k Nejvyššímu soudu USA nemůže podat každý, ujali se této aktivity úřední zástupci státu Texas v čele s generálním prokurátorem Texasu Kenem Paxtonem, neboť představitelé jednoho státu mohou podat žalobu k Nejvyššímu soudu USA na jiný americký stát nebo na více států. (V americké administrativě je generální prokurátor zároveň nejvyšším funkcionářem ministerstva spravedlnosti – převedeno do české mluvy je Ken Paxton ministrem spravedlnosti státu Texas a generální prokurátor USA William Barr je ministrem spravedlnosti USA – aktuálně W. Barr podal demisi a ve své funkci končí dnem 23. prosince 2020.)
Česká média nepředstavila ohledně žaloby její hlavní bod čili těžiště žaloby. Jistěže se zde jednalo o korespondenční hlasování, ale chybělo vysvětlení, s jakým hlavním argumentem byla tato žaloba ve vztahu ke korespondenčnímu hlasování podána. Některá média hovořila o tom, že žaloba byla odmítnuta, protože v ní nebyly předloženy důkazy* o manipulaci s korespondenčními hlasovacími lístky. Jenže toto tvrzení je zavádějící, protože tato konkrétní žaloba nebyla primárně zaměřena na průběh voleb, kde by se důkazy o manipulaci mohly vyskytovat, ale na organizaci voleb neboli na něco, co bylo rozhodnuto ještě před zahájením voleb. Česká média však nevysvětlila, jak přesně žalující strana tuto organizaci voleb napadla. A pokud média nevysvětlila stěžejní bod žaloby, nemohla ani dobře objasnit důvod Nejvyššího soudu USA pro odmítnutí žaloby (podrobné objasnění viz další část produktu).
Česká média včetně České televize uváděla, že žaloba byla zamítnuta, ale s ohledem na právní terminologii to není přesný termín. V souvislosti s reakcí Nejvyššího soudu USA ohledně podané žaloby (žalobního návrhu) bychom se měli držet přesnějšího termínu a hovořit o tom, že žaloba byla odmítnuta, nikoli zamítnuta. V právní terminologii je v tomto podstatný rozdíl (vysvětlení dále v textu).
U veřejnoprávní České televize (ČT) jsme ve spojení s touto žalobou zaznamenali ještě několik dalších zvláštností, které nevypovídají o profesionalitě a nestrannosti pracovníků ČT (vysvětlení profesionálního pochybení redaktorů zpravodajství ČT je uvedeno v další části produktu).
Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.
