Putin se pokoušel zachránit Evropu, ale ta odmítla

“Přestože zůstává Ruská federace věrná důsledné pozici o naprostém souladu rakety 9M729 s požadavky dříve fungující smlouvy INF (o zákazu raket středního a krátkého doletu, pozn. RuBaltic.Ru), RF je nicméně připravena v duchu dobré vůle i nadále neprovádět rozmísťování na evropské části území své země rakety 9M729, ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany zemí NATO, vylučujících rozmístění v Evropě výzbroje, dříve zakázané na základě smlouvy INF”, je uvedeno v prohlášení prezidenta Ruska Vladimíra Putina o dodatečných krocích ohledně deeskalace situace v Evropě po přerušení smlouvy INF.

Konkrétně Vladimír Putin nabídl vzájemné kontroly systémů výzbroje recipročními misemi vojenských pozorovatelů Ruska a NATO.

“Mohlo by jít o opatření kontroly systémů Aegis Ashore s odpalovacími zařízeními Mk 41 na základnách USA a NATO v Evropě, a také raket 9M729 na objektech Ozbrojených sil Ruska v Kaliningradské oblasti. Cílem verifikačních opatření by bylo potvrzení absence pozemních raket středního a krátkého doletu na objektech, zahrnutých do dohod, a také výzbroje, na jejichž charakteristice a klasifikaci se strany nebyly s to domluvit (ruská raketa 9M729)”, uvádí se v poselství Putina.

Přístup ruského vedení není nový. Moskva i dříve předkládala nebo podporovala názory ohledně snižování vojenského napětí ve vztazích s NATO prostřednictvím vzájemné kontroly zbraní. Například, v roce 2016 prezident Finska Sauli Niinistö navrhl Rusku a NATO, aby se domluvily létat nad Baltickým mořem pouze se zapnutými transpondery.

Rusko tehdy vystoupilo pro, ale NATO iniciativu na deeskalaci prostě ignorovalo. Pobaltské státy, které v tom okamžiku obzvlášť vášnivě vykřikovaly, že Kreml na ně zaútočí, podrobí si je a okupuje, úplně vystoupily proti zviditelnění vojenského letectva na Baltu. Protože to přece bude dohoda s Ruskem, avšak s Ruskem se nelze domlouvat: je třeba na ně tlačit, zadržovat, podrobovat mezinárodní izolaci, ale jen nepřiznávat Rusy za rovnoprávného partnera.

Stejná logika, zdá se, zvítězí i nyní.

Evropa očividně nespěchá s využitím možnosti zbavit se nezáviděníhodného osudu terče a ignoruje iniciativu ruského prezidenta.

A podle oněch zemí na Baltu není vůbec vidět, že by si všimly návrhu Putina. Politici se na toto téma nevyjadřují, média jako obvykle píšou o koronaviru a Běloruské atomové elektrárně. I když pro ně musí být tento návrh obzvlášť zajímavý. Alespoň co se týče Kaliningradské oblasti.

V Pobaltí přece “poučují” spojence v NATO, že právě z této ruské exklávy na Baltu bude probíhat vojenská agrese Putina proti Evropě. Která bude minimálně spočívat v okupaci Litvy a Polska. A tumáš, Putin sám poskytuje cestičku, jak se protáhnout do Kaliningradské oblasti a vyhodnotit její válečný potenciál. Proč nelze využít tuto možnost? Protože nevyhovuje její cena: vyjít vstříc mírotvorné iniciativě Putina.

Zatím na návrh Kremlu oficiálně zareagovalo pouze Německo. Oficiální zástupkyně německého ministerstva zahraničí prohlásila, že výzvy k moratoriu nebo odmítnutí rozmístění v Evropě raket střední a menší dálky nebudí důvěru.

Vzhledem k váze a vlivu Německa v Evropské unii lze pozici Berlína považovat za pozicí celé Evropy.

Rusko je tedy důležité pro dnešní Západ v roli všeobecného strašáka, kterým se vytrvale pokoušejí odvádět obyvatelstvo od přibývajících místních rozporů, protože obětovat tímto způsobem sjednocujícího nepřítele kvůli jakémusi strategickému krytí je absolutně nepřípustné.

Proto Putin, který nabízí zabezpečení “svatých kamenů Evropy” před přeměnou na jaderný popel, je vnímán jako provokatér, jehož je bezpečnější pouze ignorovat. Jeho iniciativy jsou pro evropské lídry málem součástí hybridní války. Protože jít jim vstříc znamená přiznání Putinovi mírotvorných záměrů, a jestliže máme přiznat v Putinovi mírotvůrce, tak čím pak strašit svůj elektorát?

Rusko a Západ se nyní nacházejí na dramaticky různých úrovních politického vědomí. Moskva si může dovolit myslet na strategickou stabilitu, jadernou paritu, vzájemné zadržování, mnohopolární svět a další globální ve všech směrech záležitosti. Evropa a USA jsou zaměstnáni masovými nepokoji obyvatelstva, aktualizovanými antirekordy druhé vlny pandemie COVID-19 a ztrátou přitažlivosti svého obrazu v očích ostatního světa.

Zachovávat “agresivní, strašné a nepředvídatelné” Rusko jako hromosvod, na který převádějí pozornost, je pro evropské politiky důležitější, než zabezpečovat kontinent před výměnou raketovými atomovými údery.

Proto odpovědí na kremelské iniciativy o odzbrojení, nejspíše, bude další špionážní skandál na úrovni otravy Skripalů, který také highly likely zaviní Rusko. Pokud si Putin chce zasloužit upřímnou vděčnost vládnoucí třídy zemí NATO, nemůže se zabývat odzbrojením, ale poskytnout “západním partnerům” fakta k takovému skandálu.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová