Jana Machová
28. 11. 2020
Dne 20.10. byly na ČT2 odvysílány dva díly pořadu pod názvem „Odsun-Vertreibung“. Další pořad na podobné téma v cyklu Folklorika vysílala ČT2 pod názvem „Domov jménem Egerland“, který měl ještě 2 reprízy. Oba pořady byly „zasvěceny“ životu Němců v českém pohraničí a jejich odsunu z ČSR po válce. Vzpomínali zde a vzdychali Němci na „jejich vlast v Čechách“. My žádný Egerland neznáme, máme Poohří.
Po Bílé hoře nastal masivní příliv německého živlu do Čech. Němci se usadili ve výstavných českých městech, která doslova ukradli. České původní obyvatelstvo bylo vytlačováno z pozic, z krajů, vítězila německá rozpínavost a panovačnost. Ono „soužití“ Němců s Čechy přinášelo stále nové křivdy na českém obyvatelstvu. Němci svou agresivní náturou tyranizovali Čechy. Vztah Němců k Čechům se již od počátku dějin vyznačoval krutou nenávistí a národnostním útlakem. V r. 2017 se v Augsburgu konal sudetoněmecký sjezd, kde trůnilo představenstvo pod vystavenými erbovními znaky českých měst zkomolených německými přejmenováními. Vůbec jim nebylo stydno, že si stále přivlastňují český majetek.
Pořad Egerland uváděl pan Křemenák. Asi před 20 lety byl otištěn v Právu článek, v němž bylo oznámeno, že v Nečtinách starosta obce Jiří Křemenák pořádá výstavu o životě a odsunu Němců, a že hodlá zřídit i jakýsi památník, připomínající jejich život v kraji. V mém dopise adresovaném p. Křemenákovi jsem stručně vylíčila alotria sudetských Němců, páchaná nejen na Plzeňsku, a že jejich odsun byl velmi žádoucí. Pan Křemenák mi v dopise odpověděl, že skutečnosti, které jsem ve svém dopise uvedla, nezná, a že žije v tomto kraji poměrně krátkou dobu.
P. Křemenák má pravdu v tom, že českého (původního) obyvatelstva zůstalo v pohraničí málo, že převládl německý živel. Ovšem zapomněl uvést, proč se tak stalo, ve vysílání se pan Křemenák zmínil o Domažlicích. Připomněla jsem si, že nedaleko Domažlic leží otec Hostouň, kde působila Anna Jindřichová, učitelka, která svou obětavou lásku věnovala českým i německým dětem. Spoluobčané – Němci – se jí odměnili tím, že ji v jakémsi sklepení utloukli. Na druhé straně Čech probíhaly stejné akce Němců – československých občanů. Dnes hospodský v Kořenově v Jizerských horách pomáhal potomkům esesáků zvelebit areál, jenž je ozdoben patníky s hitlerovskými vyznamenáními, kterých se těmto vrahům dostalo za odměnu v jejich boji proti slovanským „barbarům“. Byli to povolanci do SS a Wehrmachtu. Tuto hanebnost zdobí motto: „Zít znamená bojovat“. Inu, dobyvačný pangermanismus.
Po skončení 1. a 2. světové války Francouzi a při Norimberském soudu i Američané volali: „Němci už nesmí dostat do rukou ocel!“ Odsun Němců z ČSR byl spravedlivou odplatou za krutou, věkovitou nenávist k českému národu a za rozbití vyspělého demokratického státu. ČSR se zbavila páté kolony, kterou sudetští Němci byli. Stalo se tak, jak všichni víme, na základě Postupimských dohod a Norimberského soudu. Jako účastník protiněmecké koalice a v souladu se závěry Postupimské dohody a Norimberského soudu se Československo v r. 1945 podílelo na uzavření Pařížské dohody o reparacích od Německa.
Němců se zbavovaly i další země Evropy. Francouzi a zvláště Poláci se s Němci nemazlili. Němci utíkali sami před postupujícími vítěznými vojsky, ale největší hrůzu měli z Rusů, protože dobře věděli, jaká zvěrstva páchali jejich Kurtové, Horstové, na Rusi, Ukrajině, v Polsku. Při odsunu docházelo k excesům, ale nebyly to akce zahrnuté do legálního odsunu. Lze však pochopit zoufalství lidí, jejichž bližní byli umučeni v koncentráku, na pochodech smrti, či povražděni při ústupových akcích Němců – Javoříčko, Ploština a mnohé jiné. Je pochopitelné, že lidé nezvládli své zoufalství a dali průchod nenávisti a mstě na vrazích. Vrazi byli trestáni, vždyť i Bůh trestá nehodné! To vědí všichni pravověrní katolíci. Zde zasáhla trestající lidská ruka. Kdo toto nemůže pochopit nebo nechce, nechť je mu dopřáno totéž.
Po skončení 1. světové války se uskutečnilo jednání mezi W. Wilsonem a Dr. E. Benešem na téma soužití s národnostními menšinami. Wilson nabádal Beneše ke shovívavosti k menšinám. Dr. E. Beneš odpověděl: „Snad nadejde doba, kdy se naše menšiny stanou šovinistickými a budou požadovat mnohem více, než jim bylo zajištěno mírovou konferencí. Je možné, že pak bude muset smlouva chránit většinu proti menšině, činící potíže“.
Po skončení 2. sv. války prezident Dr. E. Beneš promluvil 14.12. 1945 k osvobozeným vězňům z nacistických věznic: „Přijdou chvíle, kdy se budou tito viníci před sebou samými a před světem očišťovat z toho, co v těchto letech spáchali a budou tomu sami věřit, až budou tyto své lži pronášet. … Že začnou – o tom buďte přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a lidskou.“ ( Už se o to pokoušejí! )
Odsunem Němců naše národní hospodářství neutrpělo žádné ztráty. V průmyslu nastoupili do vedoucích pozic Češi, tam je dříve Němci nepustili. K obnově zemědělství přispěli Volyňští Češi, navrátivší se do své vlasti. Osvobozená země rozkvetla. Byli jsme na špičkové úrovni v zemědělství, zdárně se rozvíjely všechny průmyslové obory.
Je ale k nevíře, kolik vyrašilo plev v našem národě, tolik bitém celá staletí, že se dostali ke slovu noví Moravcové, Háchové. Vylíhli se Roubalové, Slámové, Vondráčkové, … Hermann, Padevět, Prokeš, Válková a další.
Žádný národ Evropy, který prošel fašistickou a nacistickou tyranií se nesníží k námluvám s potomky nácků, nedovolili by občané těchto států, aby jejich hrdinové v boji na frontách, či v odboji domácím byli tak strašně poníženi. Ti, kteří to dovolují, nebo dokonce realizují, mají hroší kůži, nemají žádnou čest. Ničí čest národa!
Vysílání na ČT2 a jiné pronáckovské akce jsou masáží mozků. K tomu je nutno připočíst i slabou výuku dějin a hlavně přepisování dějin. Potomci nacistů a zastánci pangermanismu si vůbec neuvědomují, že tím pokřikem, vznášením nestydatých požadavků a lží nás vlastně nutí, abychom jim připomínali zločiny jejich otců a novodobou zločinnou činnost jich samých. Víří tak sami své odvěké bahno. Je spousta ještě žijících pamětníků, historických dokumentů, které nacistické a sudeťácké zločiny dokazují.
Takové pořady znovu připomínají goebbelsovské a henleinovské štěkoty, ale po uvážení si musíme uvědomit, že vlastně zatouchají národní tragédií. Hrozí nám opět Drang nach Osten!
Jana Machová , v. r
