rozhovor s profesorem Janem Kellerem
Dlouho jsme spolu nemluvili a stalo se tolik věcí. Například koronavirus. Co mu říkáte? Je třeba se tak bát, jako nám radí vláda, anebo jím máme pohrdat, jako to hlásá exprezident Klaus?
Myslím, že dneska už má tato epidemie takové rozměry, že ji nemůže ignorovat ani exprezident. Domnívám se, že je v koutku duše přešťastný z toho, že není ve funkci, a tedy nemusí rozhodovat o smrtelně vážných věcech. Stačí mu jenom kritizovat ty, kteří se snaží něco dělat, aby se předešlo nejhoršímu.
V čem je koronavirus, na rozdíl od jiných nemocí, tak nebezpečný?
Především v tom, že o něm tak málo víme. Víme, že v prostředí tento virus setrvává několikrát déle než chřipkové viry. Nevíme ale, jaké zanechává vedlejší důsledky u vyléčených pacientů. Nevíme, kolikrát se může takovému pacientovi vrátit. Nevíme, zda vůbec a na jak dlouho lze na něj získat imunitu. Nevíme, jaké budou vedlejší důsledky případných očkovacích látek a nakolik budou spolehlivé. Víme jenom to, že umřelo už pár lidí, kteří touto hrozbou pohrdali.
V souvislosti s nemocí COVID-19 narostla protismyslně křídla pravici. Může totiž klopýtnutí z léta zneužít, a vlastně je již zneužila, v krajských volbách. Nemyslíte?
Výsledky krajských a senátních voleb jsou určitým optickým klamem. Krajských voleb se zúčastnila zhruba třetina voličů, druhého kola senátních něco přes 15 procent. Pokud k volbám do parlamentu přijdou dvě třetiny voličů, jak obvykle chodí, budou výsledky úplně jiné. Za ten rok se navíc ještě přihodí hodně věcí.
Není to žádná naše zvláštnost. Levice už někdy od 80. let 20. století propadá ve všech evropských zemích a její propad je stále hlubší. Vyjmenování příčin by bylo na celou knížku. Takže jen namátkově. Třicet let po druhé světové válce byl v tehdejší západní Evropě tak vysoký ekonomický růst, že kapitál souhlasil s tím, aby i dělníci a zaměstnanci dostávali stále větší díl z koláče nově vytvořeného bohatství.
Od druhé poloviny 70. let 20. století se růst prudce zpomalil, ale kapitál chce mít pro sebe z nově vytvářeného bohatství díl stále větší. Levicové strany na to nenašly odpověď. Po vzoru sociální demokracie doufaly, že kapitál se bude dělit i nadále s pracujícími, a neuvažovaly o hlubších strukturních změnách společnosti. Když kapitál toto sociální příměří vypověděl, jsou zaskočené a bezradné. Česká levice s určitým zpožděním tento vývoj pouze kopíruje.
Myslíte, že se my, tedy Evropa a svět, v dohledné době zbavíme koronaviru a znovu budeme moci chodit do hospod, restaurací, barů, posiloven, stýkat se s větším množství lidí atd.?
Obávám se, že jsme uvízli ve slepé uličce. Každý pokles počtu nakažených vede k uvolnění opatření, v důsledku toho je třeba opatření zase zpřísnit, což vede k poklesu nakažených, a tedy k novému uvolnění opatření atd. atd. I když mám také nedůvěru vůči očkování něčím neověřeným, nedovedu si představit, jak jinak tento bludný kruh přerušit. Pohroma bude, pokud se ukáže, že očkování je třeba obnovovat v krátkých intervalech. V kapitalismu by to znamenalo, že budeme stále více vydělávat jenom na vakcínu.
Jsou tu i další problémy. Rusko! S tím spojený problém Navalného, údajné útoky ruských hackerů na některé státy EU, ruští špioni, kterých snad v Unii je víc než obyvatel členských zemí, bourání a pomalovávání sovětských pomníků, vyzvedávání vlasovců… Co tomu říkáte?
Zatím se z toho všeho potvrdilo jenom to, že novičok je ještě neškodnější než koronavirus. V menších dávkách může být aplikován v jakémkoliv množství, což bylo dobře známo už v dobách Limonádového Joe. Tak jako tehdy jsme dnes diváky jedné velké parodie. Můžeme se jen těšit na to, co dalšího nám scenáristé ještě nachystali.
Jaký je váš názor na volební klání ve Spojených státech? Nač se máme, tedy svět, těšit v tomto případě?
Je chyba, pokud mezinárodní společenství nepošle do USA pozorovatele. Pak totiž už nikdo nikdy nezjistí, která z obou stran podváděla více. O stabilitě poměrů v USA svědčí narůstající počet lidí, kteří uvažují o emigraci z této země. Koronavirus ukázal, že USA se v určitých oblastech nápadně podobají rozvojovým zemím. Obecně platí, že rozvojové země, které jsou držiteli atomových zbraní, jsou pro světový vývoj velice nebezpečné.
Jste nejen sociolog, ale i bojovník za lepší životní prostředí. Zajímá mě, jak se díváte na akce švédské školačky Thunbergové.
Rozhodně jí nezazlívám to, co dělala, myslela to ve svém věku upřímně. Ale když si vzpomenu na to, jak navštívila Evropský parlament, poslanci a poslankyně jí ve stoje aplaudovali a za pět minut »řešili« se stejným nadšením a se stejným výsledkem už zase něco úplně jiného, stává se ze mne tak trochu skeptik. A to nejen ve vztahu k Evropské unii.
A co kanál Dunaj-Odra-Labe? Osobně nejsem přesvědčen o jeho výhodnosti a navíc, zvláště, měla-li by se uskutečnit jeho labská část, o jeho nedevastujících účincích na některé přírodní lokality. A co vy?
Ten kanál je naprostý nesmysl. Z ekonomického hlediska je jeho přínos velice nejistý a z hlediska ekologického je to projekt vyloženě zločinný. Vedl by k vybetonování posledních zbytků volně tekoucích řek, krajinu by obohatil obrovskými zdymadly a narušil by vodohospodářské poměry.
Z dopravního hlediska je to rovněž nesmysl. Jestliže nepřekládáme náklady ze silnic na železnici, může si jenom hodně naivní člověk myslet, že je budeme překládat na lodě. Je ostatně příznačné, že o stavbě přístavů uvažujeme dvacet let potom, co jsme si nechali rozkrást celé loďstvo. Těch zhruba 650 miliard korun, s jejichž uvolněním vláda v souvislosti s průplavem počítá, je doslova vylitých do kanálu. Asi jsme na tom tak dobře, že nám nebudou nikde chybět.
