Brusel zakázal prodej králičího a drůbežího masa přímo z farem

Na tento „průšvih“ zadělali naši předchůdci – europoslanci a ministři zemědělství, když schválili extrémně komplikované nařízení 853/2004/ES, které stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu. Nejsem odpůrcem hygienických opatření, které mají zajistit, aby se na trh a ke spotřebiteli dostávalo pouze zdravotně nezávadné maso. Nařízení 853/2004 však už na první přečtení vzbuzuje podezření, že bylo napsáno na objednávku největších průmyslových jatek. Většinou vlastněných nadnárodním kapitálem.

Tento předpis zavedl spoustu zbytečných a extrémně nákladných povinností. Jako lékař budu vždy prosazovat, aby maso pro lidské spotřebitele bylo zpracováváno v čistém prostředí. Toho však lze dosáhnout i jinými prostředky než povinnou přestavbou prostor na zpracování masa, aby měly všechny místnosti kulaté rohy. Stejně tak si nemyslím, že je nutné používat speciální drahé povrchy nanášené na stěny. Sanitárním požadavkům na čistotu dobře vyhovovaly i zdi obložené kachličkami, pokud je provozovatel dost často myl a desinfikoval.

Uvedené nařízení a na něj navazující prováděcí předpisy Komise zdražily povinné vybavení jatek několikanásobně. Bez toho, že by došlo k adekvátnímu násobnému zlepšení parametrů masa. V některých případech, kdy musely být napřed nahrazeny dubové bourací špalky plastovými, u nichž se později zjistilo, že představují pro přenos infekce větší nebezpečí než původní dřevěné, šlo o zjevné excesy, které lze vysvětlit asi jedině naprostou hloupostí úředníků Komise nebo jejich korupcí. 

Kvůli zvýšeným nákladům na přestavby prostor a pořízení nového dražšího vybavení řada jatek po roce 2005 ukončila činnost. V té době  byla naopak zprovozněna největší jatka na kontinentě jako jsou ta firmy Tönnies v německém Rheda-Wiedenbrück. Za měsíc dokáží zpracovat roční spotřebu masa celé ČR. U nás se staly známými letos při první vlně pandemie COVID-19, kdy se staly největším ohniskem nákazy ve spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsko. Při vyšetřování místními úřady bylo zjištěno, že v podniku za nelidských podmínek „otročí“ více než 7 tisíc zaměstnanců z východní Evropy. Mezi nimi i více než 600 občanů ČR, z nich se část přímo v provozu koronavirem nakazila.

Po řadě skandálů s ukončením provozů dobře fungujících menších jatek a zdražením masa se unijní spoluzákondárci – Evropský parlament a Rada – pokoušeli problém řešit na poslední chvíli improvizací. Opakovaně zmocnili Komisi k vydání prováděcího nařízení, které by umožnilo zemědělcům provádět porážku určitých druhů zvířat přímo na farmě. A následně maso z nich prodávat spotřebitelům nebo v místním obchodě. Toto řešení, které bylo naposledy použito v nařízení 2017/185/EU, je polovičaté. Umožnilo totiž Komisi udělit pouze časově omezenou výjimku pro farmové zpracování některých zvířat, u nichž se nevyskytuje parazit svalovec, jehož pozření může být pro člověka smrtelné. 

Naši předchůdci europoslanci a ministři zemědělství delegováním této pravomoci na Komisi vystavili chovatele riziku zániku této výjimky, pokud by se ji Komise rozhodla neprodloužit. Což se právě stalo. Obávám se, že záměrem Komise bylo přivést zemědělce do ještě závislejšího postavení na nadnárodních obchodních řetězcích. Od chovatelů vykupují králičí maso v průměru za 33 Kč. Spotřebitelům jej v supermarketech prodávají za 180 až 250 Kč/kg. Větší marže mají už asi jen dealeři heroinu. Dokud si chovatel mohl prodávat na statku „přes okno“ sám rovnou spotřebiteli, mohl si u části produkce přijít na mnohem lepší ceny, které jsou zároveň pro kupujícího levnější než v supermarketu.

Zdůvodnění Komise, že to myslí dobře se spotřebiteli a jde o jí o lepší hygienu, v tomto případě neobstojí. Zvláště u drůbeže. Podle řady obchodních dohod, které Komise podepsala se zeměmi jižní Ameriky lze do EU dovážet bez kontrol drůbeží maso z ptáků chovaných, porážených a porcovaných na lodích. O hygieně se v těchto případech naprosto nedá mluvit. Provozovatelé těchto plovoucích jatek, které jsou jako lodi registrované v daňových rájích na Bahamách nebo Bermudách, nepodléhají kontrole žádného hygienického úřadu v EU. Aby kolem jejich výrobků nebyly neustálé skandály v důsledku šířících se nákaz potírají maso chlórem, který hubí bakterie.
V EU je to zakázané. Koncentrovaný chlor je zařazen na seznamu chemických zbraní. Maso macerované touto bojovou otravnou látkou rozhodně není zdravější než maso z porážky na farmě. Přesto tomu lodnímu chemizovanému Komise dveře na trhu EU otevírá a tomu z farem zavírá.

Spolu s kolegy ze Zemědělského výboru jsme dnes podepsali dopis komisaři EU pro zemědělství Januszi Wojciechowkému, v němž jej žádáme o urychlené předložení novely nařízení 853/2004/ES, která by umožnila nadále provádět porážky a prodej masa králíků a drůbeže přímo z farem. Europarlament ani členské státy v Radě nemají právo zákonodárné iniciativy. Návrh může podle Smlouvy o EU a o fungování EU předložit jedině Komise.
Jako skupina poslanců Zemědělského výboru napříč frakcemi jsme Komisi nabídli, že bychom tuto novelu umožnili projednat v nouzovém režimu ve zrychleném řízení podle článku 163 Jednacího řádu. Pokud by Komise novelu předložila ještě v prosinci bylo by ji možné v lednu schválit tak, aby začala platit od února.