Zbyněk Fiala
8. 10. 2020
Od poslední hospodské hádky, která měla být televizní prezidentskou debatou, letí volební šance Donalda Trumpa dolů. Nejde jen o neschopnost diskutovat. Dohonila ho taky jeho lehkomyslnost ve vztahu k největší současné hrozbě, kdy se zároveň stal superšiřitelem koronaviru a změnil Bílý dům v epicentrum nákazy ve Washingtonu.
Moc mu nepomohl ani viceprezident Mike Pence, který se ve středu utkal v televizi s demokratickou uchazečkou Kamalou Harrisovou. Blesková reakce na sociálních sítích ukázala, že diváky nejvíce zaujala moucha, která přistála na Penceově hlavě a na dvě minuty tam zaparkovala.
Z Česka bylo možno nahlédnout do centra amerického dění prostřednictvím webináře pražské pobočky nadace Friedrich Ebert Schiftung, spravované německou sociální demokracií. Hlavním hostem tam byl šéf jejich washingtonské pobočky Knut Dethlefsen, který je zároveň poradcem vedení SPD. Od toho jsem si také vypůjčil slova z titulku.
Volby jsou podle něj příliš blízko a rozdíl v preferencích mezi oběma kandidáty je příliš velký, než aby jej bylo možné zásadně změnit. Přitom nejde jen o volby prezidenta, ale celou škálu voleb na nižších úrovní, od federálního kongresu a zákonodárců jednotlivých států, až po obce, soudce a šerify.
Napřed se podívejme na ty statistiky. Pokud jde o prezidenta, volby nemusí rozhodnout větší počet hlasů pro demokratického kandidáta Joe Bidena. O prezidentu rozhoduje až komora volitelů z jednotlivých států. Jedná se tedy o nepřímou volbu, přestože se opírá o lidové hlasování. V minulých volbách Trump v lidovém hlasování prohrál, ale získal více hlasů volitelů z volební komory. Může se to opakovat?
Pohled na volební mapu je pro Trumpův tábor deprimující.
https://www.realclearpolitics.com/epolls/2020/president/2020_elections_electoral_college_map.html
Vidíme sice rozsáhlé červené plochy ve vnitrozemí, ale jedná se o řidčeji obydlené státy s menším počtem volitelů. Naopak největší státy jako Kalifornie nebo New York jsou modré. Podle průzkumů může Biden počítat s 226 voliteli, zatímco Trump jich má o stovku míň (125). Ve hře je ještě 187 hlasů ze států v roli kyvadla, které se může přechýlit ( swing states).
Z této skupiny se soustřeďuje pozornost na „hlavní bojiště“ ( top battlegrounds), kde je Florida, Pennsylvanie, Michigan, Wisconsin, Severní Karolina a Texas. Pokud jde o Texas, jde o jediný případ, kde Trump vede a vedení zvyšuje. Na Floridě ukazují průzkumy jasný náskok Bidena. Od posledního týdne v září je tam nejlepším výsledkem Trumpa jedna shoda (průzkum deníku USA Today) mezi sedmi negativními. Agentura Quinnipiac ukazujena Floridě dokonce 11 bodový náskok bývalého viceprezidenta. To je větší náskok, než je federální průměr Bidenova vedení podle RealClearPolitics, které v úterý dosahovalo 9,7 bodu. Vzrostlo tedy na dvojnásobek od začátku září.
Ale dejme slovo washingtonskému pozorovateli Knutu Dethlefsenovi. Připomíná, že Trump označoval přístup k pandemii za otázku identity a svobody, proto se pouštěl do veřejných akcí bez odpovídající ochrany. Také Biden teď zvýšil počet veřejných akcí, ale dodržuje hygienická doporučení. Ústředním bodem Bidenovy kampaně je to, že zaměřuje pozornost na Trumpa. Sebe nepředstavuje jako toho nejlepšího, ale jako někoho lepšího než Trump.
Trumpovi ublížilo, že bagatelizuje nebezpečí pro obyvatelstvo, ale sám má záruku nejlepší zdravotnické péče, jaká je těžko dostupná komukoliv jinému. Spousta lidí přitom přišla o zdravotní pojištění a pokud se k léčbě propracují a přežijí to, může je to hospodářsky zničit. Jako kdyby nestačilo, že přišli o práci a že slíbená další podpora pořád není k dispozici. Zdravotní politika – na rozdíl od samotného koronaviru – není centrálním tématem prezidentské kampaně, ale toto téma bude velice silné ve volbách do Kongresu.
Trump už se připravuje na porážku a bude chtít volby aspoň zpochybnit. Vytrvale poukazuje na jakési rozsáhlé podvody v korespondenčním hlasování. Podle průzkumů podporovatelé Bidena volí korespondenční volbu ve 47 procentech, u podporovatelů Trumpa je to jen 11 procent.
Pro Trumpa je klíčové vyhrát na Floridě, jinak by prohrál. To usnadní sledování průběhu voleb, protože Florida je na východě a její výsledky budou ohlášeny mezi prvními.
Pokud jde o programové cíle, Biden má podle šéfa washingtonské kanceláře FES nejrozsáhlejší agendu od časů F. D. Roosevelta. Pro Evropu to znamená, že nastoupí zodpovědná středová politika, ustoupí populismus. Pak mne ale zamrazilo. Naši regionálně i politicky blízcí sousedé si přejí, aby USA byly protipólem k Rusku. Co to může znamenat? Znovu budeme zatahováni do amerických dobrodružství? Máme víc zbrojit? Nebo je to jen hra, snaha odvést pozornost a získat „klid na práci“, kterou je posilování evropské suverenity, potlačování amerického poručnictví a hledání vlastní cesty?
Knut Dethlefsen vyjádřil naději, že USA se budou víc angažovat v mezinárodních organizacích. Jak řekl, nemusí to být návrat k tomu, co bylo, ale může to být nový začátek. USA se například vrátí k Pařížské klimatické dohodě. Bude snaha obnovit transatlantické partnerství, což chápe jako příležitost chopit se iniciativy a přicházet s návrhy, jak si představujeme spolupráci my.
Jak dále uvedl, většina Američanů si přeje silný stát – školství, dostupné bydlení, zdravotní pojištění pro všechny, pojištění v nezaměstnanosti, přístup ke vzdělání, řešení extrémní nerovnosti, sociální péči, chtějí rozšířit bezplatnou předškolní docházku, zvýšit podporu rodin, které se starají o nemocného, seniora nebo malé děti. Z hlediska Německa to není mnoho, ale v USA je to mnoho. Znamenalo by to rozšíření sociálního státu.
Republikáni v Senátu blokují všechny návrhy, které přicházejí ze sněmovny. Teď blokují záchranný balíček. Během Trumpova období došlo k prohloubení sociálních rozdílů ve prospěch bohatých, pomohl jim snížením daní. Republikáni nemají odpověď na nerovnosti, nabízejí jenom deregulaci. Ta však není moc populární, protože nižší i střední vrstvy bojují o existenci. Existují dokonce iniciativy Republikáni volí Bidena.
Republikánští voliči nejsou mobilizováni, aby volili svého prezidenta. Asi pět procent Republikánů jej volit nebude. Pak se nelze divit průzkumům, že i v obvykle nerozhodnutých státech má Biden většinu, uzavřel šéf washingtonské pobočky FES a poradce vedení německé SPD.
