Ivan David
5. 10. 2020
Vedení Evropského parlamentu (EP) minulý čtvrtek na Konferenci předsedů zakázalo předkládat k situaci v Náhorním Karabachu návrhy rezolucí. Podle rozhodnutí vedení EP bychom o válce měli tento týden na plénu pouze „planě žvanit“, ale nemá nám být umožněno o ničem hlasovat. Proti tomto rozhodnutí vznesla protest naše skupina Identita a demokracie (ID), v níž působí europoslanci zvolení v ČR za SPD. Skupina 26 řeckých poslanců za vládní stranu Nová demokracie i přes rozhodnutí Konference předsedů podalo žádost o jednání s možností hlasovat o návrhu na uvalení sankcí na Azerbajdžán. K žádosti jsem připojil svůj podpis, protože si myslím, že nemůžeme jen nečině přihlížet, jak azerbajdžánská a turecká armáda spolu s najatými džihádisty z Islámského státu vraždí arménské civilisty.
Konference předsedů je unijní obdoba Organizačního výboru, který v české Sněmovně připravuje návrh programu pléna. Stejně jako v české Sněmovně budou mít i v tomto případě konečné slovo všichni poslanci, kteří se dnes večer budou účastnit pléna EP. Držte nám palce, aby náš návrh podpořila nadpoloviční většina europoslanců.
V Náhorním Karabachu se válka stává každou hodinou brutálnější. Včera večer bylo hlavní město Stěpankert kobercově bombardováno zakázanou kazetovou municí. Jde o bomby a rakety z nichž každá nese skupinu náloží. Nad místem dopadu se raketa nebo letecká bomba rozdělí na samostatné granáty, které útočí na velkou plochu. Kazetová munice neumožňuje cílit jen na vojenské objekty. Při útocích touto zbraní jsou ve velkém usmrcováni civilisté. Proto byla v roce 2008 mezinárodně zakázána Úmluvou o zákazu používání, výrobu, držení a přesuny tzv. kazetové munice. Její nasazení je dnes podle mezinárodního práva považováno za válečný zločin.
Azerbajdžánci se město Stěpnakert snaží brutálně vymazat z mapy. Cílenými raketovými útoky napřed zničili elektrárnu a vodárnu. Poté přistoupili k systematickému plošnému bombardování města s cílem zabít co nejvíce civilistů. V městě do včerejšího podvečera zůstávaly pouze ženy, děti a starci. Všichni muži ve věku od 18 do 60 let odešli bojovat na frontu nebo logisticky podporovat mladší kolegy v boji. Večer město připomínalo hromadu suti, pod níž byl neznámý počet mrtvých a raněných. Kvůli přerušení dodávek vody a elektřiny ve městě hrozilo vypuknutí epidemie. Prezident republiky Arajik Harutjunjan proto večer nařídil evakuaci civilistů. S příchodem tmy z města vyjely první konvoje odvážející zraněné i přeživší.
Včera odpoledne a večer se ještě více přitvrdily boje na hraničních frontách. Podle arménského analytika Davida Petrosjana trvají série přestřelek těžkými zbraněmi 6 až 7 hodin v kuse. Na frontě jsou nasazovány i nejmodernější zbraně páté generace. Arménci se podle zpráv z fronty drží velmi dobře. Díky tomu, že bleskově narukovali nejen všichni muži ve věku 18 až 45 let, kteří byli mobilizováni, ale i mnoho dobrovolníků až do 60 let věku, mají obránci dost mužů k zajištění rotací na frontě.
Narukovali i slavní sportovci. Zpravodajský kanál AMI přinesl informaci že se do bojů zapojil i obránce arménské fotbalové reprezentace Varazdat Harojan, který v okamžiku zahájení bojů nastupoval do letadla mířícího do Řecka. Měl dojednán špičkový kontrakt s řeckým prvoligovým týmem z Larissy. Kufry s kopačkami nechal v letadle a z letiště odjel rovnou bojovat. Z fronty však přichází i smutné zprávy. Mezi řadou Arménců, kteří při obraně vlasti položili svůj život je i několikanásobný šampion Arménie a olympijský reprezentant Tatul Harutjunjan. Kvůli těžkým a místy velmi nepřehledným bojům včera nebyly zveřejněny počty mrtvých a raněných. Odhady hovoří o tisících mrtvých a zraněných. Hranice mezi Náhorním Karabachem a Azerbajdžánem se proměnila v „linii krvavých jatek“ ne nepodobných 1. světové válce.
Z původních plánů na bleskovou válku, kterou spolu s velením azerbajdžánské armády naplánovali turečtí generálové, se vyvinula poziční opotřebovávací válka. Podle analitika Davida Petrosjana Azerbajdžánci poslali do útoku velkou část své armády. Při arménském úspěšném protiútoku však podle něj byla zničena třetina všech azerbajdžánských tanků a obrněných vozidel. O téměř třetinu letectva azerbajdžánci přišli při úspěšném arménském raketovém útoku na leteckou základnu Ganji. Raketami Uragan (obrázek) se Arméncům z předsunuté jednotky podařilo zasáhnout přeplněný sklad munice. Po jeho explozi „šlo k čertu“ i několik tureckých stíhaček F-16.
Večer arménský zpravodajský kanál Novosti Armenia oznámil, že se po krvavé bitvě armádě Náhorního Karabachu označované Arcach podařilo dobýt pohraniční město Mataghis. Azerové se pokusili během večera o protiútok. Většina z nich však padla do léčky, kterou na ně přichystali obránci z Arcachu.
Před půlnocí Azerbajdžánci ještě více přitvrdili. Na arménskou jadernou elektrárnu Metsamor podle ruského serveru Avia.pro vystřelili 2 rakety těžké Točka U – v kódu NATO označované jako SS-21 Scarab. Jaderná elektrárna dodává 40% arménské spotřeby elektřiny. Těsně před dopadem na jaderné reaktory je ve vzdálenosti pouhých 45 km od elektrárny zlikvidoval ruský raketový komplex S-300. Pokud by se útok na jaderné bloky podařil, znamenalo by to obrovskou katastrofu srovnatelnou s výbuchem Černobylu nebo havárií japonské atomové elektrárny Fukušima. Po výbuchu reaktorů by radioaktivní spad zamořil i velkou část Evropy.
Před půlnocí Azerbajdžánci ještě více přitvrdili. Na arménskou jadernou elektrárnu Metsamor podle ruského serveru Avia.pro vystřelili 2 rakety těžké Točka U – v kódu NATO označované jako SS-21 Scarab. Jaderná elektrárna dodává 40% arménské spotřeby elektřiny. Těsně před dopadem na jaderné reaktory je ve vzdálenosti pouhých 45 km od elektrárny zlikvidoval ruský raketový komplex S-300. Pokud by se útok na jaderné bloky podařil, znamenalo by to obrovskou katastrofu srovnatelnou s výbuchem Černobylu nebo havárií japonské atomové elektrárny Fukušima. Po výbuchu reaktorů by radioaktivní spad zamořil i velkou část Evropy.
