Ivan David
5. 10. 2020
Několik médií, například Novinky, přidělovalo SPD ve volebních diagramech hnědou barvou. Jde o jasnou symboliku fašismu, kterou se média snaží podprahově podsunovat čtenářům a divákům ve spojitosti s našim hnutím. Snaha má navazovat na primitivní škatulkování SPD jako „ultrapravice“. Ve skutečnosti je SPD vlastenecká strana, která si přeje, aby národ žil dál. Je to dnes bohužel nesamozřejmé a je to přesný opak toho, o co šlo fašistům. Proto máme ve znaku červenou, modrou a bílou 
. Nemíním teď polemizovat o rozdílech mezi nacismem a fašismem.
Byl to předseda ODS Petr Fiala, kdo měl od začátku kariéry úzké vztahy se Sudetoněmeckým landsmanšaftem. A byl to naopak předseda SPD Tomio Okamura, kdo například 24. května 2018 upozornil, že naše strana se jasně vymezuje proti aktivitám tzv. Sudetoněmeckého krajanského sdružení a připomněl tzv. konečné řešení české otázky. Proto odsoudil účast poslanců KDÚ-ČSL a TOP09 na jednání Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Měl tím konkrétně na mysli předsedu lidovců Bělobrádka, ministra kultury Hermana a poslance Korteho z TOP09. Ale přítomna byla také ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Marksová-Tominová. Nevím, čím jí okouzlili „milí krajané“. Hovořila o duchu smíření. Jen zapomněla dodat, že smířit s vývojem se máme my.
Nestačí, že soudy vydávají obrovský nemovitý majetek potomkům šlechtických rodů napojených na nacisty, že se prý máme stále omlouvat za poválečné násilí na Němcích, zatímco o předcházejících šesti letech násilí na českém obyvatelstvu v Sudetech a Protektorátu se mlčí. Máme se smiřovat s tendenčními veledíly konjunkturálních umělců. A co je nejhorší, diplomacie ČR („česká“) čeká vždy na stanovisko Berlína, pokud si netroufne ho uhodnout.
K nelibosti mnohých jsem hlasoval v Evropském parlamentu pro rezoluci proti fašismu. Oni asi měli na mysli vlastenectví v naší frakci Identita a demokracie. Já mám ale na mysli bratříčkování zejména Německa s Tureckem, s nímž Evropská unie stále vede přístupové rozhovory navzdory tureckému tradičnímu vraždění vlastního obyvatelstva na etnickém základu, navzdory desetitisícům vězněných novinářů a politiků včetně zvolených starostů, desetitisícům lidí, kteří nemohou vykonávat svoje povolání, navzdory podpoře džihádistů z „islámského státu“ navzdory agresi vůči, Řecku, Sýrii a nyní Arménii. Většině „demokratů“ nevadí ani ukrajinský režim, na kterém se podílejí fašisté, nevadí oslavy vojáků SS v pobaltských státech a bezprávné postavení tamních národnostních menšin. Zato vadí státy překážející tradiční západní politice Drang nach Osten.
To oni si zaslouží hnědou barvu. My v SPD jsme vlastenci a samozřejmě antifašisté.
