Ivan David
14. 10. 2020
V pondělí 12. 10. 2020 jsme v Evropském parlamentě měli mimořádné zasedání Zemědělského výboru. O jeho svolání požádal komisař pro zemědělství Janusz Wojciechovski. Přišel nám představit záměr Komise, jak upravit Společnou zemědělskou politiku EU podle jejích nejnovějších ekologických priorit. Necelé 3 dny před uzávěrkou pro předkládání pozměňovacích návrhů ke třem reformním nařízením EU nám Komise předložila popis změn, které by chtěla zapracovat do nařízení o strategickém plánu. Výbor o pozměňovacích návrzích jednal v pracovních skupinách rok a půl. Postupně jsme projednali téměř 6 tisíc připomínek a pozměňovacích návrhů, které nám zaslaly profesní organizace zemědělců. A Komise 3 dny před uzávěrkou přišla s textem, jak by mělo být celé nařízení podle současných komisařů „překopáno“.
V dokumentu, který představil komisař, je navrženo do nařízení o Strategickém plánu zapracovat přehnané cíle obsažené ve strategii Z farmy na vidličku, ve Strategii o biodiverzitě a v Zeleném údělu. Realizace navržených opatření je extrémně rozpočtové nákladná. Komise je přitom chce provádět v situaci, kdy jen ČR budou v letech 2021 až 2027 sníženy peníze:
o 3% na přímé platby z 1. pilíře o 12% z Fondu obnovy venkova 2. pilíře .
Komise chce za méně peněz od zemědělců výrazně více „zelené muziky“. Jako celek je to prakticky neproveditelné.
Postup komisařů nemohu označit jinými slovy než skandální. U dokumentu z Farmy na vidličku ani u Strategie pro biodiverzitu nebyla provedena studie dopadů na subjekty dotčené navrženou regulací. Tedy na zemědělce, potravináře a spotřebitele. Výslovně ji přitom požaduje Smlouva o EU a o fungování EU. Není tudíž jasné, jaké budou náklady, ani jaké navržená opatření budou mít dopady na produkci potravin. Např. snížení používání pesticidů o 50%, které Komise navrhuje v rámci strategie Z farmy na vidličku, nutně povede ke snížení produkce potravin. Což zákonitě vyvolá jejich zdražení.
Zemědělský komisař nám předložil nový návrh týkající se tzv. „ekoschémat“. Jde o způsob, jimž jsou dotovány opatření v zemědělství, která mají vést ke zlepšení ochrany přírody. Těsně před uzávěrkou nám předložil pouze teze, které by na národní úrovni byly označovány jako „věcný záměr“. Ptal jsem se komisaře, kde má paragrafové znění a jak se k nám dostane. Přiznal, že jej ještě nemá, ale slíbil jej „později“ dodat. Na moji otázku jak a kdy, když za dny končí lhůta pro podávání pozměňovacích návrhů, mi zástupce Komise nebyl schopen odpovědět.
Obávám se, že paragrafové znění nám bude dáno k dispozici prostřednictvím zpravodaje, který jej zřejmě předloží jako tzv. technický pozměňovací návrh. Obávám se rovněž, že pozměňovací návrh Komise o mnoha desítkách stran nám bude dán dispozici až v posledních minutách před vypršením lhůty. Tak, abychom jako poslanci k němu nemohli připravit žádné pozměňovací návrhy. A očekávám rovněž, že nejen Komise, ale vedení probruselských frakcí na europoslance vytvoří enormní tlak, aby návrh schválili. Bez jakékoli debaty a bez možnosti jakkoli cestou pozměňovacích návrhů korigovat text, který Komise předloží. V Bruselu se této praxi říká „prohloubená demokracie“. Mně to připomíná Nejvyšší sovět SSSR, jehož poslanci také vždy museli odhlasovat to, co předložil generální tajemník ÚV KSSS. A nečekalo se, že by to četli. Předkládání pozměňovacích návrhů bylo rovněž nežádoucí.
A nyní k tomu, čím nás přišel zemědělský komisař „potěšit“. Jde o vytvoření chaosu v dotačním systému. Některé ekologické aktivity, které chce Komise předložit jako ekoschémata, jsou prováděna členskými státy už dnes. Např. zalesňování, trvalé zatravňování, budování remízků a travních pruhů kvůli rozdělení půdních bloků, které pomáhá zadržovat vodu a brání erozi. Nyní je jejich budování dotováno z Fondu obnovy venkova – tedy z 2. pilíře. Komise však navrhuje, aby na ně členské státy dávaly peníze ze svého přídělu v 1. pilíři. Což by nutně znamenalo další snížení přímých plateb zemědělcům.
Biozemědělství, které je finančně velmi náročné na dotace, je také nyní podporováno z Fondu obnovy venkova. Komise nyní nově navrhuje bio-dotace rovněž platit z 1. pilíře – tedy na úkor stávajících přímých plateb ostatním zemědělcům. Největší problém tohoto návrhu je v tom, že jeho realizace by snížila objem peněz na dotování produkce potravin. Hrozí také riziko, že to vyvolá velký chaos v administraci dotací. S tím je spojeno riziko ztrát dotací ve formě krácení peněz členským státům ze strany Komise.
Z návrhů, které Komise předložila, považuji za smysluplný pouze jediný bod a to dotace pro přesné/precizní zemědělství. Mohou vést ke skutečným ekologickým i ekonomickým přínosům. Umožňují udržet nebo i zvýšit produkce při snížení objemu používaných herbicidů a pesticidů. Dnes už jsou na trhu hardwarové i softwarové aplikace, které umožňují v kombajnu měřit výnosy v různých částech pole. Umí zapracovat údaje o složení a stavu půdy, obsahu živin apod. Po přepočítání lze do traktoru s hnojivy dodat údaje, kde je na poli nutné přidat hnojivo, aby výnosy byly lepší. Tyto soupravy jsou však poměrně drahé. V tomto případě však považuji za smysluplné podpořit zemědělce při jejich nákupu investičními dotacemi. Umožní to zvýšit výnosy i šetřit přírodu.
Naprosto zásadně však odmítám návrhy na zvýšené dotování majitelů půdy, která není nijak obdělávána. Podle záměru, který nám předložil zemědělský komisař, by za zatravněnou půdu, kterou vlastník nebude ani sekat, měl dostávat více peněz než ten, kdo na ní pase dobytek a seká trávu na seno. Dnes musí vlastník (i nezemědělec) sekat trávu nejméně 2x ročně, aby nedocházelo k zaplevelování sousedních pozemků. Při neplnění může dostat pokutu. U zemědělců je sekání trvalého travního porostu nejméně 2x ročně podmínka vyplacení dotace. Schválení tohoto záměru Komise by způsobilo ještě větší skupování zemědělské půdy spekulanty a oligarchy na dobývání renty z nicnedělání. Pro běžné zemědělce, kteří na půdě hospodaří – tedy pěstují plodiny a chovají dobytek – by to znamenalo zdražení pronájmů půdy.
Komise chce zvýšit výměru půdy, která není zemědělsky využívána. Prý to podpoří biodiverzitu. Tak to tvrdil komisař. Z neošetřované půdy se však budou na sousední obdělávané pozemky divoce šířit plevele a další škůdci. Hraboš v těchto blocích půdy bude mít „chovné stanice“. Bude to stejný problém, jako s kůrovcem, který se z bezzásahových zón Šumavského národního parku šíří do lesů po celé republice. Loni zdevastoval polovinu českých a moravských lesů.
Celé by to navíc vedlo ke snížení výroby potravin. Komise toto opatření navrhuje zřejmě právě proto, aby se otevřel prostor pro dovozy ze zemí mimo EU. V šuplíku má připravenu obchodní dohodu se sdružením MERCOSUR, která by umožnila zvýšení bezcelních dovozů z jižní Ameriky o desítky milionů tun všech druhů potravin azemědělských komodit.
