4. 10. 2020 eadaily
Společné prohlášení k výsledkům návštěvy člena Státní rady ČLR, ministra zahraničních věcí Wang I v Moskvě, která se uskutečnila v září, má epochální charakter, určující rámec geopolitických vztahů obou velmocí. Píše o tom hongkongský internetový list Asia Times. Návštěva Wang I v Moskvě se konala v souvislosti se zasedáním Šanghajské organizace spolupráce na úrovni ministrů zahraničních věcí.
V dokumentu, připraveném na základě výsledků návštěvy Wanga, je věnována pozornost klíčovým oblastem rusko-čínského partnerství, zájmům obou velmocí, a také stále se měnícímu globálnímu geopolitickému kontextu v současné mezinárodní situaci. Toto společné prohlášení zachovává duch rusko-čínské deklarace o současné mezinárodní situaci a klíčových problémech, zejména o globální politické stabilitě a vzestupu světové ekonomiky.
“Prohlášení tohoto druhu se dělají pouze blízkými spojenci. Poukazuje na sbližování kvalitativně nové etapy všestranného partnerství a strategické spolupráce mezi Ruskem a Čínou, která už přivedla dvoustranné vztahy na nejvyšší úroveň v historii. Dokument odráží nejen politickou ideologii obou zemí, ale i jejich společné vize, a také jejich doporučení pro společné hledání řešení obecných problémů”, říká se v článku.
Při komentování geopolitické situace ve světě, charakterizované v rusko-čínském prohlášení, která “prochází etapou hluboké transformace” na pozadí “sílící turbulence” a nové koronavirové infekce, Asia Times zvláště věnuje pozornost “pobuřující kampani, zahájené Británií a USA, a brzy podchycené některými jinými státy (včetně, halasným sborem hlasů v Indii)”. Její účastníci prohlašují, že vinu za pandemii Covid-19 (“wuchanský virus”) je nutno uvalit výhradně na Čínu, kde tato pandemie začala. A vše proto, že údajně nesplnila své mezinárodní závazky a nesdělila podrobné informace světovému společenství.
“Politizace” pandemie neměla odezvu u mezinárodního společenství a dokonce ani v USA. Ale Spojené státy a jejich nejbližší anglosaští spojenci ji použili jako páku pro zahrnování Číny špínou, vměšování se do jejích vnitřních záležitostí a provádění neoprávněných výpadů na čínský politický systém”, konstatuje list.
Věnuje pozornost tomu, že “Moskva je zcela a úplně na straně Pekingu a vyzývá mocenské orgány států, společenské organizace, média a obchodní kruhy, aby upevňovaly vzájemnou součinnost a společně čelily lživým informacím, a také přestaly politizovat téma pandemie a sjednotily úsilí všech stran proto, aby společně zvítězily nad koronavirovou infekcí, aby společně reagovaly na různé výzvy a hrozby”.
“Je nesporné, že Peking je na výsost upokojen a spokojen s tím, že Moskva v tomto okamžiku nejen oznamuje vysokou kvalitu rusko-čínského porozumění, ale také signalizuje pevnou solidaritu Kremlu v této pro čínské vedení velmi bolestné otázce. Oba státy zdůraznily, že trvají na koordinující úloze Světové zdravotnické organizace při mezinárodní spolupráci v boji s epidemiemi, vystupují za prohloubení mezinárodní kooperace v dané sféře, a také za urychlení zpracování léků a vakcín”, shrnuje hongkongský list.
Americký deník The National Interest zase při analýze zesilující konfrontace USA s Čínou a úloze Ruska v tomto geopolitickém procesu uvádí, že na základní úrovni se zájmy Moskvy více shodují se zájmy Pekingu, než se zájmy USA, a perspektiva hlubší americko-čínské konfrontace zvýší závažnost tohoto neformálního spojenectví i pro Peking, i pro Moskvu. Přičemž Washington pokračuje v politice, zaměřené na směnu moci v obou státech.
“Obrat směrem ke konfrontaci s Čínou je, podle všeho, založen na představě, že Rusko bude v procesu boje proti čínskému vlivu ne-li partnerem, tak, alespoň, nezaujatým pozorovatelem. Prezident USA Donald Trump a ministr zahraničí Mike Pompeo skutečně dali najevo, že počítají s možností pracovat spolu s Ruskem proti Číně, a částečně k tomu může dojít proto, že Rusko, podle jejich názoru, ohrožují záměry Číny posílit své vojenské možnosti, rozšířit ekonomické kontakty v postsovětském blízkém zahraničí, a také navazovat jednostranné obchodní a investiční dohody”, píše deník.
Ovšem představa o tom, že Rusko může být blahosklonně neutrální v konfrontaci mezi Spojenými státy a Čínou, je, spíše, příliš optimistická, “nehledě na rostoucí seznam rozporů v čínsko-ruských vztazích”, předpokládají autoři této publikace.
Nehledě na tvrzení Washingtonu o tom, že Rusko musí znepokojovat zvyšování Pekingem množství jeho zbraní, Moskva přiznává, že rostoucí jaderné, válečné námořní a vojenské vzdušné síly Pekingu představují podstatně větší výzvu pro hegemonii Spojených států v západní části Tichooceánského regionu, než pro ruské zájmy v Euroasii. Nezávisle na cílech, skrývajících se za politickým vměšováním Ruska a Číny do záležitostí demokratických států (včetně Spojených států), obě tyto země mají zájem na vytvoření bezpečného světa kvůli autoritarismu a imperiální geopolitice, což je zase výzva pro dominanci Spojených států v mezinárodním systému.
“Sankční politika Spojených států zesiluje přesvědčení i Moskvy, i Pekingu o tom, že konečným cílem Washingtonu je výměna moci v těchto zemích”, zdůrazňuje časopis.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
