28. 9. 2020 (Yerevan)
27. září brzy ráno zahájily ázerbájdžánské ozbrojené síly rozsáhlé vzdušné, raketové a pozemní útoky podél celé kontaktní linie v Arcachu (Náhorním Karabachu). Ázerbájdžánská armáda používá tanky, vrtulníky, těžké dělostřelectvo, bezpilotní letouny, raketové systémy Grad a Smerch. Kromě toho byly v blízkosti linie kontaktu zaznamenány turecké stíhačky F16. Arménské město Vardenis na východě Arménské republiky bylo rovněž vystaveno útokům bezpilotních letounů tureckého původu.
Během ofenzívy se Ázerbájdžán zaměřuje na civilní osídlení, infrastrukturu a školy, a to i v hlavním městě Stepanakertu. Již nyní jsou oběti z řad civilistů, včetně ženy a dítěte.
Zmíněná agrese byla bezesporu předem naplánována v dostatečném předstihu, a jakékoli poukazování ázerbájdžánské strany na „protiútok“ je naprosto lživé. Prohlášení ázerbájdžánského prezidenta na Valném shromáždění OSN 23. září bylo „diplomatickou zelenou“ pro tuto bezohlednou agresi. Bylo plno projevů nenávisti a jasných genocidních záměrů vůči arménskému lidu
Ázerbájdžán se netají svým strategickým cílem, vyřešit konflikt Náhorního Karabachu za použití síly a udržování vysokého napětí podél linie kontaktu a arménsko-ázerbájdžánské státní hranice. Ázerbájdžánský prezident při mnoha příležitostech veřejně odsoudil úsilí předsedů Minské skupiny OBSE, které je zaměřené na mírové řešení konfliktu v Náhorním Karabachu, čímž se otevřeně přiklonil k válce. Za stejným účelem Ázerbájdžán vtahuje rovněž vnější síly, včetně Turecka, o čemž svědčí jeho rostoucí přítomnost v Ázerbájdžánu, tedy především v oblasti Nachičevan.
Ázerbájdžán po červencové ofenzívě soustavně vyvíjí snahu o válku:
Zaprvé, uzavřel na dobu posledních dvou měsíců tranzitní letecké koridory, a to navzdory absenci jakéhokoliv ohrožení civilního letového provozu. Na státních hranicích s Arménií a podél linie kontaktu, prováděl spolu s Tureckem provokativní lety.
Zadruhé, Ázerbájdžán od 21. září zahájil povolávání svých záloh a konfiskaci osobních nákladních vozidel pro vojenské účely.
Zatřetí, 25. září ázerbájdžánské ministerstvo obrany zamítlo žádost zástupce úřadujícího předsedy OBSE o organizaci monitorování příměří podél kontaktní linie.
