Ivan David
7. 9. 2020
Čím si ten skromný muž zasloužil pochvalu České televize? Odmítl jezdit s autobusem s předvolebním polepem SPD, a to s heslem „Zdravé školství bez inkluze.“ Má totiž dvě dcery, které trpí, jak sdělil, „atypickým autismem“. Manipulativní pořad TV „168 hodin“ jasně naznačoval, že heslo je „proti dětem“. Je to jako vždy svinský posun významu. Podobně jako když je nesouhlas s nějakou akcí Izraele interpretován jako antisemitismus s náznakem, že jde fakticky o schvalování holokaustu. Rozumným a odpovědným lidem totiž vadí ta, a jenom ta „inkluze“, která do škol přivedla děti, které nemají předpoklady zvládnout výuku a standardní školní režim, tedy děti mentálně retardované nebo s nezvladatelnými poruchami chování. Tyto děti nemohou za to, že brzdí a narušují výuku a zhoršují její výsledky. Za to mohou fanatici prosazující víru, že mezi lidmi nejsou rozdíly.
Řidič Josef Prokeš ovšem tvrdil, že jeho jedenáctiletá dcera ve škole výborně prospívá. V tom případě proces výuky asi nebrzdí, a její zařazení do standardní školy je v pořádku. Nejde o „inkluzi“ ve smyslu, jak ji většina lidí chápe, a jak ji zavedla paní ministryně Valachová (ČSSD). Jako důvod tehdy uvedla, že Evropská unie ji po nás chce a „už jsme ji měli dávno mít“.
Autismus bývala před 40 lety poměrně vzácná diagnóza. Dnes je autistů, jako když nasype. Změnila se totiž diagnostická kritéria, a hlavně „autismus“ zní rodičům přijatelněji než jiné diagnózy. Autista z oněch dávných dob by v běžné škole neuspěl. Dnes máme jiné autisty a také jiné školy. V pořadu promluvila rovněž matka dcery s Downovým syndromem, podle níž se dcera díky návštěvě standardní školy dovede v různých životních situacích lépe rozhodovat. Tento syndrom však bývá většinou spojen s lehkou nebo střední mentální retardací, méně často jen s intelektem v pásmu podprůměru nebo naopak s těžkou mentální retardací. Mám pochybnosti, jestli hlavním smyslem základní školy je pomáhat v orientaci v životních situacích. Učitelé středních škol si na klesající úroveň absolventů základních škol zhusta stěžují. Třetí prezentovaná matka hovořila o synovi s poruchou sluchu se středoušním implantátem. Pokud výuku zvládá a nebrzdí, proč ne? Hlavně, že to vyznělo proti SPD.
Řidič Josef Prokeš chtěl být původně knězem, nějak mu to nevyšlo a má děti. Soudí, že SPD „nerespektuje jinakost“. To je oblíbená fráze, jen trochu jemnější varianta obvinění z rasismu a xenofobie. Je to však tak trochu naopak. Jsou to oni, kdo nerespektují jinakost. Všichni lidé mají stejná práva, ale nejsou stejní, proto nemůže každý dělat cokoli. Nemohu být například houslovým virtuózem, neboť mám absolutní hudební hluch. Děti s nízkou inteligencí nebo těžkými poruchami chování zase nemohou absolvovat základní školu, pokud je normální, tedy taková, že je schopna je připravit pro střední školu umožňující náročnější kvalifikaci nebo jiné smysluplné pracovní uplatnění.
Shodou okolností kandidáta do Senátu Mgr.Bc. Tomáše Andrleho, MBA, LL.M. znám. Je ředitelem internátní střední školy Gemini v Brně, která je určena pro žáky se zdravotním postižením. Na svoji práci je hrdý a opakovaně mě zval k návštěvě školy, kterou pokládá za velmi moderní a mimořádně dobře k jejímu účelu vybavenou. Ještě jsem tam nebyl.
Pořad „168 hodin“ se dále věnoval úžasné cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Taiwan. Samozřejmě mluvili jen ti, kteří ji schvalují. Výjimkou byl prezident Zeman, aby bylo jasné, že je výjimkou. Také se diváci dozvěděli o novém filmu o vraždění vyháněných Němců po druhé světové válce. Mluvili potomci zavražděných vyhnanců. I moji předkové z matčiny strany byli vyhnanci ze Sudet, byli však na začátku války vyhnáni Němci. Byli kolektivně vinni, že se hlásili k české národnosti. Pak režisér Bohdan Sláma ale řekl: „Nešlo nám o historickou pravdu… Chtěl jsem ukázat chování lidí v mezních situacích.“ Těch bylo dost i během války, ale to se nepřipomíná, narušilo by to pečlivě vytvářený obraz o české kolektivní vině, potřebný k usmíření s našim postavením ve vztahu k Německu. Budeme prosit za prominutí. Můžeme i za kolonialismus v Africe.
Na to, že Česká televize šíří nenávist a to jednostranně, jsme si už zvykli. Je to ale chyba. Jednostrannost a manipulativnost média, které všichni platíme ať chceme nebo ne, normální není.