Ivan David
3. 9. 2020
Včera jsme na Zemědělském výboru Evropského parlamentu hlasovali o návrhu nařízení, které by v případě schválení, dalo Evropské komisi diktátorské pravomoci k prosazení Zeleného údělu. V návrhu nařízení s názvem Stanovení rámce pro dosažení klimatické neutrality a změnu nařízení (EU) 2018/1999 – přezdívaného „Evropský klimatický zákon“ Komise chce, aby se Evropský parlament a Rada ministrů v její prospěch vzdali práva rozhodovat o unijní legislativě. Podle návrhu Komise by u věcí týkajících se Zeleného údělu neměly zákazy a příkazy uvalované na občany, firmy a členské státy podléhat souhlasu členských států v Radě a poslanců europarlamentu, ale Komise by je měla právo stanovit vlastním prováděcím nařízením.
Po přečtení návrhu klimatického zákona jsem měl pocit, jakoby z odněkud z hrobu vylezl a tento text napsal vedoucí kanceláře vůdce Velkoněmecké říše Martin Bormann (na obrázku vedle Hitlera). Návrh ideově kopíruje Zmocňovací zákon (Ermächtigungsgesetz), který po požáru Říšského sněmu a pozatýkání poloviny poslanců přinutil Aldolf Hitler odhlasovat ty zbývající neuvězněné. Zmocňovací zákon mu dal pravomoc měnit formou nařízení říšského kancléře bez souhlasu parlamentu zákony – včetně Ústavy.
I klimatický zákon je vlastně nepřímou novelou Smlouvy o EU a o fungování EU, která stanoví, že zákonodárná moc náleží spoluzákonodárcům – jimiž jsou Evropský parlament a Rada ministrů. Přesení zákonodárné pravomoci na Komisi jakožto výkonnou moc je v naprostém rozporu se zásadami demokratického právního státu. Taková změna v dělbě moci by podle práva měla mohla být provedena pouze formou změny Smlouvy o o EU a o fungování EU, která však podléhá ratifikaci národními parlamenty nebo v referendech. Nelze ji měnit prostým nařízením, stejně jako v národním státě nelze Ústavu měnit běžným zákonem.
Při včerejším jednání jsem upozornil, že návrh nařízení považujeme za odporující primárnímu právu i ústavám všech členských států a v případě jeho schválení jej frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci za SPD, napadne žalobami u Evropského soudního dvora i u ústavních soudů v členských státech.
Spolu s kolegy z frakce ID jsme předložili sadu pozměňovacích návrhů, které by z návrhu nařízení vyškrtaly všechna ustanovení, jimiž by euparlament a Rada předali Komisi zákonodárnou pravomoc. Navrhli jsme, aby všechny zákazy, příkazy a omezení, které chce Komise v rámci Zeleného údělu uvalit na občany, podléhaly souhlasu parlamentu i ministrů členských států v Radě. Navíc jsme si v pozměňovacích návrzích trochu „zašvejkovali“. Podle našich návrhů by všechny peníze, které chce Komise utratit na Zelený úděl, měly být použity na obnovu ekonomik členských států po krizi způsobené pandemii COVID-19.
Podobě kreativně k diktátorskému návrhu Komise přistoupili i někteří ostatní členové výboru z jiných frakcí. Lidovecký koordinátor Herbert Dorfmann spolu s předsedou výboru Norbertem Linsem předložili návrhy na vyškrtnutí všech článků nařízení. V případě jejich schválení by zůstal pouze název a závěrečné ustanovení, které zmocňuje předsedu parlamentu aby text předal ke zveřejnění v Úředním věstníku. Poněkud opačně se zachovala česká lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová, která naopak navrhla přitvrdit Zelený úděl.
Švejkovali i další poslanci. Někteří navrhli úplný zákaz dovozů ze zemí mimo EU v zájmu ochrany klimatu. Další navrhli Zelený úděl předělat z boje proti oxidu uhličitému na boj proti veškerému odpadu. Podle očekávaní se zachovali europoslanci za Zelené, u nichž působí i čeští Piráti, kteří navrhli Zelený úděl ještě více zpřísnit – urychleně zakázat fosilní paliva a více zdanit vše „nezelené“. Ve svých návrzích chtějí tvrdě zatočit i se zemědělstvím, které je podle nich škůdcem životního prostředí. Nejvíce jim vadí živočišná výroba, protože dobytek a hospodářská zvířata při prdění vypouští metan, který údajně škodí klimatu. Prdění by podle nich mělo být zdaněno a hospodářská zvířata v EU zakázána.
Pozměňovacích návrhů se sešlo celkem téměř 500. Včera jsme o nich on-line metodou hlasovali několik hodin. Nyní čekáme na to, co jsme vlastně odhlasovali. Včera jsme poprvé hlasovali na dálku elektronicky pomocí nového softwaru. Do června jsme jsme ručně vyplňovali hlasovací lístky, které jsme naskenované posílali sekretariátu výboru, jehož pracovníci hlasy sčítali. To fungovalo dobře. Včera naopak velké množství pozměňováků zhavarovalo sčítací software. Digitalizace se europarlamentu moc nepovedla.
Večer předseda výboru oznámil, že jednání musí být přerušeno do pondělí. Do té doby musí sekretariát hlasy pro jednotlivé pozměňovací návrhy sečíst ručně. Teprve poté budeme moci hlasovat o návrhu nařízení jako o celku. Když nám to sděloval, vzpomněl jsem si na scénu z pohádky S čerty nejsou žerty, v níž Dorota Máchalová při propadání peklu ztrhala váhu, která měřila její pozemské hříchy. V duchu jsem si s úsměvem na jejím místě představil Uruslu von der Leyenovou.
Jen doufám, že sekretariát nebude hlasy přepočítávat tak dlouho, až vyjde výsledek, který si přeje Komise. Včerejší havárie elektronického hlasování mě jen utvrdila v odporu proti elektronickým volbám, které mohou být velmi náchylné k falšování.
