Petr Hájek
27. 9. 2020 ProtiProud
PETR HÁJEK zaznamenal, že slavná BBC – odevždy prý vzor ČT – dostane nové vedení a vidí nejen v tom naději na normálnější časy, pokud té inspirace využijeme.
Havlistická levice by měla hned po svátcích vystartovat a demonstrovat proti porušování základních evropských hodnot ve Velké Británii (než za pár dnů zmizí z EU a bude si pěstovat své vlastní). Právě se tam totiž chystá něco velmi podobného, co mají v Polsku a v Maďarsku. Nenáviděné takořka totalitní režimy – jimž dala opakovaně ve volbách kredit absolutní většina veřejnosti – prý svými novináři obsadily média, na něž tato absolutní většina z daní povinně přispívá.
V Británii došlo k něčemu podobnému. Nejprve dala absolutní většina zelenou odchodu z EU a v následujících volbách ještě větší většina zvolila vládu, která slíbila, že se od Bruselu opravdu trhne. Ne, že to bude jenom stínovat a skutečný Brexit přitom tunelovat jako jistá paní Mayová, co ani není Indiánka. Vítězný premiér Boris Johnson je už nyní jenom krok od osvobození své země z německo-francouzského područí, a proto začíná stále více jednat jako v suverénní zemi vlády jednají. Kéž bychom se toho dožili také u nás.
Kromě jiného se totiž rozhodl vyměnit šéfy „veřejnoprávní“ BBC a regulátora médií Ofcom (něco jako ty naše rozhlasové a televizní rady) za osobnosti, které Brexit podporovaly a netajily se svou kritikou veřejnoprávních médií sabotujících většinovou vůli veřejnosti. Místní Deep State (bažiny, kavárna, Pátá kolona Bruselu) jsou v absolutním šoku. Zrovna tak jako jejich soudruzi na druhé straně Atlantiku, kde prezident Trump právě navrhl do Nejvyššího soudu normální ženskou (normálnosti se už dnes říká „konzervativní“).
Kdepak ideje, prachy!
Pokud ke jmenování nového šéfa BBC dojde a bude-li jím opravdu bývalý šéfredaktor „probrexitového“ The Daily Telegraph Charles Moore (je to v podstatě jisté), pak aby si zástupy „bruselských celebrit“ snad hledaly nějakou poctivou práci. Zdaleka totiž nejde jen o politický vliv, a manipulace veřejným míněním, které po desetiletí skrze tuto instituci provozovaly – v podstatě jako (lidem nevolení) politici. Jde ale hlavně o peníze.
Kdo těm nesčetným levičáckým vyžírkům bude nyní posílat stamilióny z peněz daňových poplatníků na jejich luxusní živobytí, pokud nebude penězovod řídit jeden z nich? Nemluvě o tom, že i jejich „radu“ – zmíněný Ofcom – má řídit Paul Dacre, dosavadní šéfredaktor (rovněž probrexitového) Daily Mailu. Kam to budou mít okna? To se také může stát, že veřejnoprávní televize a rozhlas začnou nakonec snad plnit svou funkci normálního pluralitního média, které není primárně pro to, aby prosazovalo globalistickou agendu levičáckých revolucionářů?
Boris Johnson je bývalý novinář, a tak přesně ví, co musí v této oblasti udělat, nemá-li se nechat postupně uvařit jako žába. Nemá-li současně nechat významnou část veřejnosti pod vlivem nikým nekontrolovaných lží, a manipulací nejbohatšího média – které navíc samo ostatní nálepkuje jako „dezinformátory a výrobce fake news“. Nejde ale jenom o Británii. Ta už je nejspíš pro pařáty bruselských diktátorů ztracená. Je to nebezpečný precedens také směrem k nám – a proto by havlisté měli okamžitě vyrazit na zteč. Nepochybně to udělají.
Kdo příkladem?
Havlistická levice je ještě širší pojem než Kavárna, neboť zahrnuje i ultraradikální proudy našich revolucionářů. Ti vytvářejí se soudruhy „všech zemí“ tradičně „Internacionály“. Při přípravách a provedeních revolucí (zatím nejčastěji „jen“ barevných) se propojují a navzájem podporují. Finančně (Sorosové a spol.) prostřednictvím takzvaných neziskovek. Mediálně – tam hrají roli centrál Páté kolony především ona takzvaná veřejnoprávní média, která mají totálně obšlápnutá. Buď „pochodem institucemi“, nebo revolucemi – jako u nás při „televizní krizi“ z přelomu století. Od té doby zní z České televize a rozhlasu jednohlasé Kupředu euro-levá!
Pomocí této hlásné trouby havlistická levice již od převratu (a po televizní revoluci zcela nezakrytě) indoktrinuje veřejnost, jak by měla myslet, co či koho volit, co jíst a pít, jak mluvit, jak vychovávat děti a tak dále. Základní mantrou, která jim k tomu slouží, je „příklad vyspělých západních demokracií“ – na prvním místě Spojené státy, Velká Británie – a od okamžiku naší ztráty státní suverenity v německém protektorátu samozřejmě Brusel. Jako bychom v devětaosmdesátém právě slezli ze stromů.
Co nebylo jako na „vyspělém demokratickém“ Západě (předtím v Sovětském svazu, což jsme netušili, že je totéž), nemělo nárok na život. Cokoli domácího, autentického? Pryč s tím! Tak to chodilo čtvrt století. Teď už mají nějaký čas Kalouskové, Fialové, Bartošové a další „demoblokaři“ ovšem docela problém. Koho dávat za vzor? Krachující Itálii, Řecko či Španělsko? Severské země rozpadající se pod náporem migrační invaze muslimů? Francii, která obě tragédie spojuje v jedinou? Německo s bouřící se bývalou NDR a sílící opozicí AfD? O Americe raději ani nemluvě.
Šance
Tam právě vrcholí předvolební kampaň. Protože ještě nebyli tím pravým socialistickým státem, tamní clintonovští a obamovští revolucionáři nestačili ustanovit veřejnoprávní média. Je to ovšem jedno, protože devadesát procent těch soukromých mají přímo či přeneseně v rukou korporace, které touží po totalitním a monopolním bolševismu. Říkají mu Nový světový řád, což může zmást ale jenom ty, kteří nevědí, že jde o reinkarnaci staré známé diktatury, protože v ní po desetiletí nežili. Proto jsou také občané středoevropských zemí (V4) takovými průkopníky v odporu proti jejímu opětovnému nastolení – a proto taková nenávist globalistického Bruselu.
A přesto nedokázali zabránit zvolení Donalda Trumpa – a nejspíš nedokáží zabránit ani jeho pokračování po čtyřech letech. Udělají pro to samozřejmě cokoli: volebními podvody počínaje – s korespondenčním hlasováním, placením za kriminálníky na Floridě a umožněním hlasování miliónům imigrantů bez občanství – až k vyvolání občanské války, na niž všechny ty Antify a BLM právě trénují ve městech, která ovládají „Demokraté“.
Proto je tak důležité, že prozřetelnost uvolnila místo v Nejvyšším soudu, který má v americkém systému někdy i větší důležitost než prezident či Kongres. Včera prezident navrhl Amy Conneyovou Barrettovou. Maminku šesti dětí a veskrze normální ženu, která je kromě všeho ostatního také toho názoru, že vraždění dětí v mateřském lůně je zločin proti lidské přirozenosti. (V tomto bodu se redakce Nové republiky se stanoviskem Petra Hájka, resp. soudkyně Amy Conneyové Barrettové rozchází.) A protože má k přirozenému (stvořenému) světu vůbec veskrze pozitivní vztah, stala se okamžitě předmětem nenávistných útoků „liberálů“, kteří jsou sice nesmírně tolerantní – ale jen ke všemu nepřirozenému. Nicméně Senát ji do prezidentských voleb 3. listopadu ve funkci potvrdí.
Těžké časy
Vypadá to, jako by na revolucionáře doléhaly těžké časy. Užuž měli vládu nad světem konečně ve svých drápech – jen se tentokrát bolševismus nejmenoval revoluční násilí, ale liberální ráj (ráj na zemi, to je pro ně základ, koncentráky pro odpůrce počínaje či konče). A najednou jako by se všechno hroutilo. Tak zkusili zařadit vyšší rychlost: koronu. A ono vlastně také nic. Zatím.
Takže bychom si konečně přece jen mohli z těch nemnoha západních zemí nějaký příklad vzít. Třeba ten, který teď provede Boris Johnson: Bude mít Babiš odvahu dostat zpátky do rukou veřejnosti „veřejnoprávní“ média? To by měl být nepodkročitelný začátek. Jmenovat na místa soudců rozumné lidi je v rukou prezidenta bohužel jen zčásti. Václav Klaus se o to v době prezidentování pokoušel několikrát, ale vždycky mu jeho návrhy „havlistický“ Senát zardousil.
Svět leží na ulici
I z toho je vidět, že bychom měli přistoupit k nadcházející volbě třetiny senátorů s mnohem větší pozorností – a tyto volby neignorovat. Jinak tam „demoblokaři“ budou pokračovat v záškodnické práci proti zájmům naší země ještě dramatičtěji, než naposledy předvedl jistý Vystrčil z ODS. Také v našem obvodu (Praha 1) půjdu za týden volit, abych se pokusil zabránit Vystrčilově kolegyni M. Němcové (ODS) dostat nebezpečnou „trafiku“. Mimochodem: volební lístky mi dala Česká pošta do schránky současně s jediným „plakátem“ – Volte Němcovou! Kdo z vás na to má, řekl by socialistický klasik Jiří Paroubek.
Jenže ty těžké časy bohužel neminou ani „mlčící většinu“ – zůstane-li mlčet. Nechá-li se totiž zastrašit intenzívní ČT-korona-kampaní a zůstane doma. Jen pár dnů po státním svátku, který v podobě svatého Václava připomíná, že naše státnost je třeba proti té americké více než dvakrát tak dlouhá – a že za ni naši předkové museli mnohokrát zaplatit životem.
Ostatně soudím, že smysl má volit pouze ty strany, které chtějí naši suverénní státnost obnovit – tedy odchod z EU (czexit). Moc jich zatím není. Vlastně jen jedna. Mnozí se jí posmívají. Angličanům dlouho také. Ale nakonec to byli právě Britové, kteří nám všem ukázali, že to jde. Jako třešničku na dortu teď díky tomu budou mít i normálnější televizi. A Američané normálnější soudkyni.
Normální svět ještě určitě někde existuje. Možná už znovu leží na ulici. Jen ho zvednout a oprášit. Což ovšem předpokládá zvednout se z kanape.
