Ladislav Větvička
27. 9. 2020 blog autora
Tuž asi se zhodneme na tym, že to je obyčejny sedlak. Někteři sedlaci maju schopnosti, takže se nauči řidit traktor. Někteři sedlaci, keři umi řidit traktor, su tak dobři, že možu řidit celu vesnicu a lidi je zvoli jako starostu.
Ale vraťme se k temu plešatemu traktorystovi. Ano, je třeba mu přiznat, že dobře řidil traktor, zvladnul řidit aji vesnicu a dokonce aji stat. A přiznejme mu, že v dobrych časach ho neřidil zle. Vybudoval moderni, čisty, fungujici stat, kde se lidem – na rozdil od některych susednich statu – nežije zle. Maju co žrat, pit, maju chleba aji hry, čistotu, pořadek, bezpeči. Maju moderni infrastrukturu, špičkove silnice, dalnice, moderni vlaky aji nadraži. Maju klobasky z opravdoveho masa a syry z opravdoveho mlika. Možete bezpečně chodit po ulicach aji o pulnoci. A to neni malo. Co by třeba lidi v Ameryce za to dneska dali? Nemluvě o mnoha statach v Azyji, Afryce, nebo oblasťach jako je Chanov nebo Lunik. Cosik takeho ve statě plešateho traktorysty neni možne. Nemožete běhat po ulicach a ničit majetek enem proto, že ste černi.
Plešaty traktorysta na počatku devadesatek stopnul divoku pryvatyzaci a dodneška je 60% HDP tvořene statnim sektorem. Přestože sem pravičak, netvrdim nekompromisně, že to je automatycky zle. Aji u nas su špatne zkušenosti s tym, když vam jakysik damsky krejčiř zpryvatyzuje šachty aji s kvartyrama a haviřama v nich. O rozkradeni všech českych bank nebo vodovodnich a jinych siťach ani nemluvim. Ta slavna opozice plešateho traktorysty by chtěla tych 60% pryvatyzovat tajak v ostatnich postsocijalistyckych statach, dnes kolonyjalizovanych Zapadem. Vime všeci, jak to dopada, že?
Plešaty traktorysta zvladnul ekonomicke utoky v podobě inflačnich vln, a mnohe dalši krize. Každy traktorysta ovšem dospěje k přikopu, kery už nezvladne. Dostal se tam Dupček, Jakeš, Beneš a dostane se tam každy polityk, kery nestihne včas umřet nebo odstupit. A Luky to nezvladnul. Neuvědomil se, že nemože robit funkci dyktatora čtvrt stoleti. Ten gzycht se poddanym otrokum dřiv nebo později přestane libit. Pravo na praci je hezka věc a je fajne, že nezaměstnanost je 0,2%, ale povinnost pracovat už tak hezka neni. Pravo shromažďovat se a demonstrovat je tež krasne, nesmi vas ovšem u teho hlidat ozbrojeny gestapak a jebnut vas obuškem, když odevřete hubu.
Plešaty traktorysta tedy dospěl ku škarpě, keru už nezvlada. Kdyby před rokem vystupil v televizi, poděkoval a našel si nastupca, všeci by mu zatleskali. Jenže žaden polityk nevi, kdy ma dost. A tak se stal směšnu figurku, kera běha po naměsti s kalašnikovem.
Smutne byvaju konce traktorystu, ať už konči jako kuly v plotě, bakalovi poskoci, nosiči kalašnikovu nebo jim estebacky řidič zpřelame hnaty kajsik u Humpolca…