Přemysl Votava
30. 9. 2020 VašeVěc
Arménie, křesťanský stát velký jako třetina naší republiky, rozlohou i počtem obyvatel. Kolik toho si již ale vytrpěl. Sousedy si nevybíral… Již několik dní v arménských vesnicích a městech v Náhorním Karabachu umírají desítky, či stovky civilistů. Nepřátelské tanky si razí cestu touto arménskou enklávou pod Kavkazem. Silný soused rozhoduje o právech tohoto malého národa. Arméni mají být vyhnáni ze svých domovů. Již pokolikáté. Náhorní Karabach, malá křesťanská enkláva s asi 200 tisíci arménských obyvatel čelí agresi mocného souseda.
Dějiny národů pod Kavkazem nebyly nikdy černobílé, tvořily se po tisíciletí. Nehledejme proto v nich spravedlnost. Střetávaly se zde zájmy mocných s těmi malými, s mocnými přicházela i ztráta svébytnosti těch menších. Proto mnohé kavkazské národy, po uvolnění napětí mezi velmocemi, hledaly cestu ke svému sebeurčení. Obdobně i jinde ve světě. Po rozpadu SSSR to byl případ Abcházie, Jižní Osetie, ale i Náhorního Karabachu.
Z historie se dovíme, že světem zapomenutá Arménie je od roku 301 prvním křesťanským státem na světě. Dějiny národů pod Kavkazem to byl věčný střet dvou civilizací. Křesťanství a islámu. Křesťané hledali záchranu v horách… Ti mocní pod Kavkazem, tedy Turecko, Irán, Rusko… ovlivňovaly tamní dějiny. Ti malí, mezi ně patří i Arménie, často bojovali o svou svébytnost. Arménský národ před 100 lety prošel válečným peklem. Arménie tehdy ztratila značnou část svého území ve válce s Tureckem …. Přes 1 milion Arménů přišel o život, miliony Arménů uprchlo a žijí dnes v zahraničí.
Moderní zbraně zabíjejí nevinné. Civilní obyvatelstvo je terčem té nejmodernější bojové techniky. Česká republika v tom není zcela bez viny. Před několika lety byly naše moderní dělostřelecké zbraně prodány právě do Ázerbájdžánu. Údajně přes prostředníky. Obdobně jsme dodali před lety i těžkou vojenskou techniku, cca 175 tanků T-72 a T-55 a dělostřelecké systémy do Gruzie. V roce 2008 také tyto zbraně ve válce proti lidu Osetie zabíjely.
Svět nesmí mlčet, ani být lhostejný k této válce.
I my máme zkušenosti s agresí těch mocných i s lhostejností těch vlivných. Kolik úsilí stálo vybudování naší novodobé svébytnosti, ale jak lehce jsme o ni přišli. V těchto dnech si připomínáme zradu západních mocností, které si v Mnichově podaly ruce s Německem a Itálií. Zradou Československa otevřely cestu k válce.
Budeme burcovat politiky EU či NATO k zastavení agrese proti malému arménskému národu nebo budeme lhostejní? Jak se zachová Česká republika a její politici? Dnes je výročí Mnichova. Tehdy svět také mlčel…
