Lenka Procházková
7. 8. 2020
Ve čtvrtek dopoledne 6. srpna předal předseda SPD Tomio Okamura s poslancem Jaroslavem Foldynou na italském velvyslanectví v Praze dopis na podporu senátora Mattea Saviniho, který byl vydán senátem Itálie k trestnímu stíhání. Skupina českých občanů, mezi nimiž byl i poslanec Jiří Kobza, doprovodila autory dopisu před budovu velvyslanectví v Nerudově ulici. Ohlášené setkání trvalo necelou půlhodinu a čeští politici byli italskými diplomaty ujištěni, že předsedkyni senátu Itálie bude jejich dopis oficiálně odeslán.
Dopis, s jehož textem občany shromážděné před budovou ambasády Jaroslav Foldyna seznámil, je napsán přátelským tónem uznávajícím hned v úvodu, že Itálie patřila ke kolébce evropské kultury. Nicméně v závěru pisatelé naléhavě oslovují předsedkyni italského senátu, aby všemi dostupnými prostředky zabránila trestnímu stíhání Mattea Salviniho. „Dovolujeme si vyjádřit své hluboké znepokojení nad rozhodnutím italských orgánů soudně stíhat pana Mattea Salviniho …Máme za to, že kdo se snaží chránit evropskou hranici před vstupem osob, u nichž nás všechny dosavadní zkušenosti nutí předpokládat, že nehodlají akceptovat evropské zvyklosti a kulturu, nemá být trestán, ale oceněn.“
Setkání s italskými diplomaty se účastnila i Monika Pilloni, autorka petice na podporu Salviniho, která je stále dostupná na internetu. Jeden z přítomných novinářů se mě při čekání na sluncem rozpálené ulici před velvyslanectvím ptal, zda věřím tomu, že tato a podobné akce mají smysl, když italský senát už o vydání Salviniho rozhodl. Odpověděla jsem, že soudnímu jednání zřejmě předáním dopisu ani peticí nezabráníme, ale musíme veřejně zdůraznit to, že se v Itálii schyluje k politickému procesu a obrátit k němu pozornost doslova celé Evropy.
Nedávno jsme si v naší republice připomínali politické procesy z přelomu padesátých let a na některých budovách lze dosud vidět obrovské plakáty s tváří Milady Horákové. Nestačí však jen houfně a v šiku odsuzovat křivdy a zločiny někdejšího režimu a hlásat krédo, že nikdy nezapomeneme a nedovolíme to ani našim dětem. Takový postoj dnes nevyžaduje odvahu. Zato mlčet ke křivdám současným je naopak zbabělé. To, že se dějí v Itálii, se přece týká i nás českých občanů. Neboť soudní proces vedený proti politikovi, který jednal podle rozumu a svědomí (a podle platné italské ústavy) se stane precedentem. Bude-li Matteo Salvini odsouzen, otevře se v evropské legislativě skulina k dalším obdobným procesům. Lidé odkázaní pouze na zpravodajství mainstreamu si toho ani nevšimnou. A pak budou svým dětem a vnukům tvrdit, že neměli dost času shánět informace a posuzovat jejich věrohodnost. A že od toho si platí politiky, aby se zorientovali a jednali. Matteo Salvini se zorientoval a jednal podle programu své strany a z pozice ministra vnitra. A teď mu za to vzal senát imunitu. Hrozí mu až 15 let vězení.
Stále slýcháme omšelé téze o sjednocené Evropě. Možná ke svému skutečnému sjednocení Evropané potřebují nového mučedníka. Možná jsme zacyklení v koloběhu lhostejnosti a houfně se řídíme heslem – užij si dne, dokud to jde. Dlouho to ale nepůjde.
Předání dopisu a shromažďování podpisů pod petici může lhostejným připadat jako marná snaha stavět se do cesty tzv. vyšším záměrům. Vždycky je ale mravnější postavit se do cesty jako ježek, než se nechat přejet jako had.
