 |
| Docent Radim Valenčík |
15. 7. 2020 bloga autora
V záviděníhodném věku 97 let zemřel Milouš Jakeš, člověk věřící v socialismus, skromný, který se dokázal i v nejvyšší funkci vyhnout sklonu k papalášství. Ani pro ty nejprimitivněji uvažující a chápající odpůrce komunismu se nestal symbolem zla.
Trestu však neunikl. Po celou dobu svého polistopadového žití si kladl otázku, zda neselhal, když v roce 1989 nezabránil změnám. Otázka byla položena špatně, změny byly nutné, protože se minulý režim dostal do slepé uličky a byl nejvyšší čas z ní vyjít. To si bývalý generální tajemník nikdy nepřipustil a v tomto se mýlil.
Za tento omyl byl potrestán. Aktivní do posledních měsíců svého života sledoval dění a neunikl mu rozklad hodnot současné globální společnosti, stupňování násilí v mezinárodních vztazích ženoucí svět na pokraj války, rozpad racionality, prohlubování nerovnoprávného postavení zemí EU, které dosáhlo mnohem drsnějších parametrů, než jaké znal v RVHP. Místo zadostiučinění cítil pocit viny, že tomu nezabránil, a to tím víc, čím zřetelněji směřuje současný vývoj nejen u nás, ale podobně jako tehdy v celé soustavě zemí, jichž jsme součástí, do další slepé uličky, která už nyní přivedla svět k mnohem větším ztrátám, než tehdy, a pro vymanění se ze které budeme muset přinést mnohem větší oběti než tehdy.
